René Dlesk běžně vede kolektiv architektů RDTH a navrhuje rekonstrukce pro cizí. Na úpravu jeho rodinného bytu v Praze 5 nikdy nebyl čas, až do pandemie koronaviru, která studio připravila o zakázky, a tedy i práci na majetku jiných.
Byt o velikosti 79 metrů čtverečních upravoval architekt a současně majitel pro fungování tří lidí. Jeho, manželky a tříleté dcery.
Jádrem bytu je dnes obývací pokoj...
Společný prostor skrývá kromě zmíněných funkcí také úložné prostory, kam se vejde vše, co do předsíně.
"Není tu prostor na žádnou předsíň a jiné prostorové nesmysly, kterých je už teď ve společných prostorech našeho paneláku víc než dost. Kromě chodby nemáme také televizi, na filmy a pohádky se díváme z projektoru," vysvětluje Dlesk.
Architekt rád pěstuje rostliny, které v bytě využil i k tomu, aby stínily okna lodžie a bránily horkým paprskům slunce v přehřátí interiéru.
"Čerstvé výhonky našich pětilistých loubinců, které vyrůstají z velkých květináčů na druhém konci lodžie, rád starostlivě srovnávám na lanka na stěnách a stropě lodžie, ať se hezky pnou a rostou," dodává pěstitel rajčat a popínavých okurek.
Jak už se psalo v článku, Společenství vlastníků jednotek nedovoluje v paneláku sekat do zdí nebo panelových stropů. A jelikož je Dlesk nechtěl obalovat sádrokartonem, jsou veškeré rozvody na povrchu.
Veškerá instalace, vedená po zdi nebo na stropech, musela být geometricky přesná.
Světla jsou ve tvaru čtverců, obdélníků nebo rovných linek.
To, co rodina ušetřila za sádrokartonech, vyrovnalo v nákladech jasanové dřevo, které zakrylo další úložné prostory.
"V bytě je spousta truhlařiny. Jasanovou dýhu máme i uvnitř skřínek, protože to nejde jinak," myslí si architekt, který má rád, když jsou materiály upřímné a pravdivé.
Spaní pro dva působí trochu stísněně. Vejde se sem jen matrace. Architekt ale plánuje, že v budoucnu celý prostor obloží dřevem, aby pokojíček působil jako kajuta na lodi.
Velká plošná skříň je jako linka, která propojuje dětský pokoj s ložnicí rodičů...
Koupelna má vanu, umyvadlo a čtvercovou dlažbu, která se v bytech používala od 30. let minulého století.
"Zedníkům jsem řekl, že malé dlaždičky 10x10 nemohou krátit, protože jsem to měl vymyšlené přesně tak, aby je krátit nemuseli," podotýká architekt.
Nově si rodina nechala vybudovat také okno.
11/20