Kategorie Jednotlivá fotografie: André Coelho Fanoušci fotbalového Botafoga slaví vítězství svého týmu, Rio de Janeiro, Brazílie, 30. listopadu 2024. Družstvo vyhrálo ve finále klubového jihoamerického poháru Copa Libertadores nad brazilským Atléticem Mineiro poměrem 3:1. Ve finále se tak střetly dva nejstarší fotbalové kluby země.

Kategorie Jednotlivá fotografie: Anselmo Cunha (AFP). V období od dubna do června 2024 zasáhly stát Rio Grande do Sul v Brazílii rekordní srážky a způsobily nejhorší záplavy v historii oblasti. Více než půl milionu lidí bylo vysídleno a více než 183 jich při záplavách zemřelo. Podle vědců záplavy téměř jistě zintenzivnila změna klimatu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ způsobená především spalováním fosilních paliv, včetně těch, která se používají v osobní letecké dopravě. V širším kontextu globální klimatické krize se tento obraz letadla zavěšeného mezi oblohou a vodou stává hrozivým symbolem, píše World Press Photo k oceněnému snímku. (Uvázlý Boeing 727-200 na mezinárodním letišti Salgado Filho. Porto Alegre, Brazílie, 20. května 2024.)

Kategorie Jednotlivá fotografie: Gabriela Oráa (Reuters). V roce 2023 vyhrála María Corina Machadová venezuelské opoziční primárky, aby se v prezidentských volbách postavila Nicolási Madurovi, ale úřady jí zakázaly kandidovat. Podpořila proto bývalého velvyslance Edmunda Gonzáleze Urrutiu a vedla kampaň na jeho podporu. Po volbách úřady prohlásily Madura za vítěze, ale opozice výsledky zpochybnila. Maduro si tak udržel moc, González byl nucen odejít do exilu, ale Machadová zůstává ve Venezuele. (Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová zdraví své příznivce ze střechy vozidla během předvolebního shromáždění opozičního prezidentského kandidáta Edmunda Gonzáleze Urrutii. Mérida, Venezuela, 25. června 2024.)

Kategorie Příběh roku: Amanda M. Perobelli (Reuters). Zmíněné rekordní záplavy v brazilském státě Rio Grande do Sul poškodily rozsáhlé oblasti. (Zaplavené ulice v Canoas, jednom z nejvíce postižených měst v brazilském Rio Grande do Sul. 6. května 2024.)

Podle vlády se jedná o největší klimatickou katastrofu v historii státu, která postihla 2,39 milionu obyvatel a způsobila velké lidské a ekonomické ztráty. (Dobrovolníci na vlastních člunech zachraňují lidi uvězněné stoupající vodou. Canoas, Brazílie, 5. května 2024.)

Podle týmu mezinárodních vědců k záplavám přispěly klimatické změny i jev El Niño. (João Engelmann v domě své dcery otevírá pračku plnou bahnité vody. Po třech dnech dešťů Engelmann a jeho žena uprchli ze svého domu. Eldorado do Sul, stát Rio Grande do Sul, Brazílie, 10. května 2024.)

Odborníci varují, že podobné extrémně vzácné povětrnostní jevy, které se kdysi očekávaly jednou za 100 až 250 let, budou stále častější. (Zaplavený roh ulice v Canoas, Rio Grande do Sul, Brazílie, 5. května 2024.)

Kategorie Příběh roku: Musuk Nolte (Panos Pictures, Bertha Foundation). Hladina řeky Amazonky v důsledku velkého sucha klesá na rekordně nízké úrovně. I k tomu přispívají změny klimatu. V ohrožení je tak biologická rozmanitost Amazonie, ale i lidé, jejichž přežití v regionu závisí na řekách. (Mladý muž přináší jídlo své matce, která žije ve vesnici Manacapuru, kam se kdysi dalo dostat lodí, ale kvůli suchu musí jít dva kilometry pěšky podél vyschlého koryta řeky Solimões. Amazonas, Brazílie, 5. října 2024.)

Se sílícím suchem stojí mnoho osadníků před těžkou volbou, zda opustí svou půdu a zdroje obživy a odejdou do města. To by trvale změnilo sociální strukturu tohoto regionu. (Elidia Carolina žije se svým partnerem a dvouletou dcerou v „plovoucím domě“ postaveném na kůlech. Kvůli suchu se okolí jejich domu nyní podobá poušti. Manacapur, Amazonas, Brazílie, 3. října 2024.)

Letecký pohled na řeku Tarumã, která kvůli suchu už není splavná. V krajině jsou patrné čáry, které zde zanechaly lodní šrouby v době, kdy tam ještě lodě mohly plout. Manaus, Amazonas, Brazílie, 4. října 2024.

Muž táhne člun mělkou vodou poblíž São Francisco de Marina. (Manaus, Brazílie, 4. října 2024.)

Kategorie Příběh roku: Santiago Mesa. Emberá Dobida jsou kočovní domorodí obyvatelé Kolumbie, kteří v minulosti žili v okolí řeky Bojayá. (Liria Cheito se 7. dubna 2023 pokusila o sebevraždu pomocí parumy (tradičního oděvu komunity) poté, co ji týral manžel. Puerto Antioquia, Chocó, Kolumbie, 20. června 2024.)

Mnoho Emberů se přestěhovalo do Bogoty, kam utekli před konfliktem mezi kolumbijskými polovojenskými jednotkami do bezpečí. (María Camila, Luisa a Noraisi Birry stojí u hrobu své sestry Yadiry a mají na sobě šátky paruma, které po sobě Yadira zanechala. Yadira Birry (16) si s pomocí parumy vzala život 7. dubna 2023. Chocó, Kolumbie, 20. června 2024.)

V hlavním městě čelí komunita diskriminaci a marginalizaci, žijí v přelidněných a nebezpečných podmínkách. (Ahitana (23) se několikrát pokusila o sebevraždu. Pochází z komunity Emberá Katio, nyní žije v Bogotě, kde čelí nepřátelství, špatnému zacházení a nedostatku ekonomických příležitostí. Bogota, 9. února 2024.)

Podle církve Bellavista v Bojayá se počet sebevražd v komunitě Emberá prudce zvýšil, z 15 případů v letech 2015 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 2020 na 67 sebevražd a více než 400 pokusů do roku 2024.  (Komunita Emberá Dobida v Puerto Antioquia v provincii Chocó má 141 obyvatel a od roku 2015 zaznamenala více než 15 pokusů o sebevraždu. Chocó, Kolumbie, 21. června 2024.)

Kategorie dlouhodobý projekt: Federico Ríos. Tento projekt dokumentuje nebezpečnou cestu migrantů přes Dariénskou proluku, 100 km dlouhý úsek tropického deštného pralesa a bažin na hranicích Kolumbie a Panamy. Od roku 2021 tuto trasu překonal více než milion lidí. (Skupina afghánských, čínských, venezuelských a ekvádorských migrantů se brodí k lodi směřující do Dariénské proluky. Mnozí z Afghánců nikdy předtím neviděli oceán. Capurgana, Kolumbie. 2. března 2023.)

Migranti pocházejí z různých zemí: Afghánci utíkají před vládou Tálibánu, Venezuelané hledají útočiště před ekonomickým kolapsem, Číňané prchají před autoritářstvím a mnozí další jsou hnáni vidinou lepšího života. (Yineska Andreina Colina (18) sedí se svými dvěma dcerami, Enyerlis Sofií Colinou (2) a Eduanyerlis Saray Colinou (9 měsíců). Než se dostaly do Capurgany, Yinesce došly peníze a neměla tušení, jak převaděčům zaplatí za cestu přes džungli. Capurganá, Kolumbie, 30. července 2023.)

Jejich příběhy jsou plné nebezpečí: zrádné řeky, nelítostný terén a neustálá hrozba násilí a vykořisťování. Mnohým se to nikdy nepodaří. (Tisíce migrantů se navzájem podpírají, aby je nestrhl prudký proud řeky Rio Muerto („Řeka smrti“). V jejích zrádných vodách se utopilo již několik lidí. Kolumbie, 2. srpna 2023.)

A ti, kterým se to povede, se ocitnou pouze na začátku další obtížné cesty přes střední Ameriku a Mexiko do Spojených států. (Luis Miguel Arias (28) odpočívá se svou dcerou Melissou (4). Pocházejí z Venezuely, 23. září 2022.)

Migranti přicházejí do Las Banderas, místa na hranici mezi Kolumbií a Panamou. Darién, 3. srpna 2023.

Domorodec Rubén Guaynora nese Venezuelanku Kimberly Rodriguezovou, která během cesty několikrát omdlela. Kánoí ji dopraví do Bajo Chiquito, kde jí může být poskytnuta lékařská péče. Průrva Darién, Panama, 21. září 2024.

Člen panamské pohraniční služby instruuje skupinu haitských migrantů, kteří právě po několikadenním přechodu džungle dorazili do Quiebra Venado, první domorodé komunity na panamské straně Dariénské proluky. Darién Gap, Panama, 29. září 2021.

Ali, Taiba a jejich syn z Afghánistánu jsou na třídenní cestě autobusem, poslední etapě cesty z Mexico City do Tijuany, kde překročí hranici do Spojených států. Tepic, Mexiko, 31. března 2023.