Vítejte v "dočasném" uprchlickém táboře Kara Tepe na ostrově Lesbos v Řecku.

Úřady tábor s kapacitou 3150 uprchlíků zřídily po požáru v nechvalně proslulém táboře Moria, který vyhořel.

Momentálně je Kara Tepe zhruba na polovině své kapacity.

Což znamená, že v táboře žije zhruba 1700 lidí včetně dětí.

Dimitri Vafeas je zástupcem velitele v táboře.

Průměrná doba pobytu jsou tu nyní dva až tři měsíce.

Napoprvé ale většina migrantů azyl nezíská a musí se hlásit opakovaně, vysvětlují Lékaři bez hranic.

"Ale máme i případy těžké deprese, tito lidé jsou zde i velmi dlouho," říká Vassia Danaskouová z Lékařů bez hranic.

Všichni uprchlíci, kteří na ostrov připlují z pár kilometrů vzdáleného Turecka, se dostanou do tohoto tábora.

Tábor spravuje řecká vláda spolu s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, s provozem výrazně pomáhají i neziskové organizace a dobrovolníci. Jedním ze zaměstnanců je i Antonis Kleanthis, který má na starosti přidělování bydlení migrantům. Působí tu už několik let, předtím pracoval v Morii.

Vyhořelou Morii na ostrově stále připomíná například obří graffiti v přilehlém hlavním městě Mytiléně s nápisem "Zavřete Morii, zničte fašismus!".

Hlavní město ostrova Mytiléna má 27 tisíc obyvatel a tábor Kara Tepe je prakticky v jeho sousedství. To byl zprvu problém, ale dnes místní přiznávají, že už si na situaci zvykli.

Podmínky v Kara Tepe jsou v porovnání s tím, jak to vypadalo v Morii, na první pohled nesrovnatelně lepší.

A to i díky momentální poloviční obsazenosti. Což ale neplatilo vždy, i tento tábor doslova přetékal lidmi, bylo jich tu i dvakrát nebo třikrát více, než je jeho kapacita.

Antonis Kleanthis vypráví, že jsou dokonce i případy, kdy uprchlíci nechtěli tábor opustit, protože to i přes velmi skromné podmínky bylo po dlouhé době první místo, kde se lidé prchající do Evropy cítili relativně bezpečně a v klidu. Po získání azylu si musí sami najít práci i bydlení, což není vždy lehké.

Uprchlíci mají povoleno chodit ven, čehož využívají nejen na ozdravné procházky mimo ruch tábora, ale i pro nákupy v nedalekém supermarketu.

Místní se tu mísí s lidmi z tábora zcela běžně.

V táboře jsou jen malinké stánky. Kromě toho zde lidé dostávají jednou denně jídlo.

Většinu obyvatel tvoří muži, jsou tu ale i rodiny s dětmi nebo starší lidé.

Na některých střechách jsou vidět solární panely. Na slunečném ostrově se snaží solární energii využít například k ohřevu vody ve sprchách.

Tábor je rozdělen do několika zón a samozřejmě má i sociální zařízení zvlášť pro ženy a muže.

Vassia Danaskouová, která se u Lékařů bez hranic zaměřuje na pomoc v oblasti duševního zdraví, a Filip Marijnissen, terénní koordinátor ze stejné organizace.

Takto vypadá jeden z klimatizovaných kontejnerů uvnitř.

A takto jedna z typických "uliček".

V táboře funguje škola, kterou pomáhají udržet v chodu dobrovolníci. Učí se tu angličtina, němčina a řečtina, které pro migranty bývají nejužitečnější.

Migranti tu mají i vlastní komunitní centra. V tom pro muže právě chlapci hrají fotbal na konzoli.

Hned vedle bzučí strojek na vlasy.

...

...

Tábor má i dětská hřiště.

Na kopci za kontejnery se rozprostírá fotbalové a basketbalové hřiště, které ale v žáru poledního slunce zeje prázdnotou. "Lidé sem chodí spíš až večer," přitakává Kleanthis.

...

Momentálně tvoří většinu obyvatel tábora lidé prchající z Afghánistánu.

Oblíbeným dopravním prostředkem na ostrově, a tedy i v táboře, je kolo.

...

...

Některé prostory teď tábor nemusí využívat.

...

Nevyužívané prostory.

Za kopcem vede krátká cesta podél pobřeží, po níž veze muž malou holčičku na kole.

"Když chcete najít klid, a věřte mi, že je to potřeba, jdete sem," popisuje Kleanthis. Zejména když byl tábor plný, bylo prý toto místo přeplněné lidmi hledajícími aspoň trochu klidu a soukromí.

V létě tu dosahují teploty klidně i 45 stupňů.

Táborem vede drobná stoka, která má za úkol odvádět vodu.

Během toho, co byli na návštěvě tábora reportéři Aktuálně.cz, tudy třikrát projelo policejní auto. V zařízení ale jinak panuje klid.

"Myslím, že dost pomáhá právě přilehlé moře, které lidi hodně uklidňuje," míní Kleanthis.

To oproti tomu nově vznikající tábor bude podle humanitárních organizací v tomto směru pravým opakem pro psychiku běženců. Je doslova "uprostřed ničeho", jak odlehlé místo vprostřed lesů popisují místní obyvatelé. Vzniká na popud vlády s odůvodněním, že Kara Tepe je pouze dočasné zařízení. Ačkoliv funguje už od roku 2020.

Nově vznikající tábor je přitom poměrně těžké vůbec najít. V okruhu mnoha kilometrů vůbec nic není, jen suchá tráva, keře a lesy.

Tohle je hlavní příjezdová cesta. Humanitární pracovníci Lékařů bez hranic se obávají, jak se do tábora dostane například sanitka, když to bude potřeba, nebo co bude s rodícími ženami. Vzápětí ale dodávají, že si vždycky nějak poradí.

Takhle vypadá nově vznikající tábor. Místní tvrdí, že nejenže budou kolem vysoké ploty jak ve vězení a lidé si nikde v okolí nic nekoupí, ale také je tu obrovské riziko požáru kvůli suchým lesům okolo, kterým skutečně stačí málo k rozhoření.

Zatím není jasné, kdy se nový tábor otevře. Řecká vláda termín nesdělila.

...