Díky snímkům z dalekohledu Jamese Webba objevili odborníci působící na Université de Montréal dosud vůbec prvního možného kandidáta na obyvatelnou planetu. Planeta s názvem LHS 1140 b je vzdálená jen 48 světelných let a měl by na ní být oceán o 20 stupních. V její atmosféře se zároveň nachází kyslík.

Takhle to vypadá, když vznikají hvězdy. Mladou hvězdu, zvanou protohvězda, obklopují mraky různých prvků. Jak bude objekt v centru stárnout, bude pohlcovat i okolní mraky. Nakonec zůstane jen hvězda, která je zde zobrazená červeně.

Jeden z nejnovějších snímků teleskopu Jamese Webba zachycuje velkou rudou skvrnu na jižní polokouli Jupitera. Existence největšího a nejdéle trvajícího hurikánu ve sluneční soustavě není novinkou, nová je ale informace, že atmosféra kolem něj je nezvykle aktivní, píše americká stanice CNN. Samotný 190 let trvající vír má větší průměr než průměr Země, je 322 kilometrů vysoký a vítr v něm proudí rychlostí až 450 kilometrů za hodinu.

Fotografie ukazuje, jak vypadala jedna z galaxií v raném vesmíru, teprve 500 milionů let po velkém třesku. Díky teleskopu objevili vědci i pět hvězdokup - tedy hvězd, které drží pohromadě díky gravitaci. O jejich existenci se dříve nevědělo. Server Space uvádí, že díky nim by se odborníci mohli dozvědět víc o tom, jak se krátce po velkém třesku formovaly hvězdy a následně se rozprostíraly.

Vědci se domnívali, že z hvězd při jejich vzniku unikají plyny mířící stejným směrem, nikdy k tomu ale neměli žádné důkazy. Až v posledních měsících se díky tomuto snímku ukázalo, že měli pravdu. Směr plynů zachycuje horní levý roh fotografie jako červené čáry.

Krabí mlhovinu tvoří pozůstatky masivní hvězdy, která se však mohla od jiných lišit - ukazuje na to například její složení. Nezvyklé je i to, že prach se nesoustředí v jejím centru, ale na okrajích.

Zakroužkované oblasti označují až 80 objektů vzniklých po výbuchu supernovy. K tomu došlo v době, kdy byl vesmír teprve dvě miliardy let starý. V současnosti je mu 13,8 miliardy let.

Na konci května teleskop Jamese Webba objevil dosud nejvzdálenější galaxii - existovala jen 290 milionů let po velkém třesku. Galaxie překvapivě obsahuje kyslík, což podle NASA naznačuje, že už dříve zde existovalo a zaniklo několik masivních hvězd.

V galaxii NGC 4449 vznikají hvězdy. Žlutá místa označují oblasti, kde se vytváří, světle modrá ukazuje samotné hvězdy.

Pod názvem NGC 6440 se ukrývá hvězdokupa nacházející se 28 tisíc světelných let daleko od Země. Gravitace v ní drží velké množství starých hvězd.

Mlhovina Koňská hlava v detailu, konkrétně část připomínající hřívu koně. Objekt je považován za nejlepší pro sledování toho, jak radiace z hvězd interaguje s mezihvězdnou hmotou.

Celkem 59 milionů světelných let od planety Země se nachází trpasličí galaxie Zwicky 18. Je menší než ta naše a vyznačuje se neobvyklým tvarem.

Názvem NGC 604 se označuje oblast, kde vznikají hvězdy a která obsahuje víc než 200 hvězd nejteplejšího a nejmasivnějšho typu. Většina z nich je teprve na začátku svého života.

Stejná oblast, rozdíl je jen v použité vlnové délce snímku.

Spirální galaxie NGC 1559 je 35 milionů světelných let daleko.

Spirální galaxie NGC 628 leží v souhvězdí Ryb, je tedy přibližně 32 milionů světelných let daleko. Nejsvětlejší bod v jejím centru ukazuje místo se staršími hvězdami. Oranžová ramena tvořená vesmírnými tělesy, prachem a plyny se otáčí proti směru hodinových ručiček. Světle modré body ukazují umístění hvězd.

Ve Velkém Magellanově oblaku leží nejjasnější galaxie mléčné dráhy - oblast N79. Daleko rychleji než v jinde v naší galaxii tu vznikají hvězdy. Liší se i složením připomínajícím raný vesmír.