Staré město Zamość je od roku 1992 na Seznamu světového dědictví UNESCO. Město má necelých 65 tisíc obyvatel a je druhým největším městem v Lublinském vojvodství, hned po Lublinu.
"Radnice tu není ve středu jako jinde. Hlavní tady byl palác Zamojského, na nějž muselo být vidět. Budova radnice ho nesměla zastínit," říká průvodce a zdejší rodák.
Hlavní náměstí Starého Města je dějištěm mnoha pravidelných kulturních akcí, jako je Festiwal Sztuk Ulicznych (Festival pouličního umění), Międzynarodowy Festiwal Folklorystyczny Eurofol (mezinárodní folklorní festival), Jarmark Hetmański (Hejtmanský jarmark) či Arlekinada („Harlekýniáda“), odkazující k atmosféře benátského karnevalu, nebo Zamojskie Lato Teatralne (Zámostské divadelní léto). To se koná již více než čtyři desetiletí a jeho program je inscenován nejen na rynku, ale také na pevnostním opevnění nebo v různých městských uličkách.
V Zámostí vznikly velkorysé široké ulice, na rozdíl od středověkých měst.
Zámostí, které je zároveň i pevnostní město, podobně jako u nás Terezín nebo Josefov, přečkalo nájezdy kozáků, švédská plenění, anexi habsburskou monarchií, ruskou nadvládu i desetiletí komunistického režimu.
Radnice je považována za symbol Zámostí a v letní sezoně zde každý den v poledne trubač hraje hejnał, krátkou slavnostní melodii hranou na trubku nebo jiný dechový nástroj, ve třech směrech. Symbolicky ne směrem k Lublinu, protože kdysi byli obyvatelé Zámostí ve sporu s tímto městem.
Napravo od radnice se nachází pět nejzdobnějších měšťanských domů. Jejich nápadné barvy okamžitě poutají pozornost.
Červený dům, nejvýrazněji zbarvený a nejbohatěji zdobený, nese nápadný reliéf archanděla Gabriela,...
... a proto se mu říká Dům pod anděly.
Bohatě zdobený Dům pod madonou, dostal jméno podle reliéfu madony, která drží dítě a stojí na drakovi – symbolu zla.
Za špatného počasí dělají barevné domy lepší atmosféru.
Socha Jana Zamojského na koni. V pozadí je jeho palác.
Židé získali obdobné právo usadit se zde a vést obchod jako Arméni, jejich komunita rychle rostla, a v roce 1610 tak začala stavba renesanční synagogy, která vydržela - navzdory nacistickému řádění - až do dnešních dnů. Dnes je v ní muzeum a je od roku 1992, stejně jako historická část města, zapsaná na seznam UNESCO.
V synagoze je mimo jiné zmínka o zdejší rodačce - političce Rose Luxemburgové.
Vedle synagogy je příjemná kavárna Mazagran.
Prodávají v ní i tyto krówki, tradiční polské sladkosti - karamelky s měkkou, obyčejně natahující se náplní. Ručně balený bonbon je měkký, zatímco houževnatý a mechanicky balený tvrdší a sušší.
Tajný tip průvodce, za těmito dveřmi se skrývá chodba s fotografiemi lidí, kteří ve městě žili v první polovině 20. století.
Zámostí, polsky Zamość, známé jako „Padova severu“, “perla renesance" či “město arkád” je jedním z nejkrásnějších měst v Polsku.
Zámostí si můžete prohlédnout pěšky, na kole...
... v melexu (polském elektrickém mikroautě, pozn. red.) nebo koloběžce.
3/30