

Plavecký bazén na Barrandovských terasách byl jedním z nejnavštěvovanějších míst v Praze. Lidem se slavnostně otevřel 4. října 1929 a byl to první padesátimetrový bazén v republice.


Plovárnu pod skálou navrhl architekt Václav Kolátor. Součástí sportovního areálu byl skokanský můstek, schody na terasy od Maxe Urbana, převlékárny a tribuna.


O víkendu bylo na Barrandově živo. Lidé se opalovali na trávníku dole pod skálou, nahoře na terasách, které kopírovaly zvlněný okraj skály, popíjeli kávu, poslouchali muziku a sledovali plavce v bazénu.


A takhle vypadá plavecký bazén dnes. Od 60. let jeho sláva postupně upadala a od nového tisíciletí je v katastrofálním stavu, a to přesto, že mu v 80. letech stát udělil status kulturní památka. Nový majitel areálu chce na terasách vystavět hotel a francouzskou restauraci.


Na Domažlicku se o víkendu lidé scházeli u přírodního koupaliště Babylon. Dřevěná osada, kde byly kabiny o délce asi 150 metrů, neměla konkrétního architekta.


Součástí koupaliště byl skokanský můstek, tobogán a dřevěná architektura na vodě.


Koupaliště funguje dodnes, zcela však zmizely nebo zašly dřevěné prvky, mola a ubylo i návštěvníků.


V roce 1932 vznikly v Brně v Zábrdovicích městské lázně. Funkcionalistická budova měla vnitřní bazény a vany i venkovní plovárnu, která patřila k nejlepším v republice.


Koupaliště navrhl architekt Bohuslav Fuks, který patřil mezi pionýry moderního stylu světového měřítka.


Plovárna měla dva plavecké bazény s tribunami, hřiště, pískoviště a zelenou louku. Na střeše byly sluneční terasy a dřevěná podlaha. Po rekonstrukci v 90. letech koupaliště znovu začalo fungovat, funkcionalistická budova s vnitřními vanami ale chátrá.


Plavecký pavilon Podolí patří mezi největší skvosty plovárenské architektury. Vznikl až v roce 1965 podle návrhu architekta Richarda Podzemného.


Jeden vnitřní a dva venkovní bazény s 33metrovou věží vyhovovaly podmínkám k pořádání olympijských her.


Budova s vlnou, která plní funkci tribuny, prošla naposledy rekonstrukcí začátkem druhého tisíciletí. Dnes bazén průměrně navštěvuje milion lidí ročně, největší rekord byl v roce 1973, kdy si přišlo do Podolí zaplavat 2,3 milionu lidí.


Jednou z nejstarších plováren a pravděpodobně také nejcennějším architektonickým dílem jsou Říční a sluneční lázně v Luhačovicích. V roce 1903 je v lidovém stylu navrhl slovenský architekt Dušan Jurkovič, autor Pusteven nebo vily doktora Náhlovského v pražské Bubenči. Největší slávu lázně zažily za první republiky.


Plovárna dnes chátrá, Lázně Luhačovice, které areál vlastní, chtějí malebné domky opravit a přistavět hotelový komplex s wellness a lázeňskými službami.


Ve Mšeně je jedno z mála koupališť, které se z velké části dochovalo v původním stylu. Od roku 2003 je kulturní památkou, jeho architekt však není znám. Podle památkářů je nepochybně dílem dobrého projektanta, stylově se blíží k architektům Františku Jandovi, Čeňku Vořechovi, Jindřichu Freiwaldovi či k jiným z Kotěrových žáků.


Areál s dřevěnou lidovou architekturou vznikl podle návrhu architekta Karla Bachury a funguje od roku 1925. Hlavní budova a strážní domek je kulturní památkou a dnes lidem připomíná Vančurovo rozmarné léto.


Architektonicky cenná budova stojí dodnes také v Opavě. Plovárna a funkcionalistická budova, které patří městu, vznikly v roce 1931. Součástí koupaliště byla tribuna, skokanské můstky, kavárna a hudební pavilon.


V roce 1966 navrhl architekt Zdeněk Drobný projekt na stavbu přírodního koupaliště Džbán. Do areálu, který má rozlohou asi 26 hektarů včetně vodní plochy, citlivě zakomponoval šatny pro osm tisíc lidí, dětské hřiště i občerstvení.


U vody stávala řada drobných architektonických prvků jako skokanský můstek a skluzavky. Relaxovat mohli lidé na upravené travnaté a písečné pláži. Dnes vlastní pozemek soukromá společnost Molepo, která slíbila koupaliště upravit. Budova i okolí zatím zůstávají ve zbídačeném stavu.


Města s architekty při rekonstrukci koupališť příliš nespolupracovala, blýská se ale na lepší časy. Město Chomutov má projekt na úpravu Kamencového jezera, do úpravy okolí a vybudování dřevěné promenády chce do 10 let investovat 100 milionů korun. Architektonické studio Mjölk zase získalo do správy lesní koupaliště v Liberci. V současné chvíli připravuje návrh na jeho proměnu, která mu navrátí zašlou slávu a připomene atmosféru prvorepublikových plováren. Z 800 koupališť, která fungovala většinou do 60. let minulého století, zbylo v Česku jen několik desítek.
18/21

