Jak padá noc na poušť Atacama v severním Chile, čtyři obří dalekohledy obracejí svůj pohled k hvězdami poseté obloze.
(Na snímku Very Large Telescope, 27. ledna v chilské oblasti Antofagasta.)
Jak padá noc na poušť Atacama v severním Chile, čtyři obří dalekohledy obracejí svůj pohled k hvězdami poseté obloze. (Na snímku Very Large Telescope, 27. ledna v chilské oblasti Antofagasta.)
Astronomové a vědci z Evropské jižní observatoře (ESO) se ale obávají nárůstu světelného znečištění, které by zhoršilo pozorování vesmíru.
Astronomové a vědci z Evropské jižní observatoře (ESO) se ale obávají nárůstu světelného znečištění, které by zhoršilo pozorování vesmíru.
Nejsušší místo na Zemi je nejlepším místem k pozorování vesmíru, zdejší temnota nabízí oslnivou podívanou. Vědecká organizace Evropská jižní observatoř (ESO), jejímž členem i Česká republika, má v poušti Atacama na hoře Cerro Paranal důležité pozorovací středisko.
Nejsušší místo na Zemi je nejlepším místem k pozorování vesmíru, zdejší temnota nabízí oslnivou podívanou. Vědecká organizace Evropská jižní observatoř (ESO), jejímž členem i Česká republika, má v poušti Atacama na hoře Cerro Paranal důležité pozorovací středisko.
Nad pouští je jen velmi malá oblačnost a díky velké vzdálenosti od města a dalších lidských obydlí je v oblasti i nízké světelné znečištění, které na jiných místech může omezovat pozorování vesmíru.
Nad pouští je jen velmi malá oblačnost a díky velké vzdálenosti od města a dalších lidských obydlí je v oblasti i nízké světelné znečištění, které na jiných místech může omezovat pozorování vesmíru.
To by se však během několika let mohlo změnit. V oblasti totiž chce americká skupina AES Corporation postavit rozsáhlý průmyslový komplex na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Jde o součást plánu chilské vlády na dosažení tzv. uhlíkové neutrality. (Na snímku staveniště nového dalekohledu ELT s 39metrovým zrcadlem poblíž observatoře ESO v regionu Antofagasta, 28. ledna.)
To by se však během několika let mohlo změnit. V oblasti totiž chce americká skupina AES Corporation postavit rozsáhlý průmyslový komplex na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Jde o součást plánu chilské vlády na dosažení tzv. uhlíkové neutrality. (Na snímku staveniště nového dalekohledu ELT s 39metrovým zrcadlem poblíž observatoře ESO v regionu Antofagasta, 28. ledna.)
Investor už podal žádost o vyhodnocení dopadu projektu na životní prostředí. Společnost by mohla získat všechna nezbytná povolení během dvou nebo tří let, uvedla agentura AFP.
(Detail jednoho z optických dalekohledů VLT, 28. ledna.)
Investor už podal žádost o vyhodnocení dopadu projektu na životní prostředí. Společnost by mohla získat všechna nezbytná povolení během dvou nebo tří let, uvedla agentura AFP. (Detail jednoho z optických dalekohledů VLT, 28. ledna.)
Průmyslový projekt, který by měl Chile pomoci v jeho záměru se zbavit fosilních zdrojů energie do roku 2050, však vědce z ESO velmi znepokojil.
Průmyslový projekt, který by měl Chile pomoci v jeho záměru se zbavit fosilních zdrojů energie do roku 2050, však vědce z ESO velmi znepokojil.
Generální ředitel ESO Xavier Barcons v lednu uvedl, že projekt představuje „kritické riziko pro nejméně dotčené noční nebe na planetě“. 
(Na snímku rezidenční bydlení astronomů, 27. ledna v Chile.)
Generální ředitel ESO Xavier Barcons v lednu uvedl, že projekt představuje „kritické riziko pro nejméně dotčené noční nebe na planetě“. (Na snímku rezidenční bydlení astronomů, 27. ledna v Chile.)
Zástupce ESO v Chile Itziar de Gregoriová se domnívá, že k tamnímu nebi by se mělo přistupovat jako k přírodní památce.
Zástupce ESO v Chile Itziar de Gregoriová se domnívá, že k tamnímu nebi by se mělo přistupovat jako k přírodní památce.
„Je zásadní zvážit jiné umístění tohoto megaprojektu, který ohrožuje jeden z nejvýznamnějších astronomických pokladů na světě,“ uvedla de Gregoriová.
„Je zásadní zvážit jiné umístění tohoto megaprojektu, který ohrožuje jeden z nejvýznamnějších astronomických pokladů na světě,“ uvedla de Gregoriová.
Podle ESO by průmyslový komplex mohl negativně ovlivnit i pozorovací podmínky pro nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), který organizace buduje na nedaleké hoře Cerro Armazones. Zařízení by mělo začít fungovat v roce 2028.
Podle ESO by průmyslový komplex mohl negativně ovlivnit i pozorovací podmínky pro nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), který organizace buduje na nedaleké hoře Cerro Armazones. Zařízení by mělo začít fungovat v roce 2028.
Firma však znepokojení vědců odmítá a tvrdí, že její projekt bude dodržovat přísné parametry proti světelnému znečištění nastavené chilskou vládou. Projekt by měl do Chile přivést investice ve výši deseti miliard eur (240 miliard dolarů).
Firma však znepokojení vědců odmítá a tvrdí, že její projekt bude dodržovat přísné parametry proti světelnému znečištění nastavené chilskou vládou. Projekt by měl do Chile přivést investice ve výši deseti miliard eur (240 miliard dolarů).
3/12