Nahlížíte na nejstarší jaderný reaktor v Česku v Řeži u Prahy. První řízená řetězová štěpná reakce uranu tu proběhla v noci 24. září 1957 a trvala 15 minut. Československo se stalo devátou zemí na světě, kde se takové zařízení spustilo.
Nahlížíte na nejstarší jaderný reaktor v Česku v Řeži u Prahy. První řízená řetězová štěpná reakce uranu tu proběhla v noci 24. září 1957 a trvala 15 minut. Československo se stalo devátou zemí na světě, kde se takové zařízení spustilo.
Protože je v době naší návštěvy reaktor odstavený, můžeme se vydat po přístupové lávce i k víku a nahlédnout dovnitř do aktivní zóny, v níž jsou umístěny palivové kazety.
Protože je v době naší návštěvy reaktor odstavený, můžeme se vydat po přístupové lávce i k víku a nahlédnout dovnitř do aktivní zóny, v níž jsou umístěny palivové kazety.
„Právě se díváte na záření, které má možnost spatřit jen minimum lidí,“ ukazuje se svítilnou v ruce modré vyzařující světlo ředitel sekce provozu reaktorů Ján Milčák.
„Právě se díváte na záření, které má možnost spatřit jen minimum lidí,“ ukazuje se svítilnou v ruce modré vyzařující světlo ředitel sekce provozu reaktorů Ján Milčák.
Čerenkovovo záření lze pozorovat v nádržích jaderných reaktorů, kde se uranové palivo nachází v kapalině moderující neutrony, vlivem štěpení jsou produkovány částice záření beta, které při pohybu kapalinou emitují fotony s energií několika málo eV, a voda tak získává modravý nádech.
Čerenkovovo záření lze pozorovat v nádržích jaderných reaktorů, kde se uranové palivo nachází v kapalině moderující neutrony, vlivem štěpení jsou produkovány částice záření beta, které při pohybu kapalinou emitují fotony s energií několika málo eV, a voda tak získává modravý nádech.
Objev záření se datuje do roku 1934, kdy sovětský fyzik Pavel Alexejevič Čerenkov zjistil, že záření beta při průchodu kapalinou vydává slabé modravé světélkování.
Objev záření se datuje do roku 1934, kdy sovětský fyzik Pavel Alexejevič Čerenkov zjistil, že záření beta při průchodu kapalinou vydává slabé modravé světélkování.
Kolem reaktoru je plno experimentálních zařízení. Svazky neutronů vyváděné z reaktoru horizontálními kanály využívají k dalšímu zkoumání vědečtí pracovníci z Ústavu jaderné fyziky AV ČR a FJFI ČVUT.
Kolem reaktoru je plno experimentálních zařízení. Svazky neutronů vyváděné z reaktoru horizontálními kanály využívají k dalšímu zkoumání vědečtí pracovníci z Ústavu jaderné fyziky AV ČR a FJFI ČVUT.
Před spuštěním reaktoru budou muset vědečtí pracovníci skrze tento stropní jeřáb připevnit na vrch reaktoru víko vážící několik tun…
Před spuštěním reaktoru budou muset vědečtí pracovníci skrze tento stropní jeřáb připevnit na vrch reaktoru víko vážící několik tun…
...zakryje tak tento otvor a kazety společně s Čerenkovovým zářením se zase skryjí za tlustou vrstvu kovu.
...zakryje tak tento otvor a kazety společně s Čerenkovovým zářením se zase skryjí za tlustou vrstvu kovu.
Před odchodem od reaktoru ještě vždy probíhá kontrola kontaminace. Celá naše skupina je naštěstí čistá.
Před odchodem od reaktoru ještě vždy probíhá kontrola kontaminace. Celá naše skupina je naštěstí čistá.
Na magnetické tabuli je znázorněna aktivní část reaktoru s kazetami, které jsou v reaktoru vloženy. V celém reaktoru jsou její skutečné rozměry pouze 70 x 56 cm, a dosahuje výšky 68 cm.
Na magnetické tabuli je znázorněna aktivní část reaktoru s kazetami, které jsou v reaktoru vloženy. V celém reaktoru jsou její skutečné rozměry pouze 70 x 56 cm, a dosahuje výšky 68 cm.
Pro úplnost se hodí dodat, že za objev a objasnění tzv. Čerenkovova efektu získal Čerenkov společně s vědci I. M. Frankem a I. J. Tammem, kteří vypracovali přesnou teorii uvedeného jevu, Nobelovu cenu za fyziku.
Pro úplnost se hodí dodat, že za objev a objasnění tzv. Čerenkovova efektu získal Čerenkov společně s vědci I. M. Frankem a I. J. Tammem, kteří vypracovali přesnou teorii uvedeného jevu, Nobelovu cenu za fyziku.
A červená tlačítka jsou na velínu v Řeži dokonce tři. Bezpečnosti totiž není nikdy dost.
A červená tlačítka jsou na velínu v Řeži dokonce tři. Bezpečnosti totiž není nikdy dost.
8/15