„Dřív jsme slony hodně nenáviděli,“ říká keňská farmářka Charita Mwangomeová agentuře AFP. Bzučení včel v pozadí je jedním z důvodů, proč její nenávist pohasla.

Drobná osmapadesátiletá žena vypráví, že draví sloni často ničí měsíce práce na jejím zemědělském pozemku. Mwangomeová hospodaří v místě mezi dvěma částmi světoznámého keňského národního parku Tsavo. (Na snímku stádo slonů tvořené převážně samicemi a jejich mláďaty přichází k napajedlu v keňské rezervaci Ngutuni, 29. října.)

Ochránci slonů dosáhli v posledních letech úspěchů. Podle údajů Keňské služby pro divokou přírodu (Kenya Wildlife Service, KWS) se jejich počet v Tsavo zvýšil z přibližně 6000 jedinců (polovina 90. let 20. století) na téměř 15 000 (2021).

Rozšířila se však také lidská populace, která zasahuje stádům do pastevních a migračních tras. Výsledné střety se stávají nejčastější příčinou úmrtí slonů, uvádí KWS. Mwangomeová, které bylo zamítnuto odškodnění, když přišla o úrodu, přiznává, že byla na ochránce přírody naštvaná.

Dlouhodobý projekt charitativní organizace Save the Elephants jí však nabídl nečekané řešení – možnost odradit největší suchozemská zvířata jedněmi z nejmenších: africkými včelami medonosnými.

„Jakmile sloni uslyší zvuk a pach včel, utečou,“ vysvětluje včelařka Loise Kawirová agentuře AFP. (William Mwanduka (38) si 30. října prohlíží včelí úly, v nichž jsou umístěny kolonie afrických medonosných včel poblíž města Voi v kraji Taita Tavent.)

Devítiletá studie zveřejněná minulý měsíc zjistila, že sloni se místům s včelami vyhýbají v 86 procentech případů.

Projektu se zúčastnilo 49 místních farmářů, jejichž pozemky jsou obklopeny 15 propojenými úly.

Každý z úlů je navlečen na namazaném drátu několik metrů nad zemí. Když je vyruší hladový slon, úly se začnou otřásat.

Hluboký bzukot 70 000 včel už stačí na to, aby se sloni dali na útěk.

Projekt je sice účinný, ale nedávná sucha vyvolala zase problémy. „V totálním horku a suchu včely zmizely,“ dodala Kawirová.

Nevýhodou včelího opatření jsou i vysoké náklady. Instalace úlů stojí asi 150 000 keňských šilinků (necelých 25 000 korun), což je nad možnosti keňských zemědělců. Organizátoři projektu ale tvrdí, že je to stále levnější než elektrické ohradníky.

Těm, kteří si nemohou dovolit včely, nabízí organizace Save the Elephants jiná řešení, například ploty z kovového plechu, které při otřesech blížících se slonů rachotí, a hadry napuštěné naftou nebo chilli, které slony odradí.

Ne vždy to však stačí. „Zkoušela jsem sázet, ale pokaždé, když plodiny uzrají, sloni přijdou a úrodu zničí,“ řekla jedna z farmářek agentuře AFP.