Želva nádherná je invazním druhem, který se v Česku rozšířil kvůli chovatelům. "Už nyní jsou tu slušné populace, neboť lidé vypouští domácí mazlíčky. Ale zatím jsou zimy příliš chladné, než aby se želvy dokázaly rozmnožit," uvedl před časem pro Aktuálně.cz biolog Peter Adamík.

"Šíří se tu i husice nilské, které jsou známé svou agresivitou vůči jiným ptákům," popsal biolog. I na tohoto ptáka mohou lidé při hledání nepůvodních druhů narazit.

Nováčkem mezi nepůvodními druhy je sršeň asijská, která se do Česka poprvé dostala loni.

Mýval severní pochází ze Střední a Severní Ameriky. Do české přírody poprvé pronikl už před sto lety.

Zhruba od konce 60. let české toky obývá nutrie říční. Lidé na ni mohou narazit například na březích Vltavy v Praze.

Naopak nepravidelně v Česku hnízdí husice rezavá.

Dalším nepůvodním ptákem je kachnička mandarinská. Jak název napovídá, její původním domovem je východní Asie.

U raka červeného nebyla v Česku zatím zaznamenána žádná stálá populace. I tak se ho ale lidé mohou vydat hledat.

Zato rak signální v Česku žije už od 80. let minulého století. Je přenašečem račího moru.

"Poprvé byl pozorován zřejmě již v 60. letech, v 80. letech došlo k masivnímu šíření, především podél Labe a Vltavy, ale došlo i k zavlečení do mnoha stojatých vod. Nové lokality jsou v poslední doby hlášeny i z Moravy," uvádí vědci o raku pruhovaném.

Lidé mohou pátrat i po nepůvodních rostlinách. Mezi ně patří například pajasan žláznatý.

Jako okrasná rostlina byl do Česka zavlečen kosatec krvavý. Ve volné přírodě začal růst pravděpodobně na přelomu století.

Stejným způsobem k nám byl zavlečen i rozchodník španělský. V přírodě zplaňuje od 50. let.

Od 60. let 19. století v tuzemsku roste bolševník velkolepý. Lidé by si při vytrhávání tohoto plevele měli dávat pozor. Dotek může způsobovat alergickou reakci.