Úvod patří legendárnímu stadionu, který dnes už existuje pouze na fotografiích: Zimnímu stadionu Štvanice.
Výstavba započala v roce 1930. Ještě v jeho rozestavěných prostorách se 17. ledna 1931 odehrálo první utkání v ledním hokeji na umělém ledě v tehdejší Československé republice. V listopadu 1932 pak byl za zvuků Smetanovy Libuše oficiálně otevřen.
Nejslavnějším momentem štvanické historie byl rok 1947, kdy zde českoslovenští hokejisté vybojovali titul mistrů světa. Zdejší led ale využívala i veřejnost a především mládež - vyrostla zde řada hokejových i krasobruslařských osobností v čele s legendární Ájou Vrzáňovou.
Od 60. let ale stadion postupně chátral....
V roce 2002 ho navíc zasáhly povodně, do dřevěných stěn a tribun zatékalo a konstrukci napadla hniloba.
V květnu 2011 byl pro havarijní stav zbořen, nic na tom nezměnila ani skutečnost, že byl na začátku tisíciletí vyhlášen kulturní památkou.
Vzniknout tu měl venkovní sportovní areál a také louka pro pikniky.
Ale hlavně... "Ještě letos chceme na místě strženého hokejového stadionu vybudovat sportovní centrum zaměřené zejména na cyklisty a lehce adrenalinové sporty," řekla pražská radní Aleksandra Udženija (ODS) v roce 2012.
Jenže ani pikniky, ani sportovní centrum se tak nějak nekonaly.
Ostrov se nedočkal plánované revitalizace ani po osmi letech od demolice zimního stadionu.
Prostor po legendárním stadionu nyní využívají bikrosaři. A budoucnost je nejistá.
Další sportovní chlouba prvorepublikové Prahy se jmenuje bazén Pod Barrandovem. Byl otevřen v roce 1930 a scházela se zde tehdejší smetánka. S horní restaurací byl spojen lanovkou, kterou se dopravovala jídla a nápoje pro hosty na plovárně.
V rámci propagace bazénu vyzval herec Vlasta Burian pražského zlatníka a všeobecného sportovce Alfreda Nikodéma k závodu na 100 m.
V době německé okupace areál zase využívala organizace Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě, česká obdoba nacistického spolku Hitlerjugend.
Poslední vodomilci se ve vodách bazénu vykoupali v roce 1955. Od té doby je nefunkční.
Důvod zatracení kdysi slavného areálu, o kterém v roce 1938 britský novinář Sydney Morrell prohlásil, že „Češi pod širým nebem postavili nejkrásnější restauraci v Evropě s bazénem v bývalém lomu“?
Rozkládá se na západním břehu Vltavy, z východní strany ho obklopují barrandovské skály. Sluníčko sem svítilo pouze dopoledne, přes oběd na areál padl chlad a stín.
Navíc voda také nebyla dle dnešních představ zhýčkaných plavců. Bez jakékoli úpravy se sem přiváděla přímo z Vltavy, takže ve večerních hodinách už byla pěkně studená.
V roce 1988 byl areál Barrandovských teras včetně bazénu se skokanskou věží prohlášen za kulturní památku. V roce 1993 zde zastupitelstvo hlavního města Prahy vyhlásilo památkovou zónu.
Barrandovské terasy nyní procházejí rekonstrukcí. Projekt nové podoby historické budovy by si měl uchovat svoji původní atmosféru, součástí má být i restaurace a bistro.
Vedle zrekonstruované funkcionalistické budovy od architekta Maxe Urbana mají vyrůst dvě nové budovy hotelových apartmánů.
Co ovšem bude s opuštěným bazénem, to je stále ve hvězdách.
Letenská pláň je slavná především díky historickým demonstracím či okázalými vojenskými přehlídkami lidové armády. Na Letné se ještě dřív sportovalo, a to dost intenzivně.
Kousek od sebe měly své stadiony dva nesmiřitelní rivalové, Sparta a Slavia. Fotbalové zápasy tu ale hrával třeba i DFC Prag, klub německé a židovské komunity v Praze, než byl v roce 1939 rozpuštěn. Několik desítek tenisových kurtů zase spadalo pod LTC Praha.
Hrál se zde fotbal, hokej, tenis, byla zde i atletická dráha. Nechyběl ani klusácký stadion s klopenou cyklistickou drahou.
Na Letenské pláni se od konce 19. století pravidelně konaly i Všesokolské slety. Na první poválečný v roce 1920 denně dojížděl na koni Hektorovi prezident Masaryk. Tribuny byly rozšířeny až k letenské vodárně pro 150 000 diváků.
Nyní na Letné zůstal pouze fotbalový stadion Generali Arena s tréninkovým hřištěm, které by ale mělo ustoupit plánovanému hotelovému komplexu. Ten vedle sparťanského stadionu vyroste do roku 2023.
Letné zůstal sport alespoň rekreační. Na travnatých plochách se hraje lakros, hodně frčí pouštění draků.
Pro děti se najde i pár houpaček.
Velkou část plochy na sport pak ubírá rozlehlé parkoviště jak pro osobní auta, tak i pro turistické autobusy.
17/31