Pro příklady změn jmen nových aut netřeba chodit nikterak daleko. V roce 1964 totiž Škoda představila model 1000 MB, který byl v tu dobu revoluční a v Mladé Boleslavi pro něj vznikl i nový výrobní závod. Původně se však vůz měl jmenovat Favorit po vzoru předválečného modelu, nakonec ale zvítězilo označení odkazující na objem motoru a místo výroby. Favorit si tak na svou obnovu musel ještě asi 23 let počkat.

Kvůli Peugeotu a jeho právům k užívání trojčíslí s nulou uprostřed se na francouzském trhu musela přejmenovat Škoda 105. Francouzi ji tak znají jako Škodu 1050.

Změna jména se nevyhnula ani Tatře. Poslední variace T603 měla po vzoru předchůdců nést označení T603-3. Jenomže automobilka zjistila, že by kvůli tomu muselo auto podstoupit nákladné a zdlouhavé homologační řízení. A tak se oficiálně jmenuje T603-2 model 1968. Původně zamýšlené jméno zůstalo pouze interní.

Patrně nejznámějším příkladem změněného jména je 21 let starý případ Fiatu Gingo. Automobilka tímto novým jménem chtěla nástupce letité Pandy výrazněji odlišit, představila jej tak jak na autosalonu v Ženevě, tak později i v české premiéře. Jenže pár týdnů před startem prodejů došlo ke změně. Důvod? Renaultu se jméno Gingo zdálo moc podobné jeho označení Twingo a hrozil žalobou.

Nejmenší Fiat se tak vrátil k oblíbenému označení Panda, což se nakonec ukázalo pro Fiat jako trefa do černého.

Zkušenosti se změnami na poslední chvíli má i Alfa Romeo, kvůli níž se vlastně teď o podobných případech mluví. Giulietta se totiž podle původních plánů měla jmenovat Milano (zdá se, že toto označení je pro značku trochu zakleté). Jenomže v době premiéry se Alfa definitivně stěhovala z Milána pryč, kvůli nevoli zaměstnanců tak raději sáhla po jméně Giulietta.

Případ Milano číslo 2. Malé elektrické nebo mildhybridní SUV Alfy se tak mělo jmenovat a dokonce pod tímto označením bylo i představeno. Nicméně italské vládě se nelíbilo, že by se vůz s italským jménem měl dělat v Polsku. A tak automobilka sáhla po označení Junior - jen pár dnů po premiéře pod původním jménem.

Vůbec se jmény svých modelů si Alfa Romeo užila své. I slavný Spider se měl původně jmenovat jinak, konkrétně Duetto, což bylo jméno vzešlé z veřejné soutěže mezi fanoušky značky. Duetto ale bylo také jméno cukrovinky firmy Pavesi, které dal za pravdu i soud, takže Alfa musela použít jiné označení, proto se vůz oficiálně jmenuje Spider, byť neoficiálně se se jménem Duetto ve spojení s tímto modelem také setkáte.

Zkušenosti se změnou označení má i Ferrari, které své monoposty formule 1 tradičně pojmenovává s písmenem F. Model pro rok 2011 měl nést označení F150 jakožto připomínka 150 let od sjednocení Itálie. Jenomže se ozval Ford, že jméno F150 používá on pro svůj pick-up. Takže Italové monopost pojmenovali 150º Italia.

Měnit musel i Aston Martin, když v roce 2015 uvedl nejsportovnější verzi modelu V12 Vantage. Chtěl ji pojmenovat Vantage GT3, to se nicméně nelíbilo Porsche, které prodává nejsportovnější 911 právě s dodatkem GT3. Britové tak stovku kupé vyrobili pod označením Vantage GT12.

Spálilo se také Porsche, které nástupce modelu 356 původně pojmenovalo 901. Představilo jej tak v roce 1963, jak vidíte na fotce, existují i propagační materiály s tímto označením. Jenže se ozval Peugeot, o jeho právech na trojčíslí s nulou uprostřed už jsme psali.

Když šlo nové auto v roce 1964 do prodeje, dostalo proto jméno 911, kdy 901 zůstalo alespoň jako typové interní označení. A jak se říká, zbytek je už jen historie...

Pamatujete si ještě čínskou automobilku Qoros? Před více než deseti lety zkoušela prorazit v Evropě, jako první čínská automobilka získala plný počet pěti hvězd v nárazových testech a jako odrazový můstek pro svou expanzi zvolila Slovensko. Expanze byla neúspěšná, vysoká cena auta víceméně pohřbila a dneska už značka neexistuje. Přesto stopu zanechala, původně se totiž její auta jmenovala GQ3, proti tomu se ale soudně ohradilo Audi - bylo to příliš podobné označení Q3. A tak čínská auta použila prostě jen číslici 3.

Možná jste si toho ani nevšimli, ale elektromobily čínské automobilky Nio se původně jmenovaly ES6, ES7 či ES8. Jenže to se při expanzi na německý trh nelíbilo Audi, které prodává modely S6, S7 či S8. Obě automobilky začaly soudní spor, přičemž Nio přejmenovalo svá elektrická SUV v Evropě na EL6, EL7 a EL8. Spor nicméně pokračoval, až začátkem dubna rozhodl mnichovský vyšší zemský soud definitivně ve prospěch Audi.

O názvy svých sportovních modelů se Audi soudilo již dříve. V roce 1995 totiž Volvo na frankfurtském autosalonu ukázalo model S4. Že si jej nepamatujete? To proto, že ačkoliv už byly vytištěné propagační materiály, ozvalo se právě Audi. A z modelu S4 se nuceně stalo Volvo S40, což ovlivnilo i verzi kombi. Ta místo označení F4 dostala jméno V40.

Zabrousit můžeme také do trochu vzdálenější historie. Konkrétně do 30. let, kdy americká automobilka Studebaker prodávala model Dictator. To v některých evropských zemích působilo negativní konotace, takže tam se auto prodávalo jako Studebaker Director. Se vzestupem Adolfa Hitlera pak automobilka celosvětově změnila jméno na Commander. Marketingoví ředitelé Studebakeru se v politice zjevně vyžívali, protože na konci 20. let měla automobilka modely Dictator, Commander, President a na malou chvíli i Chancellor.

Označení GT40 použil Ford poprvé v 60. letech u veleúspěšného závodního speciálu, který ve čtyřiadvacetihodinovce Le Mans v roce 1966 slavně porazil Ferrari. Na počátku 21. století chtěl modrý ovál na slavnou minulost navázat, takže předvedl koncept GT40. Nedlouho poté oznámil i jeho omezenou výrobu, jenomže neměl práva na jméno GT40. To si sice půjčil na koncept, pro sériové auto ale chtěl tehdejší držitel výrazně více peněz. Ford to odmítl akceptovat a auto pojmenoval prostě jen GT.

Když indická Tata ukázala poprvé svůj městský automobil, nesl jméno Zica. Jenomže načasování premiéry na konec roku 2015 nebylo příliš šťastné, protože korelovalo se šířením nebezpečného viru pojmenovaného Zika. Tata tak ještě před zahájením prodejů změnila jméno na Tiago. Pod ním je hatchback v prodeji dodnes.

Na poslední chvíli se muselo měnit i jméno Toyoty GR86. Slovo muselo je možná přehnané, každopádně Japonci původně plánovali prodávat auto jako GR 86 s mezerou. Jenže internetové vyhledávače nebo hashtagy na sociálních sítích fungují lépe, pokud auto mezeru nemá. A tak Toyota v oficiální komunikaci označení potichu změnila.

Ještě jednou sportovní Toyota, tentokrát o kousek starší. Označení MR2 se pro malé kupé a později roadster vžilo od 80. let, přičemž jde o zkratku pro dvoumístné auto s motorem uprostřed a pohonem zadních kol. Jenže když ve frankofonních zemích vyslovíte MR2, zní to jako slovo merde, což je termín pro výkal. Asi nepřekvapí, že ve Francii a Belgii se proto auto prodávalo jako Toyota MR.

Na podobnou patálii narazilo více automobilek. Třeba Mitsubishi muselo ve španělsky mluvících zemích (a také v USA, kde je vysoký podíl španělsky mluvících obyvatel) změnit jméno svého off-roadu Pajero, což slangově označuje člověka, co se sexuálně sebeuspokojuje, na Montero. Existovalo i třetí jméno, v některých částech světa (třeba Velké Británii) se proto auto prodávalo jako Shogun.

Buick musel v Kanadě sáhnout po změně jména LaCrosse, jmenuje se tam Allure. V quebeckém slangu totiž fráze "faire la crosse" znamená masturbaci.

Hyundai Kona se v Portugalsku jmenuje Kauai podle jednoho z Havajských ostrovů. Důvod? Stačí ve slově kona písmeno "k" zaměnit za "c" a rázem jde v portugalštině o vulgární výraz pro ženský pohlavní orgán.

Podobný důvod má i to, že se nejmenší model Hondy v Evropě nejmenuje Fit jako třeba v USA, ale Jazz. Slovo fitta je ve skandinávských zemích sprostý výraz pro ženský pohlavní orgán. Přitom Honda měla dokonce v plánu svůj nový model v roce 2001 pojmenovat celosvětově právě Fitta, nakonec od toho ale upustila.