Legenda českých výčepních Bohumil Kundrt. Pivo čepuje 47 let. Začínal v hospodě U Zlatého tygra, v dobách, kdy tam chodíval slavný spisovatel Bohumil Hrabal. Nyní je duší Jelínkovy plzeňské pivnice, která je známá spíše jako pivnice U Jelínků.

Na pivo se sem chodí během celého dne. Otevřeno je od deseti dopoledne do deseti večer. Pivnice U Jelínků má více než stoletou historii.

Kolem výčepu je neustále plno. Řeší se aktuality, politika i sport a pije se zde takzvaně na stojáka.

V zadní části pivnice je občas i volné místo k sezení. Ve večerních hodinách je ale těžké nějakou volnou židli najít.

Tlačenku, párky nebo pivní sýr podávají U Jelínků na stylových keramických táccích, přečkaly podlouhlé účtenky s čárkami, které značí počet zkonzumovaných piv.

Na pivo se sem chodí již od roku 1911. Podnik často hostil osobnosti kulturních scén z okolí. Jan Werich, Jiří Voskovec, Jaroslav Ježek, Vlasta Burian, Jaroslav Marvan. Fejetony zde psal spisovatel Jaroslav Hašek.

Pivnice U Jelínků je proslulá kvalitním a dobře načepovaným pivem.

Celé odpoledne a večer to v pivnici U Zlatého tygra hučí jako v úle. Pivnice zde byla uváděna už v roce 1816, ve 30. letech 19. století zde byla na nějaký čas kavárna, která se opět proměnila v pivnici. Nápoj se uchovával v hlubokých sklepích.

Výčepní Petr Tichý za pípou je ikonou této restaurace. Od 70. let 20. století podnik několik desetiletí vedl Karel Hulata, po roce 2014 převzal šéfování jeho nástupce Jan Hendrych.

Restaurace U Zlatého tygra je zde od roku 1864, kdy vystřídala v domě původní kavárenský provoz. Dům v Husově ulici, kde se pivnice nachází, měl v 15. století ve znamení motyku, poté černého lva a od roku 1713 zlatého tygra.

Sehnat v podniku místo je malý zázrak. Hosté hospodu zaplní hned ve tři hodiny odpoledne, kdy pivnice otevírá.

Podél stěny se sedí na lavicích, naproti pak na židlích u dlouhé řady stolů.

Hospodu navštěvovalo mnoho osobností. V kavárenské době to byl například Karel Hynek Mácha, Josef Kajetán Tyl a František Palacký. V poválečné době pak přední čeští herci a zpěváci, Zdeněk Štěpánek a Václav Bednář, objevují se zde Jan Werich s Bohušem Záhorským.

Specialitou zdejší kuchyně je řízek obalený v bramborovém těstíčku se zelným salátem, který si zde dal během své návštěvy v 90. letech minulého století i prezident USA Bill Clinton.

Nejlegendárnějším hostem byl spisovatel Bohumil Hrabal. Jeho život byl s restaurací úzce spjat. Je zde připomínán na několika místech. Na fotografii jeho setkání s Václavem Havlem a Billem Clintnem.

Hospoda si zachovává svůj původní, starobylý ráz.

V páteční večery je malostranská pivnice U Hrocha narvaná k prasknutí a sehnat zde volný stůl je prakticky nemožné.

Výčepní Jan Traub od Hrocha má v lokále přirozenou autoritu. Věnuje se svému řemeslu již dvacátým pátým rokem.

U několika stolů se tísní desítky hostů. Číšnice se musí s pivem prodírat skupinou hostů před výčepem.

Nad výčepem má své místo socha hrocha a tabule s nápisem: „Politické hovory zakázány“. Pochopitelně se zde ale vedou. I výčepní si občas dopřeje lok zlatavého moku.

Pokud si chcete dát pivo musíte většinou přisednout k některému stolu, kde ještě zbývá místo a zapadnout do problematiky, která se zrovna u daného stolu řeší. Kdo se nevejde ke stolu, může si popít pivo ve stoje pod gotickou klenbou.

Říká se, že bublina na pivní pěně je podpis dobrého výčepního. Ke Hrochovi se chodí právě za vynikajícím pivem.

Hospodu navštěvují starousedlíci, ale na dobré pivo sem chodí také politici z nedaleké poslanecké sněmovny, která leží v podstatě za rohem.