Přibližně 28 procent českých domácností se vyskytuje na panelových sídlištích.
Ve více než milionové Praze je to skoro 40 procent.
Nejstarší pražské sídliště, známé jako Solidarita, bylo budováno od roku 1947 z tvárnic vytvářených přímo na místě stavby. Z prefabrikovaných panelů bylo v letech 1954–55 postaveno sídliště Na Zelené lišce (na snímku).
Prefabrikace byla použita i na ornamentální výzdobu říms.
Protože domy nemají balkony, je prostor mezi budovami osázen „lesem“ sušáků a klepadel.
Sídliště stavěna v okrajových částech Prahy bylo potřeba postavit mimo jiné i pro obyvatele částí města, kterých se týkala takzvaná asanace. Například Žižkova.
Bylo potřeba zajistit spojení MHD, ta, která měla variabilnější spojení s centrem, byla pochopitelně více vyhledávaná.
Sídliště Novodvorská k nim nepatří …
... je vzdáleno několik zastávek autobusem od zanedbané stanice metra Kačerov.
Mezi domy je málo prostoru pro parkování.
S tím, že se budeme mít až tak dobře a de facto každá domácnost vlastnit minimálně jedno auto, soudruzi při výstavbě v letech 1964–1969 nepočítali.
Stanice metra Opatov. Masy betonu, nadchody, schodiště, různá zákoutí…
… pitoreskní, street fotografy často navštěvované místo…
...Jižního Města, největšího panelového sídliště v zemi.
Přes obrovské „golfové hřiště“ s názvem Centrální park Chodov …
... je vidět na srdce pověstného Jižáku.
Nejvyšší panelový dům v republice.
Někdejší hotel Kupa s výškou 81 metrů, kterému se říká Pražská dvojčata, byl postaven v roce 1980.
Sídliště Jižní Město se po víceleté přípravě začalo stavět v roce 1971 na Hájích.
Zástavba směřovala k Chodovu.
Protože se nynější stanice metra Háje původně jmenovala Kosmonautů …
... mávají na polehávající opilce i spěchající obyvatele Vladimír Remek a Alexej Gubarev.
Panelové sídliště Jižní Město.
Panelové sídliště Jižní Město.
Panelové sídliště Jižní Město.
Na severu Prahy, nedaleko od zastávky metra Ládví, se nachází architekty, historiky i samotnými obyvateli oceňované sídliště Ďáblice.
Plánování probíhalo ve „zlatých“ šedesátých, kdy dostávala prostor nápaditější řešení.
V centru sídliště jsou dva velké bloky domů …
... díky čemuž vzniká přirozený rozdíl mezi rušnou ulicí a klidným vnitroblokem, který má v promyšleném urbanismu sídliště potenciál vytvářet komunitní život.
Další domy stojí v rozlehlém parku jako podle nejlepších Le Corbusierovských zásad moderního bydlení.
Pozitivem je také napojení na síť MHD tramvajovou linkou.
Viditelným problémem je, tak jako všude, chátrající prostor kolem stanic metra.
Místa občanské vybavenosti, která dříve byla ohniskem komunitního života, již dávno neplní svou původní funkci.
Další sídliště na severu Prahy, o zastávku metra dál stojící Prosek …
… se sice nemůže pyšnit obdobnou architektonickou kvalitou …
... ale může se pochlubit skutečně unikátním parkem s nejdelší umělou vodní soustavou v Praze vůbec. Ta se přes zimu vypouští, ale s jarem se opět naplní a přivábí do Parku přátelství kvákající kačeny.
S bronzovým poetou Jiřím Wolkerem to však ani nehne.
V roce 1970 bylo dostavěno experimentální sídliště Invalidovna.
Je pravděpodobně k centru města nebližším a nejlépe dopravně obslouženým sídlištěm. Samotné panelové domy byly výjimečné díky technologii předepjatých panelů o rozponu šest metrů.
Byty tak nemusely mít jednotný vzhled, obyvatelé si do jisté míry mohli postavit příčky podle potřeby.
Nevelké sídliště je osázeno množstvím užitých, dnes chátrajících, soch.
V roce 1990 byla do sídliště včleněna stanice metra, a ta se dnes, tak jako mnohé další stanice, stává místem zmaru.
Odpudivá zákoutí obchází obloukem evidentně i úklidové čety.
Sídliště Letňany bylo stavěno až v 80. letech …
... kdy se tzv. dodavatelsko-odběratelské vztahy svou nefunkčností propisovaly do všech aspektů života společnosti.
Z obludných panelákových, devadesátkových nástaveb …
... místní shlíží na neméně obludné devadesátkové novostavby.
Vývoj tohoto sídliště byl v roce 2008 korunován zastávkou metra Letňany. Linka podzemky skončila v polích, a nejen proto této stanici místní říkají „Syslov“. Plánuje se tu však rozsáhlá výstavba.
Dalším sídlištěm na severu Prahy, odstřiženém od páteřní kolejové sítě MHD, jsou Bohnice.
Od roku 1975 zde stojí nejdelší panelák v republice, který je dlouhý 340 metrů.
Osmnácti vchody sem, do více než šesti stovek bytů, chodí usínat minimálně tisícovka obyvatel.
Byl mimochodem jedním z prvních zateplených paneláků u nás. Na realizaci se podílel architekt Ladislav Lábus.
V zákoutích sídlišť si bezdomovci vytváří své malé domovy …
... a nedostatek „odmočívadel“ je cítit na každém rohu.
Satanská skupinka marně shání grafického designera …
... zatímco vládu nad životem ve stísněných ulicích přebírají parkující auta.
Život v sídlištních bytech má jistě i své nesporné výhody, ale kvalita bydlení a veřejný prostor je mnohdy deprimující.
Menší panelová sídliště na okraji Prahy, jako například Rohožník, ačkoli nemají dobré spojení s centrem, těží z blízkosti k přírodě…
...a život zde plyne spíše venkovským tempem.
Snad proto zůstaly na zdi obchodního centra sice neaktuální, ale graficky kvalitní piktogramy.
A o kola se v poddimenzované kočárkárně nikdo neobává.
Soudobé revitalizace aspirují i na ocenění. Rozšíření lodžií na panelovém domě v Hostivaři získalo Cenu za architekturu 2023. Ponechme stranou, že architekti, kteří na tomto projektu pracovali, by při pohledu na dnešní stav lodžií asi zaplakali. Jedna věc je designově čistá vizualizace a teorie, druhá věc je reálný život.
21/67