Čištění kanalizací zahrnuje odstraňování usazenin a nečistot z kanalizačních sítí pomocí speciálních nástrojů a techniky. Pracovníci čelí riziku kontaktu s nebezpečnými chemikáliemi a biologickým odpadem. Práce se odehrává v uzavřených prostorách s minimem ventilace a vyžaduje ochranné pomůcky.
Na snímku jsou dělníci kanalizace při práci v ulicích Paříže, 1943.
Čištění kanalizací zahrnuje odstraňování usazenin a nečistot z kanalizačních sítí pomocí speciálních nástrojů a techniky. Pracovníci čelí riziku kontaktu s nebezpečnými chemikáliemi a biologickým odpadem. Práce se odehrává v uzavřených prostorách s minimem ventilace a vyžaduje ochranné pomůcky. Na snímku jsou dělníci kanalizace při práci v ulicích Paříže, 1943.
Pracovník v německém Offenbachu provádí průrazy pro domovní přípojky v plastovém kanalizačním potrubí. Datum: 3. srpna 1998.
Pracovník v německém Offenbachu provádí průrazy pro domovní přípojky v plastovém kanalizačním potrubí. Datum: 3. srpna 1998.
Těžaři síry pracují v extrémních podmínkách, často na dně kráteru aktivní sopky, jako je Kawah Ijen v Indonésii. Těžba zahrnuje odlamování síry z vulkanických stěn a dělníci ji musí přenášet na zádech. Práce probíhá v prostředí s vysokou koncentrací toxických plynů, často bez adekvátní ochrany, což vede k vážným zdravotním problémům.
Těžaři síry pracují v extrémních podmínkách, často na dně kráteru aktivní sopky, jako je Kawah Ijen v Indonésii. Těžba zahrnuje odlamování síry z vulkanických stěn a dělníci ji musí přenášet na zádech. Práce probíhá v prostředí s vysokou koncentrací toxických plynů, často bez adekvátní ochrany, což vede k vážným zdravotním problémům.
Práce pod vysokým napětím zahrnuje montáž a opravy elektrických zařízení ve výškách nebo blízko částí rozvodu pod napětím. Riziko úrazu elektrickým proudem je vysoké a práce vyžaduje přísné dodržování bezpečnostních předpisů. Pracovníci na fotografii opravují elektrické vedení na sloupu v Pekingu, 21. prosince 2004.
Práce pod vysokým napětím zahrnuje montáž a opravy elektrických zařízení ve výškách nebo blízko částí rozvodu pod napětím. Riziko úrazu elektrickým proudem je vysoké a práce vyžaduje přísné dodržování bezpečnostních předpisů. Pracovníci na fotografii opravují elektrické vedení na sloupu v Pekingu, 21. prosince 2004.
Kafilérie zpracovávají odpady živočišného původu jako uhynulá zvířata nebo zkažené maso. Práce zahrnuje manipulaci s biologickým odpadem v náročném prostředí s hlukem a zápachem. Na snímku zaměstnanec odklízí mrtvou krávu na farmě v Krásné Lípě na Děčínsku.
Kafilérie zpracovávají odpady živočišného původu jako uhynulá zvířata nebo zkažené maso. Práce zahrnuje manipulaci s biologickým odpadem v náročném prostředí s hlukem a zápachem. Na snímku zaměstnanec odklízí mrtvou krávu na farmě v Krásné Lípě na Děčínsku.
Zaměstnanec Veterinárního asanačního ústavu v Dobřejovicích připravuje uhynulý skot na pitvu. Ústav likviduje až 120 tun zvířat denně.
Zaměstnanec Veterinárního asanačního ústavu v Dobřejovicích připravuje uhynulý skot na pitvu. Ústav likviduje až 120 tun zvířat denně.
Podvodní svářeči opravují konstrukce pod hladinou za použití speciální techniky. Rizika zahrnují dekompresní nemoc a utonutí. Potápěč trénuje podvodní svařování v laboratoři Institutu elektrického svařování E. O. Patona v Kyjevě, Ukrajinská SSR, 70. léta.
Podvodní svářeči opravují konstrukce pod hladinou za použití speciální techniky. Rizika zahrnují dekompresní nemoc a utonutí. Potápěč trénuje podvodní svařování v laboratoři Institutu elektrického svařování E. O. Patona v Kyjevě, Ukrajinská SSR, 70. léta.
Potápěč svařuje kovovou konstrukci poblíž skotského města Fort William.
Potápěč svařuje kovovou konstrukci poblíž skotského města Fort William.
Náročná je také práce lidí, kteří odklízejí místa po závažných zločinech. Odstraňují biologický odpad, jako je krev, tkáně nebo chemikálie. Práce vyžaduje silný žaludek a ochranné pomůcky, protože zahrnuje přímý kontakt s nebezpečnými látkami. Na snímku specialisté odklízejí majetek po člověku, který trpěl chorobným hromaděním věcí. Skotsko, 2024.
Náročná je také práce lidí, kteří odklízejí místa po závažných zločinech. Odstraňují biologický odpad, jako je krev, tkáně nebo chemikálie. Práce vyžaduje silný žaludek a ochranné pomůcky, protože zahrnuje přímý kontakt s nebezpečnými látkami. Na snímku specialisté odklízejí majetek po člověku, který trpěl chorobným hromaděním věcí. Skotsko, 2024.
Práce patologa zahrnuje analýzu tkání, buněk a tělních tekutin, provádění pitev a diagnostiku nemocí. Zdravotní rizika zahrnují vystavení toxickým chemikáliím, jako je formaldehyd, který může způsobit rakovinu, respirační problémy nebo reprodukční toxicitu. Patologové čelí také psychické zátěži při práci s těly zemřelých a vysoké zrakové námaze při mikroskopických analýzách. Soudní lékaři provádějí pitvu na hřbitově ve Francii, rok 1938.
Práce patologa zahrnuje analýzu tkání, buněk a tělních tekutin, provádění pitev a diagnostiku nemocí. Zdravotní rizika zahrnují vystavení toxickým chemikáliím, jako je formaldehyd, který může způsobit rakovinu, respirační problémy nebo reprodukční toxicitu. Patologové čelí také psychické zátěži při práci s těly zemřelých a vysoké zrakové námaze při mikroskopických analýzách. Soudní lékaři provádějí pitvu na hřbitově ve Francii, rok 1938.
Forenzní entomologové zkoumají hmyz na mrtvých tělech k určení příčiny a přibližného času smrti. Na snímku je forenzní entomolog Mark Benecke při pitvě na Klinice univerzity v Düsseldorfu, Německo, 2003.
Forenzní entomologové zkoumají hmyz na mrtvých tělech k určení příčiny a přibližného času smrti. Na snímku je forenzní entomolog Mark Benecke při pitvě na Klinice univerzity v Düsseldorfu, Německo, 2003.
Operátoři krematorií manipulují s mrtvými těly při jejich spalování. Pracovník krematoria obsluhuje pec v Campos de Paz v Medellínu, Kolumbie, 19. června 2021. Na snímku tělo oběti pandemie COVID-19.
Operátoři krematorií manipulují s mrtvými těly při jejich spalování. Pracovník krematoria obsluhuje pec v Campos de Paz v Medellínu, Kolumbie, 19. června 2021. Na snímku tělo oběti pandemie COVID-19.
Pyrotechnici deaktivují výbušniny včetně improvizovaných zařízení nebo sebevražedných vest. Práce vyžaduje maximální koncentraci a odvahu kvůli vysokému riziku exploze. Technik EOD v ochranném obleku odstraňuje maketu bomby během protiteroristického cvičení v Soulu, Jižní Korea, 18. srpna 2010.
Pyrotechnici deaktivují výbušniny včetně improvizovaných zařízení nebo sebevražedných vest. Práce vyžaduje maximální koncentraci a odvahu kvůli vysokému riziku exploze. Technik EOD v ochranném obleku odstraňuje maketu bomby během protiteroristického cvičení v Soulu, Jižní Korea, 18. srpna 2010.
Kaskadér Eddie Merton projíždí na motorce hořící konstrukcí během nebezpečného kaskadérského kousku, rok 1971. Kaskadéři riskují život při pádech z výšek, automobilových haváriích nebo při práci s výbušninami. Riziko vážných úrazů nebo smrti je vysoké, protože práce vyžaduje extrémní fyzickou zdatnost a odvahu.
Kaskadér Eddie Merton projíždí na motorce hořící konstrukcí během nebezpečného kaskadérského kousku, rok 1971. Kaskadéři riskují život při pádech z výšek, automobilových haváriích nebo při práci s výbušninami. Riziko vážných úrazů nebo smrti je vysoké, protože práce vyžaduje extrémní fyzickou zdatnost a odvahu.
Lovci jedovatých hadů chytají plazy kvůli bezpečnosti ostatních nebo kvůli získání jedu pro účely medicíny. Riziko uštknutí je vysoké i přes použití ochranného vybavení. Snímek vznikl v Austrálii 6. června 2024.
Lovci jedovatých hadů chytají plazy kvůli bezpečnosti ostatních nebo kvůli získání jedu pro účely medicíny. Riziko uštknutí je vysoké i přes použití ochranného vybavení. Snímek vznikl v Austrálii 6. června 2024.
Nebezpečná je také práce krotitelů divokých zvířat. Fotograf zachytil teprve sedmnáctiletého Nickieho Chipperfielda při vystoupení se čtyřmi lvicemi v kleci. Fotografie je z roku 1964, zatímco v šedesátých letech mu publikum tleskalo, dnes se část veřejnosti od cirkusové zábavy odklání kvůli přesvědčení, že jde o týrání zvířat.
Nebezpečná je také práce krotitelů divokých zvířat. Fotograf zachytil teprve sedmnáctiletého Nickieho Chipperfielda při vystoupení se čtyřmi lvicemi v kleci. Fotografie je z roku 1964, zatímco v šedesátých letech mu publikum tleskalo, dnes se část veřejnosti od cirkusové zábavy odklání kvůli přesvědčení, že jde o týrání zvířat.
Pracovníci na skládkách třídí odpad a sbírají recyklovatelné materiály. Jsou vystaveni ostrým předmětům, toxickým látkám a biologickým rizikům, například nakažlivým nemocem. Pracují v nesnesitelném zápachu a často v horku nebo dešti. Skládka na předměstí srílanského Kolomba, 20. dubna 2017.
Pracovníci na skládkách třídí odpad a sbírají recyklovatelné materiály. Jsou vystaveni ostrým předmětům, toxickým látkám a biologickým rizikům, například nakažlivým nemocem. Pracují v nesnesitelném zápachu a často v horku nebo dešti. Skládka na předměstí srílanského Kolomba, 20. dubna 2017.
Barmští dělníci ručně třídí shnilý potravinový odpad, textilie a recyklovatelný plast na třídicí stanici v Bangkoku, Thajsko, 22. července 2024.
Barmští dělníci ručně třídí shnilý potravinový odpad, textilie a recyklovatelný plast na třídicí stanici v Bangkoku, Thajsko, 22. července 2024.
Maročan s kbelíkem mezi tradičními kamennými káděmi s přírodními barvivy, kde se zpracovávají zvířecí kůže. V minulosti zpracování kůže a textilií zahrnovalo používání hnoje, moči a jiných organických látek k měkčení a barvení materiálů. Pracovníci trávili hodiny v toxických a páchnoucích lázních bez ochranných prostředků, což způsobovalo chronické zdravotní problémy.
Maročan s kbelíkem mezi tradičními kamennými káděmi s přírodními barvivy, kde se zpracovávají zvířecí kůže. V minulosti zpracování kůže a textilií zahrnovalo používání hnoje, moči a jiných organických látek k měkčení a barvení materiálů. Pracovníci trávili hodiny v toxických a páchnoucích lázních bez ochranných prostředků, což způsobovalo chronické zdravotní problémy.
Sběr medu divokých včel, zejména největšího druhu včely na světě Apis laboriosa, je starobylou tradicí praktikovanou kmeny Gurung a Magar v Nepálu. Tito sběrači riskují životy na strmých útesech, kde pomocí bambusových žebříků a tyčí získávají med z hnízd. Tradiční sběr medu v mangrovovém lese Sundarbans je na seznamu UNESCO. Satkhira, Bangladéš, 2016.
Sběr medu divokých včel, zejména největšího druhu včely na světě Apis laboriosa, je starobylou tradicí praktikovanou kmeny Gurung a Magar v Nepálu. Tito sběrači riskují životy na strmých útesech, kde pomocí bambusových žebříků a tyčí získávají med z hnízd. Tradiční sběr medu v mangrovovém lese Sundarbans je na seznamu UNESCO. Satkhira, Bangladéš, 2016.
Práce v uhelných dolech je spojena s nemocemi jako silikóza a chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Vdechování uhelného prachu postupně poškozuje plíce a způsobuje jejich selhávání. Tato práce také zahrnuje riziko výbuchu metanu a závalu dolů. Horníci v uhelném dole v Lens v severní Francii.
Práce v uhelných dolech je spojena s nemocemi jako silikóza a chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Vdechování uhelného prachu postupně poškozuje plíce a způsobuje jejich selhávání. Tato práce také zahrnuje riziko výbuchu metanu a závalu dolů. Horníci v uhelném dole v Lens v severní Francii.
AI: Pracovníci ve slévárnách čelí expozici těžkým kovům, jako jsou rtuť, olovo a kadmium. Tyto látky způsobují neurologická a kardiovaskulární onemocnění. Výpary a prach vedou k chronickým plicním chorobám. Na snímku: pracovník v ochranném obleku manipuluje se struskou u tavicí pece v závodě PT Vale Indonesia na zpracování niklu, Sorowako, Jižní Sulawesi, 12. září 2023.
AI: Pracovníci ve slévárnách čelí expozici těžkým kovům, jako jsou rtuť, olovo a kadmium. Tyto látky způsobují neurologická a kardiovaskulární onemocnění. Výpary a prach vedou k chronickým plicním chorobám. Na snímku: pracovník v ochranném obleku manipuluje se struskou u tavicí pece v závodě PT Vale Indonesia na zpracování niklu, Sorowako, Jižní Sulawesi, 12. září 2023.
10/25