Na snímku čekají žadatelé o azyl před branami Mexické komise pro pomoc uprchlíkům (COMAR) na slyšení, v němž žádají o udělí humanitárních víz k pobytu v Mexiku či k cestě přes celou zemi do Spojených států. COMAR byl obviněn z korupce a zdržování schvalování humanitárních víz. Tapachula, Mexiko, 18. června 2019.

Na snímku bourá RWE farní kostel Immerath, aby se uvolnilo místo pro rozšíření povrchového dolu Garzweiler. Vyfoceno v německém Immerath, 8. ledna 2018.

Snímek z fotbalového hřiště v Gafse, v regionu klíčovém pro tuniskou ekonomiku pro své fosfátové doly. Lokalita je poznamenananá vysokou nezaměstnaností mladých lidí. Umm-Al-Arais, Gafsa, Tunisko, 17. října 2015.

V Porýní byly od 70. let 20. století mýceny lesy a bořeny vesnice, aby uvolnily místo povrchovým uhelným dolům Hambach a Garzweiler.

Následující desetiletí však byla země svědkem politické nestability, přetrvávajících hospodářských krizí a sociální nerovnosti, což mělo dopad zejména na mladé lidi.

Evropským vítězem World Press Photo v kategorii Dlouhodobý projekt získal francouzský fotograf Daniel Chatard s dílem nazvaným Země nikoho. Na fotografiích zachytil aktivisty protestující proti těžbě uhlí v Německu.

Německo se profiluje jako lídr v přechodu od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům. Aktuálně však při výrobě energie zůstává silně závislé na těžbě uhlí.

V roce 2012 začali aktivisté okupovat části Hambachského lesa a později i vesnici Lützerath, aby zabránili dalšímu rozšiřování dolu.

Do roku 2023 se jim podařilo zachránit zbytek lesa a pět ze šesti vesnic, které měly být podle původního plánu zničeny.

Snímek z policejního zásahu proti aktivistů. Zásahová skupina obklíčila stovky demonstrantů na poli u železniční tratě vedoucí k uhelné elektrárně Neurath. Bedburg, 26. srpna 2017.

Zatčená aktivistka během policejního vystěhování Hambachského lesa. (Aktivisté okupovali část lesa od roku 2012 a stavěli si zde domy na stromech, aby tak zabránili kácení. Kerpen, 27. září 2018.)

Vítězem World Press Photo za region Severní a Centrální Ameriky získal v kategorii Dlouhodobý projekt venezuelský fotograf Alejandro Cegarra (The New York Times, Bloomberg) za sérii snímků nazvanou Dvě zdi.

Mexiko se od roku 2019 proměnilo ze země, která na své jižní hranici vítala migranty a žadatele o azyl, na zemi, která prosazuje přísnou imigrační politiku velmi podobnou té ze Spojených států.

Imigrační a zahraniční politika prováděná administrativou USA, byrokracie okolo pandemie covid-19 a politické a ekonomické otřesy ve Střední a Jižní Americe zásadně přispěly k pokračující krizi na hranici Mexika.

Rodiny migrantů čelí v pohraničních městech násilí, korupci a nejistým podmínkám.

Na základě vlastní zkušenosti s migrací se rozhodl fotograf Alejandro Cegarra iniciovat tento projekt a od roku 2018 dokumentuje neutěšenou situaci těchto hluboce zranitelných komunit. S respektem a citlivostí zdůrazňuje jejich odolnost.

Na snímku z mexického Piedras Negras ze 7. října 2023 překračuje řeku Rio Grande venezuelský migrant.

Na snímku přechod řeky Suchiate z Guatemaly do Mexika, kde se migranti připojí ke karavaně dalších žadatelů o azyl, kteří se snaží dostat do Spojených států.

Vítězem World Press Photo za asijský kontinent se v kategorii Dlouhodobý projekt stala Wang Naigongová se sérii rodinných fotografií nazvaných Jsem stále s tebou.

V úzké spolupráci s rodinou vypráví fotografka příběh Jiuer, mladé matky tří dětí žijící v severní Číně, které byla diagnostikována rakovina.

Před svou operací Jiuer svolila, aby mohla fotografka zachytit několik rodinných chvil. Později, když se její stav zhoršoval, chtěla zaznamenat čas se svými dětmi.

Wang Naigongová: Jsem stále s tebou.

Wang Naigongová: Jsem stále s tebou.

Wang Naigongová: Jsem stále s tebou.

Wang Naigongová: Jsem stále s tebou.

Wang Naigongová: Jsem stále s tebou.

Vítězem World Press Photo za africký kontinent se v kategorii Dlouhodobý projekt stal tuniský fotograf Zied Ben Romdhane se sérii snímků „Útěk“.

Tuniská revoluce, která katalyzovala „arabské jaro“, dala Tunisanům naději na demokracii, sociální spravedlnost a svobodu projevu.

Projekt „Útěk“ zkoumá životy mladých Tunisanů, které trápí vysoká nezaměstnanost. Cílem je přispět k diskusi, jak přispět k jejich lepší budoucnosti.

Na snímku členové tuniské elektronické hudební skupiny. Nová generace elektronických hudebních skupin tvoří dynamické kolektivy, organizují rave a poskytují tuniské mládeži platformu pro svobodné vyjádření. Tunis, 21. května 2023.

Mladý muž se ponoří do moře v Bizerte, Tunisko, 23. května 2022.

Vítězem World Press Photo za Jižní Ameriku se v kategorii Dlouhodobý projekt stal argentinský fotograf Pablo E. Piovano se sérii snímku „Mapučové: Návrat starověkého ducha“.

Komunity Mapučů jsou původní obyvatelé území, která je nyní součástí Argentiny a Chile. Velká část půdy jejich předků je komerčně využívána – pro těžbu, lesnictví, vodní projekty a frakování.

Diskriminace a trestání aktivistů přetrvávají, navzdory novým zákonům, které práva domorodé komunity podporují.

Pro Mapuče se nejedná pouze o územní spor - země je součástí jejich kulturní a duchovní identity. Komerční degradace životního prostředí narušuje rovnováhu mezi přírodou, předky a lidským zdravím.

Bratranci a přátelé Rafaela Nahuela plavou v řece Ñirihuau. Nahuel (22) byl zabit během útoku vládních sil na domorodé aktivisty v listopadu 2017. Bariloche, Rio Negro, Argentina, 29. ledna 2019.

Děti s tradičními maskami na Mapučském hřbitově. Místní komunita se úspěšně postavila proti stavbě vodní přehrady, která měla zatopit přilehlé obřadní místo. Maihue, Los Ríos, Chile, 28. července 2019.

Juana Calfunao Pailaléf je vůdkyní Mapučů a aktivistkou, která byla několikrát uvězněna za obranu územních práv svého lidu. Cunco, Cautín, Chile, 12. února 2019.

Vítězem World Press Photo za Jihovýchodní Asii a Oceánii se v kategorii Dlouhodobý projekt stal myanmarský fotograf vystupující pod pseudonymem Ta Mwe se sérii snímků „Revoluce v Myanmaru“.

Vojenský převrat v Myanmaru v únoru 2021 svrhl vládu a vedl k celostátním protestům, které armáda násilně potlačila. Následný ozbrojený odpor proti vojenské juntě v čele s Lidovými obrannými silami (PDF) přerostl v občanskou válku.

Díky partnerství s různými etnickými povstaleckými skupinami po celé zemi PDF nyní nutí armádu bojovat na mnoha frontách. Jak občanská válka pokračuje, mohou tyto společné povstalecké síly, více zocelené a koordinované bojem, sehrát klíčovou roli v budoucnosti Myanmaru.

Porota ocenila fotografovu emocionální investici a odvahu zachytit vytrvalost zápasu s velkým osobním rizikem.

34letá matka tří dětí Daw Hla Win šlápla na nášlapnou minu, když se vracela do své vesnice ze sběru přikrývek v táboře pro vysídlené osoby v oblasti intenzivních bojů. Stát Shan, Myanmar, 29. července 2023.

Vesničané překonávají za pomoci slona rozvodněný potok. Vojenské úřady přerušily dodávky potravin, léků a paliva, což vesničany přinutilo používat k přepravě zboží cesty džunglí. 18. července 2023.

Paul Du (19) - rebelský bojovník z Karenni Nationalities Defense Force - odpočívá pod stromem v první linii. Rangún, Myanmar, 7. srpna 2023.

Odbojová skupina se připravuje na přesun do první linie. Demoso Township, stát Kayah (Karenni), Myanmar, 7. srpna 2023.