Kdo osvobodí Berlín od Adolfa Hitlera? Už 4. února 1945 se Spojené státy, Sovětský svaz a Velká Británie sešly na Jaltské konferenci, aby se dohodly na rozdělení Německa na čtyři okupační zóny.
Státy se dohodly také na tom, kde by se měla setkat jednotlivá spojenecká vojska. Na snímku příprava protitankových příkopů v okolí Berlína na přelomu února a března 1945.
Velká Británie se se Spojenými státy rozcházela v názoru na to, kdo by měl Berlín napadnout.
Britský premiér Winston Churchill a americký generál George Patton chtěli zaútočit namísto sovětských vojsk sami, pokud by k tomu byla dobrá příležitost.
Churchil se obával, že pokud Západ nechá osvobodit Berlín Sovětským svazem, bude mít Moskva pocit, že se na vítězství podílela větší měrou. To podle něj mohlo do budoucna působit potíže.
Oproti tomu vrchní velitel západních spojeneckých expedičních sil v Evropě generál Dwight D. Eisenhower, pozdější americký prezident, nechtěl dohodnutou demarkační linii překračovat.
Jeho rozhodnutí, kterým přenechal Berlín Sovětskému svazu, je dodnes vnímáno jako jedno z nejkontroverznějších rozhodnutí druhé světové války. Snímek z Berlína, 30. dubna 1945.
Sovětský svaz na Berlín zaútočil 16. dubna.
Mohutného dělostřeleckého útoku se účastnily tisíce děl a raketometů 1. běloruského frontu slavného sovětského maršála Georgije Konstantinoviče Žukova.
Vybombardované náměstí Wittenberg Platz v Berlíně. Cedule ukazují, kam se přestěhovaly obchody.
Do hledáčku sovětského dělostřelectva se dostala i budova říšského kancléřství.
Sovětský raketomet Kaťuša, snímek z Berlína z dubna 1945.
Sovětská obrněná divize na snímku dostává pokyny před bitvou o Berlín.
Adolf Hitler během dubna odvolal náčelníka svého generálního štábu a řídil operace sám ze svého úkrytu. Na snímku Hitler se členy Hitlerjugend v březnu 1945. Zbýval mu měsíc života.
Pár dní poté, co sovětské vojsko zaútočilo děly na Berlín, oslavil Hitler také svoje poslední, 56. narozeniny.
Němcům chyběli muži, na obranu Berlína před spojenci proto Hitler povolal i domobranu a už zmíněné jednotky Hitlerjugend.
Německý generál Helmuth Weidling měl k dispozici asi 85 tisíc vojáků a členů ozbrojených složek včetně zbytků 9. a 3. pancéřové armády.
Obrana města se opírala o barikády v ulicích, průchody mezi domy a také o položené miny. Na snímku mrtvý civilista v Berlíně.
Po poslední operační poradě 22. dubna, tedy přesně před 75 lety, nechal Hitler stáhnout vojska ze západní fronty směrem do Berlína. Generál Walther Wenck se se svými muži ale k Berlínu včas nedostal.
Bitva v ulicích říšského hlavního města začala.
23. dubna rozdělil sovětský vůdce Josef Stalin Berlín mezi Koněvův 1. ukrajinský a Žukovův 1. běloruský front. Na snímku dělostřelectvo Rudé armády v ulicích Berlína, duben 1945.
Účastnilo se jí na dva a půl milionu sovětských a k 800 tisícům německých vojáků.
Sověti zapojili také přes 6000 tanků, 7500 letadel a přes 40 tisíc děl a minometů. Na snímku sovětský tank T-34-85 v ulicích Berlína.
Už 24. dubna se sovětským vojskům podařilo město i německou 9. armádu, která měla Berlíňanům s obranou pomoci, obklíčit.
Na snímku sovětská protivzdušná obrana v Berlíně, rok 1945.
Sovětské loďky v Berlíně, 1945.
Ruské jednotky v Berlíně, duben-květen 1945.
29. dubna sovětské jednotky zaútočily na ministerstvo vnitra a později i na budovu Říšského sněmu.
Boje o Říšský sněm, snímek z 30. dubna 1945.
Ve stejný den spáchal Adolf Hitler sebevraždu.
Poslední známá fotografie Adolfa Hitlera. Sebevraždu spolu s ním spáchala i jeho novomanželka Eva Braunová.
Během bojů o Říšský sněm vznikla tato ikonická fotka vztyčování sovětské vlajky na jednom z křídel budovy. Fotila se několikrát. Vlajku totiž držel voják, který měl na ruce několikery hodinky, které nakradl při rabování. To na sovětskou armádu nevrhalo pěkné světlo.
Nadbytečné hodinky na ruce ruského vojáka proto byly následně vyretušovány.
Říšský sněm v plamenech.
Zbývajících asi 10 tisíc německých vojáků pod vedením generála Helmutha Weidlinga se bránilo v centru města. 2. května dostali rozkaz ke kapitulaci. Na snímku se vojáci wehrmachtu vzdávají Rudé armádě.
Na snímku generál Weidling (vlevo) s dalšími nacistickými důstojníky v zajetí.
Celkově bylo zajato okolo 480 tisíc Němců. Na snímku z dubna 1945 neznámý sovětský vojáky zajal německého vojáka, který se schovával ve sklepě.
Zajatí vojáci Wehrmachtu pochodují Berlínem.
Pád Berlína byl pro Stalina obrovským triumfem. Na snímku z roku 1946, který vznikl před sídlem říšského kancléře, si podávající ruce zleva britský voják, Rudoarmějka a americký voják.
Sebevraždu krátce před kapitulací Německa spáchal po vzoru Hitlera také nacistický ministr propagandy Joseph Goebbels (na snímku). Spolu s ním zemřela také jeho manželka Magda a jejich šest dětí.
Další ikonický snímek ze sovětské propagandy. Nelze vyloučit, že byl zaranžovaný nebo že se jedná o fotomontáž.
Posádka tanku T-34 přezdívaného "Bojující přítelkyně" poblíž budovy Říšského sněmu. Snímek z května 1945.
Po pádu Berlína se sovětské jednotky utrhly ze řetězu. Historici hovoří o masové vlně znásilňování, krádeží i vraždění.
Podle některých odhadů mohla být ruskými vojáky znásilněno na 100 tisíc žen.
Pohled na Berlín po skončení bojů.
Sovětská armáda se ale ve městě snažila také obnovit předválečný život.
Další ikonická fotografie od sovětského fotografa Rudé armády Jevgenijě Chalděje, kerý zaznamenal i kontroverzní vztyčování vlajky nad Říšským sněmem.
Kapitulaci zbývající německé vedení podepsalo nejprve 7. května 1945 v Remeši, pak na požádání Moskvy i 8. května v Berlíně.
Tímto dnem také skončila druhá světová válka v Evropě. Obnova zničeného Berlína ale trvala řadu let.
40/50