Zatmění Slunce vzniká v momentě, kdy se Měsíc ve fázi novu ocitne na přímce mezi Sluncem a Zemí a při pohledu ze Země zakryje sluneční disk nebo jeho část.
Zatmění Slunce vzniká v momentě, kdy se Měsíc ve fázi novu ocitne na přímce mezi Sluncem a Zemí a při pohledu ze Země zakryje sluneční disk nebo jeho část.
V Česku pozorování astronomického jevu komplikovala oblačnost, která v tuzemsku panovala. I přes to se mnohým povedlo úkaz zachytit. Zatmění Slunce ze severočeského Lánova.
V Česku pozorování astronomického jevu komplikovala oblačnost, která v tuzemsku panovala. I přes to se mnohým povedlo úkaz zachytit. Zatmění Slunce ze severočeského Lánova.
Na 50. rovnoběžce a 15. poledníku vstoupil Měsíc před sluneční disk v 11:36 SEČ, konec nastal v 13:00. Maximum proběhlo ve 12:18. Jiří Hlavatý na web Astro.cz přidal koláž snímků, která zachycuje průběh zatmění pozorovaného z Dvoru Králové nad Labem.
Na 50. rovnoběžce a 15. poledníku vstoupil Měsíc před sluneční disk v 11:36 SEČ, konec nastal v 13:00. Maximum proběhlo ve 12:18. Jiří Hlavatý na web Astro.cz přidal koláž snímků, která zachycuje průběh zatmění pozorovaného z Dvoru Králové nad Labem.
Vůbec nejvýrazněji se zatmění projevilo na severu kanadského Québecu, kde Měsíc zakryl 94,8 procenta Slunce na obloze. „U nás při největším zákrytu Měsíc zahalí přes 22 procent průměru slunečního disku, a to na severozápadě Čech,“ upřesnil Astronomický ústav AV ČR před sobotním pozorováním.
Vůbec nejvýrazněji se zatmění projevilo na severu kanadského Québecu, kde Měsíc zakryl 94,8 procenta Slunce na obloze. „U nás při největším zákrytu Měsíc zahalí přes 22 procent průměru slunečního disku, a to na severozápadě Čech,“ upřesnil Astronomický ústav AV ČR před sobotním pozorováním.
Protože Měsíc obíhá Zemi po dráze mírně nakloněné k rovině zemské dráhy, obvykle v novu sluneční disk na denním nebi mine a k zatmění nedochází. Přibližně jednou za půl roku se Měsíc v novu na své dráze dostane velmi blízko pomyslné přímky mezi Zemí a Sluncem. Právě tehdy je možné tento úkaz na některých místech naší planety pozorovat.
Protože Měsíc obíhá Zemi po dráze mírně nakloněné k rovině zemské dráhy, obvykle v novu sluneční disk na denním nebi mine a k zatmění nedochází. Přibližně jednou za půl roku se Měsíc v novu na své dráze dostane velmi blízko pomyslné přímky mezi Zemí a Sluncem. Právě tehdy je možné tento úkaz na některých místech naší planety pozorovat.
Částečné zatmění Slunce je sice vidět pouhým okem, člověk se však neobejde bez speciálních brýlí na pozorování – takových, které spolehlivě utlumí intenzivní sluneční svit a zamezí vážnému poškození zraku. Jde použít například i svářečské sklo.
Částečné zatmění Slunce je sice vidět pouhým okem, člověk se však neobejde bez speciálních brýlí na pozorování – takových, které spolehlivě utlumí intenzivní sluneční svit a zamezí vážnému poškození zraku. Jde použít například i svářečské sklo.
To samé platí pro fotografické vybavení, které se musí doplnit o ochrannou fólii, filtr či kryt. Vlastnoručně jde kryt vyrobit například z folie podobné kuchyňskému alobalu.
To samé platí pro fotografické vybavení, které se musí doplnit o ochrannou fólii, filtr či kryt. Vlastnoručně jde kryt vyrobit například z folie podobné kuchyňskému alobalu.
Projekce zatmění na ruku. Tento princip využívaly i některé hvězdárny, jež jev promítaly na plátna, aby jej lidé mohli pozorovat nejen skrze dalekohledy.
Projekce zatmění na ruku. Tento princip využívaly i některé hvězdárny, jež jev promítaly na plátna, aby jej lidé mohli pozorovat nejen skrze dalekohledy.
Čím dál se pozorovatel nachází od kuželovitého stínu Měsíce, tím menší procento Slunce je během úkazu zakryté.
Čím dál se pozorovatel nachází od kuželovitého stínu Měsíce, tím menší procento Slunce je během úkazu zakryté.
Díky dalekohledům si lidé ve hvězdárnách mohli pořídit fotografii i na mobil. Návštěvníci mohli zavítat do planetárií po celé republice a dozvědět se tak informace týkající se tohoto jevu.
Díky dalekohledům si lidé ve hvězdárnách mohli pořídit fotografii i na mobil. Návštěvníci mohli zavítat do planetárií po celé republice a dozvědět se tak informace týkající se tohoto jevu.
Do roku 2030 se u nás dočkáme ještě čtyř dalších částečných zatmění Slunce. Nejvýraznější nastane podle Astronomického ústavu AV ČR příští rok, 12. srpna 2026.
Do roku 2030 se u nás dočkáme ještě čtyř dalších částečných zatmění Slunce. Nejvýraznější nastane podle Astronomického ústavu AV ČR příští rok, 12. srpna 2026.
9/12