Fotografie ženy, která navždy zůstane jedním ze symbolů prvního dne invaze. Učitelka Olena byla zraněná při ruském ostřelování města Čuhujiv. Tehdy světu došlo, že pod útokem nebudou jen vojenské cíle, ale všichni Ukrajinci. (Vyfoceno 24. února 2022.)

Ruský prezident Vladimir Putin 24. února 2022 oznámil, že vydal rozkaz ke „speciální vojenské operaci“. Útok na Ukrajinu přišel ze tří směrů - z Ruska, Běloruska a také z poloostrova Krym, jenž Moskva protiprávně anektovala v roce 2014,. Pozemní operaci doprovázely letecké a námořní útoky. (Kyjevané opouštějí město po raketových úderech ruských ozbrojených sil a Běloruska, 24. února 2022.)

V počátcích války se Rusové přiblížili i ke Kyjevu. Krátce poté se začaly objevovat informace o masakrech civilistů. (Evakuační vlak z Irpině, 4. března 2022.)

Ukrajinský voják se kryje za autem ve městě Irpiň severozápadně od Kyjeva (13. března 2022).

Symbolem ruských zvěrstev se stalo město Buča. (Spoušť, kterou za sebou v Buči nechali agresoři, 6. dubna 2022.)

Dle OSN je exodus Ukrajinců z napadené země nejrychleji rostoucí uprchlickou krizí na území Evropy od konce druhé světové války. (Na snímku obyvatelé Irpině prchající přes zničený most, když ruské jednotky vstoupily do města, 7. března 2022.)

Dle posledního odhadu Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) z Ukrajiny uprchlo asi 6,8 milionu lidí, z toho jich je nyní nejvíce v Německu (asi 1,2 milionu) a v Polsku (necelý milion). (Zničená Irpiň, 18. dubna 2022.)

Auto s nápisem DĚTI a s prostřílenými skly mezi rezavějícími zbytky ruské obrněné kolony zničené ukrajinskými silami, která se nahromadila na okraji Irpině, 20. dubna 2022. 

Východoukrajinský přístav Mariupol, kde před válkou žilo přes 420 000 lidí, se stal symbolem Rusy způsobené zkázy. 20. května 2022 se po dlouhých a těžkých bojích vzdali poslední ukrajinští obránci. Do ruského zajetí jich padlo přes 6000 - převážně členové pluku Azov 36. brigády námořní pěchoty. Bitva si vyžádala dle ukrajinských zdrojů kolem 20 tisíc obětí. (Satelitní snímek železáren a oceláren Azovstal, 9. dubna 2022.)

Fotografie z 28. června 2022 ukazuje ohořelé zboží v prodejně s potravinami ve zničeném obchodním centru Amstor v Kremenčuku poté, co byl terčem raketového útoku. Zahynulo 22 lidí a desítky dalších utrpěly zranění.

8. dubna 2022 zasáhla ruská armáda nádraží v Kramatorsku, které bylo plné lidí prchajících před boji. Dle ukrajinských úřadů bylo více než 50 obětí, převážně civilistů.

Poté se boje přesunuly hlavně na východ Ukrajiny. (Zničený most v Kupjansku, 24. září 2022.)

Putin v červenci 2022 vyhlásil vítězství ruských sil v Luhanské oblasti a v září podepsal smlouvy o připojení čtyř Moskvou částečně okupovaných východoukrajinských regionů k Ruské federaci - Doněcké lidové republiky, Luhanské lidové republiky, Chersonské oblasti a Záporožské oblasti. (Voloďa s Julií a jejich čtyřmi dětmi prchající z Melitopolu. Jedni z mnoha, kteří se uchýlili do záporožského střediska pomoci.)

Za nejdelší a jednu z nejkrvavějších je označována bitva o Bachmut, který leží asi 70 kilometrů severně od Doněcka. (Vojenští lékaři ošetřují u Bachmutu příslušníka ukrajinské armády se střepinovým zraněním a popáleninami na těle v polní nemocnici, 5. prosince 2022.)

Rusové se intenzivně snažili město dobýt od počátku srpna 2022, předtím od května na něj útočili raketami. (Letecký pohled na Bachmut zcela zničený těžkými boji, 27. září 2023.)

Boje kolem Bachmutu, kde před válkou žilo přes 70 tisíc lidí, zintenzivněly poté, co ukrajinská armáda v listopadu 2022 znovu získala kontrolu nad městem Cherson a jeho okolím. Bachmut Rusové nakonec za cenu velkých lidských ztrát a totálního zničení města dobyli v roce 2023. (Na snímku si civilisté nabíjí mobily, 19. listopadu 2022 v Chersonu.)

V noci na 6. června 2023 se protrhla Kachovská přehrada, z čehož se vzájemně obvinily Ukrajina i Rusko. Přehrada byla již od prvních dní invaze okupována ruskými silami. Protržení způsobilo rozsáhlé záplavy, jež si vyžádaly desítky obětí na životech na obou březích Dněpru, další lidi připravily o domovy a zničily zemědělskou půdu. Celkem zahynulo dle serveru Meduza 76 lidí, 55 na území okupovaném Ruskem a 21 v oblastech pod kontrolou Ukrajiny. (Žena zachraňuje své věci ze svého domu v Chersonu po protržení přehrady Kachovka, 7. června 2023.)

Nová Kachovka zaplavila 8600 kilometrů čtverečních. Přehrada byla důležitá nejen pro dodávky pitné vody, ale i pro zemědělství, průmyslové podniky nebo chlazení Záporožské jaderné elektrárny. Dle odhadů OSN i ukrajinské vlády se bez pitné vody ocitl více než milion lidí. (Pohled ze střechy obytného domu na zaplavenou část Chersonu, 10. června 2023.)

Na snímku pátrací a záchranné práce po útoku ruské rakety na restauraci Ria v Kramatorsku na Ukrajině, 27. června 2023.

OSN ve své lednové zprávě uvádí, že od zahájení invaze zemřelo na Ukrajině 13 300 civilistů. V poslední době jejich počet narůstá, zejména kvůli dronovým útokům, klouzavým bombám a raketám dlouhého doletu. (Na hřbitově č. 18 v Charkově jsou pohřbeni padlí ukrajinští vojáci, 2. března 2024.)

Nejtragičtějším byl ruský nálet, který v březnu 2022 zasáhl divadlo v centru Mariupolu, kde se zřejmě ukrývalo asi 1000 lidí. O život přišly dle odhadů stovky z nich. (Útok na porodnici v Mariupolu, 22. března 2022.)

Skutečné počty mrtvých civilistů mohou být vyšší. Například bitva o Mariupol si vyžádala dle představitelů bývalé ukrajinské samosprávy města 20 000 obětí. (Hromadný hrob na předměstí Mariupolu. Lidé nemohli pohřbívat své blízké kvůli silnému ostřelování ruskými silami, 9. března 2022.)

Na snímku pohřebiště v Izjumu, kde se během ruské okupace pohřbívalo místo rakví často jen v igelitových pytlích a s narychlo stlučenými kříži z neohoblovaných latí. Některé mrtvé se stále nepodařilo identifikovat. Vyfoceno v roce 2024.

Ukrajinské síly na začátku června 2023 zahájily dlouho očekávanou protiofenzivu na východě a jihu země (hlavně v Záporožské a Doněcké oblasti). (Lidé se schovávají ve stanici kyjevského metra během leteckého poplachu, 27. dubna 2024.)

Protiofenziva ale vedla k jen omezeným územním ziskům a iniciativu později převzali Rusové, kteří dobyli několik strategických měst. (Přátelé a rodina se účastní pohřbu tří civilistů zabitých při ruském raketovém útoku, 22. února 2024 v Kramatorsku.)

Rusko nyní okupuje téměř pětinu ukrajinského území, více než 112 tisíc kilometrů čtverečních. (Zraněný ruský válečný zajatec Stanislav na lůžku ve vazební věznici v ukrajinské Lvovské oblasti, 25. dubna 2024.)

Na snímku vesnice Bohorodyčne nedaleko Slavjansku v Doněcké oblasti, která měla před válkou přes 800 obyvatel. Skoro nic z ní nezbylo. Z místní dominanty – impozantního pravoslavného kostela a kláštera – zbyla jen půlka a kopulovitá věž se válí na zemi v sutinách. „Lidé sem přijedou, popláčou si a zase odjedou. Vracet se sem už nechtějí,“ shrnuje místní obyvatelka smutnou realitu vesnice po ruské okupaci. Vyfoceno v březnu 2024.

Počet vnitřně vysídlených UNHCR eviduje kolem čtyř milionů. (Evakuace civilistů z Pokrovsku do Dnipra, 31. srpna 2024.)

Pokud jde o počet uprchlíků v přepočtu na velikost populace, nejvíce jich z celé evropské sedmadvacítky přijalo Česko. (Lidé pomáhají 85leté Liudmile nastoupit do autobusu po evakuaci z ukrajinského Vovčanska, 12. května 2024.)

Poměr uprchlíků na 1000 obyvatel v Česku je dle posledních údajů Eurostatu 35,4. Dále následuje Polsko (27) a Estonsko (26). (Evakuační tým pomáhá u Pokrovsku přenést starší ženu upoutanou na lůžko, 14. listopadu 2024.)

V Česku má dočasnou ochranu dle posledních údajů Ministerstva vnitra 396 700 uprchlíků z Ukrajiny. (Snímek z moldavského uprchlického centra, kam se uchýlila i 58letá bývalá pianistka Světlana, jež utekla z Oděsy. (Vyfoceno v Kišiněvě v roce 2022.)

Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády létají s FPV dronem nad ruskými pozicemi v Charkovské oblasti. (25. srpna 2024)

Oleksandra Paskalová, osmiletá dívka s protézou nohy v Čornomorsku v Oděské oblasti. (16. května 2024)