Kategorie Jednotlivá fotografie: Murat Şengül (Anadolu Agency). Lidé s obavami hledí vzhůru během útoku izraelského bezpilotního letounu na libanonský Bejrút, 29. září 2024. Izrael tehdy zahájil operaci s cílem zlikvidovat libanonskou militantní skupinu Hizballáh, což se mu později do značné míry povedlo. Kvůli válce opustily své domovy statisíce Libanonců.

Kategorie Jednotlivá fotografie: Samar Abu Elouf pro The New York Times. Devítiletý Mahmúd Adžúr byl zraněn při izraelském útoku na město Gaza v březnu 2024. Když jeho rodina prchala před izraelským útokem, Mahmúd se obrátil zpět, aby povzbudil ostatní k dalšímu postupu. Výbuch mu usekl jednu ruku a druhou zmrzačil. Na snímku během pobytu v Kataru, kde se dočkal lékařské pomoci, 28. června 2024. Mahmúd se po ošetření učí hrát hry na telefonu, psát a otevírat dveře nohama. Fotografka Samar Abu Elouf pochází z Gazy a sama byla evakuována v prosinci 2023, žije ve stejném bytovém komplexu v katarském Dauhá jako Mahmúd. Sblížila se tam s některými rodinami a zdokumentovala jejich osudy.

Kategorie Jednotlivá fotografie: Suvra Kanti pro The Daily Prothom Alo. Lidé ničí sochu bývalého bangladéšského prezidenta šejka Mudžíbura Rahmána, otce premiérky šajch Hasíny Vadžídové, která po týdnech nepokojů odstoupila. Dháka, Bangladéš, 5. srpna 2024.

Kategorie Příběh roku: Ali Jadallah (Anadolu Agency). Izrael pokračoval ve válce proti Gaze i v roce 2024 a zanechal její velkou část v troskách. Podle OSN bylo zničeno více než 60 % domů a 95 % nemocnic je nefunkčních. Téměř dva miliony lidí byly kvůli izraelským omezením vysídleny, velká část z nich nemá dost potravin, čisté vody a léků. (Obyvatelé se vracejí do svých domovů v Chán Júnisu, 7. dubna 2024.)

Vzhledem k tomu, že mezinárodním novinářům byl vstup do Gazy fakticky zakázán, válku dokumentují místní fotografové. (Zraněný chlapec je ošetřován v nemocnici al-Aksá v Dajr al-Balah po izraelském útoku, 1. ledna 2024.)

Fotograf, který také přišel o členy své rodiny, uvedl: „Pokaždé, když fotografuji zničený dům, vzpomenu si na ten svůj. Pokaždé, když z trosek vytahují zraněné a umučené, vzpomenu si na svého otce a sourozence.“ (Lidé sledují, jak nad budovou stoupá kouř a plameny po izraelském útoku na Dajr al-Balah, 6. června 2024.)

Příbuzní lidí zabitých při útoku na uprchlický tábor truchlí při převozu těl do nemocnice al-Aksá. Dajr al-Balah, 9. srpna 2024.

Kategorie Příběh roku: Kiana Hayeri (Fondation Carmignac). Vláda radikálně islamistického hnutí Tálibán v Afghánistánu odpírá ženám přístup ke vzdělání. Po základní škole jim zakazuje většinu prací mimo domov a v některých regionech jim zakazuje vycházet z domu bez mužského doprovodu nebo s nezahalenou tváří. (Na tomto soukromém institutu studuje přibližně 700 mladých žen. Stále však nemohou získat oficiální afghánský diplom ani pokračovat ve studiu na univerzitě. Kábul, Afghánistán, 17. února 2024.)

Prostory, kde se ženy dříve volně scházely - školy, parky, tělocvičny, kosmetické salony a kanceláře - jsou nyní zakázané. (Wazhmah sedí doma se svou dcerou devatenáctiletou Tahmeenou. Wazhmahino vlastní vzdělávání zastavil Tálibán během své první vlády v 90. letech, teď žena vidí, že se historie opakuje. Kábul, Afghánistán, 6. února 2024.)

Navzdory těmto omezením nacházejí afghánské ženy nenápadné, ale účinné způsoby, jak se bránit. Jejich vzdor se odehrává tiše, za zavřenými dveřmi: v domácnostech, tajných třídách a na soukromých oslavách. (Plastové pytle zakrývají hlavy figurín ve svatebních šatech. Ženské tváře na reklamách, plakátech a dalších veřejných místech jsou zakázané. Kábul, Afghánistán, 6. února 2024.)

Mladé ženy slaví narozeniny kamarádky. Tálibán zakázal hudbu a tanec, ale ženy i nadále tančí a slaví v soukromí. Kábul, Afghánistán, 2. března 2024.

Kategorie Příběh roku: Samuel Nacar pro Revista 5W. Dlouhá občanská válka v Sýrii dosáhla bodu obratu, když 8. prosince 2024 povstalecké síly bez většího odporu dobyly hlavní město Damašek a svrhly 24 let trvající režim prezidenta Bašára Asada. (Příbuzní lidí, kteří jsou již několik let pohřešováni, se shlukují kolem muže převezeného z věznice Sajdnája do nemocnice. Zoufale čekají na zprávy, přestože muž sotva mluví. Damašek, Sýrie, 12. prosince 2024.)

Povstalecké síly okamžitě začaly osvobozovat vězně z rozsáhlé sítě vězeňských středisek, jejímž jádrem byla obávaná vojenská věznice Sajdnájá. (Chodba nechvalně proslulé věznice Sajdnájá, v níž bylo v určitém období umístěno až 20 000 vězňů a kde byli vojenští zběhové a disidenti vystaveni brutálnímu bití, elektrickým šokům a hladovění. Damašek, Sýrie, 14. prosince 2024.)

Svědectví přeživších odhalila rozsah systematického zadržování, mučení a tajných poprav odpůrců Asadova režimu, který již tak brutální vězeňský systém proměnil ve válečnou zbraň. (Mohamed Khaled Krayem, který je na svobodě po sedmi letech věznění za držení marihuany, zjišťuje, že jeho svalová paměť instinktivně reprodukuje polohu, kterou byl nucen zaujmout při spánku v přeplněné cele. Damašek, Sýrie, 15. prosince 2024.)

Osobní spisy uložené v nechvalně proslulém výslechovém a vazebním středisku „palestinské pobočky“. Skupiny na ochranu lidských práv odhadují, že za Asadova režimu bylo pohřešováno nejméně 150 000 lidí. Damašek, Sýrie, 18. prosince 2024.

Kategorie Dlouhodobý projekt: Ebrahim Alipoor. Kolbaři (přeshraniční kurýři) převážejí na zádech zboží, jako jsou domácí spotřebiče, mobilní telefony a oblečení, přes zrádný terén z Iráku a Turecka do íránského Kurdistánu. (Na snímku jde kurýr po náročné horské stezce, jejich batohy mohou vážit kolem 50 kg. Přechod trvá v průměru 8 až 12 hodin. Kurdistán, Írán, 1. června 2019.)

Íránská vláda zakazuje dovoz mnoha druhů tohoto zboží, aby ochránila místní výrobu a ušetřila devizové prostředky, kterých se jí nedostává kvůli západním sankcím. V íránském Kurdistánu bylo v letech 2011-2024 zabito nebo zraněno nejméně 2463 těchto kurýrů. (Kurdistán, Írán, 21. března 2023.)

Desetiletí trvající marginalizace Kurdů způsobila, že v regionu je rozsáhlá nezaměstnanost, která mnohé z nich přivádí k tomuto povolání. (Dvaadvacetiletý Mohammad se loučí se svou matkou před cestou do Evropy za lepšími příležitostmi. Teherán, Írán, prosinec 2023.)

Mnozí kurýři navíc považují tuto činnost za legitimní, protože cítí sounáležitost s ostatními Kurdy v dalších zemích. Kolbaři však riskují, že je bezpečnostní síly a pohraniční hlídky zastřelí. (Dvaatřicetiletému Khaledovi museli vyoperovat obě oči poté, co ho pohraničník střelil do hlavy. Má dvě děti ve věku dva a sedm let. Kurdistán, Írán, 21. srpna 2019.)

Kolbaři podnikají nebezpečný výstup na přeshraniční trase známé jako „Průchod smrti“. Kurdistán, Írán, 1. června 2019.

Díky některému zboží, které kolbaři pašují přes hranice, prosperuje v regionu černý trh. Kurdistán, Írán, 1. června 2019.

Přeshraniční transakce probíhají v amerických dolarech navzdory sankcím USA vůči Íránu. Mnoho přivezeného zboží končí v luxusních obchodech po celé zemi. Kurdistán, Írán, 14. ledna 2019.

Při přechodu těchto hor přišly o život tisíce lidí. Kurdistán, Írán, 8. února 2019.