Ve vězení Sajdnájá byly drženy tisíce stoupenců protiasadovské opozice. Podle serveru Middle East Eye se jí kvůli mučení a popravám přezdívalo „syrská jatka“. (Lidé čekají u věznice na vyšetřovací týmy poté, co povstalecké hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) osvobodilo ze Sajdnáji 3500 vězňů, 9. prosince.)

Mezi propuštěnými byly i ženy a děti. Někteří z propuštěných byli zmatení a nechápali, co se děje. Lidé se sbíhali k areálu, aby zjistili, zda jsou mezi propuštěnými jejich blízcí.(Příbuzní hledají zprávy o svých vězněných blízkých, 9. prosince.)

Z komplexu, kde režim Bašára Asada držel zejména politické vězně, se o víkendu dostali i lidé, kteří tam strávili celé roky.

Lidskoprávní organizace Amnesty International v roce 2017 došla k závěru, že násilnosti, jichž se věznitelé na zadržovaných dopouštěli, odpovídají zločinům proti lidskosti a že lidé byli popravováni na rozkaz z nejvyšších míst Asadova režimu.

Stanice BBC v pondělí uvedla, že síť věznic, v nichž mizeli ti, kdo dali najevo nějakou formu odporu, patří mezi nejtemnější součásti dědictví syrského represivního režimu.

V Sajdnáji čekalo tisíce lidí mučení, sexuální násilí a hromadné popravy. Příbuzní mnoha vězňů často celé roky nevěděli, zda jsou jejich blízcí naživu, nebo už po smrti.

Záběry z osvobození zachytily například i třesoucího se muže, který v důsledku mučení ztratil paměť a měl problémy s mluvením. Jeho rodina sdělila deníku The Guardian, že zmizel před 13 lety, když jako dvacetiletý studoval medicínu. Během tehdy probíhajícího arabského jara nechal režim zatknout tisíce demonstrantů, kteří vystupovali proti vládě a část z nich zůstávala ve vězení dodnes.

Brutálního mučení se syrský režim podle lidskoprávních skupin dopouštěl ve věznici v širokém měřítku. Právě tajný systém svévolného zatýkání až průmyslové povahy se podle nich stal ústředním prvkem Asadových snah potlačit povstání. Lidé často ani nevěděli, jak se provinili a jaký trest je čeká.

Svědectví bývalých vězňů také popisovala otřesné praktiky ze strany dozorců. Ti například výhrůžkami vynucovali téměř úplné ticho mezi vězni, kteří spali pod přikrývkami zamořenými brouky na kamenných podlahách potřísněných krví a potem.

Podle odhadu Sdružení zadržovaných a pohřešovaných ve věznici Sajdnájá mezi lety 2011 a 2018 zemřelo v důsledku poprav, chybějící lékařské péče nebo hladu více než 30 000 lidí.

Na základě výpovědí několika málo propuštěných vězňů asociace odhaduje, že v letech 2018 až 2021 bylo popraveno dalších nejméně 500 lidí. (Letecký snímek nechvalně známé věznice, 9. prosince.)

Po osvobození vězňů zahájila na místě Syrská civilní obrana (Bílé přilby) pátrání po skrytých místech v podzemí, kde by narazila na další vězně. Pátrání bylo v úterý podle agentury AFP ukončeno.