Turecký prezident Erdogan ve čtvrtek, den před plánovanou modlitbou, dorazil do Hagie Sofie na inspekci. Podle arabské televizní stanice Al Jazeera již dříve řekl, že přeměna někdejší mešity na muzeum byla "obrovská chyba". Z Hagie Sofie se stalo muzeum v roce 1934 z rozhodnutí tehdejšího tureckého vládce Mustafy Kemala Atatürka.
Erdogan se svou ženou nechal vyfotit uvnitř mešity nachystané k páteční modlitbě. V pozadí jsou vidět bílé plachty, které zakrývají křesťanské nástěnné malby.
Emine Erdoganová, turecká první dáma (vlevo), odhaluje novou informační desku, která o Hagii Sofii informuje jako o velké mešitě.
Prostory před Hagiou Sofiou se během pátečního dopoledne rychle zaplňovaly.
Dovnitř mohli jen prominentní věřící.
Nechyběl mezi nimi prezident Erdogan.
Reportér Al Jazeery v Istanbulu připomněl, že jde o "velký den" pro město, kde žije zhruba 18 milionů lidí.
Modlitby se zúčastnily tisíce lidí. Většina z nich musela zůstat v okolních parcích nebo ulicích. Davy úřady rozdělily do pěti sekcí, z toho dvě byly pro ženy a tři pro muže.
Guvernér Istanbulu veřejnost požádal, aby si s sebou vzali čtyři věci: roušky, modlitební podložky, trpělivost a pochopení, napsala Al Jazeera. Někteří dorazili i s vlajkami Turecka nebo Palestiny.
K modlitbě svolávali muezzini z minaretů. Okolí mešity, stejně jako celé město, střežilo podle serveru Euronews 17 tisíc příslušníků tureckých bezpečnostních složek.
Podle Al Jazeery bude recitace probíhat 24 hodin a Hagia Sofia zůstane otevřená i přes noc.
Do areálu, kde probíhala společná modlitba, mohli věřící jen s ochranou obličeje.
Záběry z první modlitby v Hagii Sofii.
Hagia Sofia je perla světové architektury a má dokonce i vlastní oficiální kočku. Jmenuje se Gli. Erdogan svým rozhodnutím chrám přeměnit na mešitu vyvolal kritiku. Tureckého prezidenta odsoudilo Řecko i konstantinopolský patriarcha Bartoloměj. Po celém Řecku se na protest rozezněly zvony kostelů.
Snímek interiéru Hagie Sofie po páteční modlitbě.
17/19