Velikonoční vodění Jidáše ve Stradouni.
Strojení Jidáše začíná ráno. Do převleku Jidáše se obléká nejstarší chlapec z vesnice.
Velikonoční zvyk vodění Jidáše je pamětníky doložen z konce devatenáctého století.
Dříve se oblek pro Jidáše dělal ze žita, dnes je ze slámy.
Oblek Jidáše dále doplňuje vysoká čepice z rákosu a zdobený trnový prut v ruce.
...a hrká se, dokud někdo z obyvatel nevyjde ven a pak se zazpívá popěvek o Jidášově zradě a trestu, kterým se současně koleduje o dárky.
Dárky jsou nejčastěji sladkosti, vejce nebo peníze.
Jidáše doprovází mladší chlapci z vesnice s řehtačkami.
Základem této tradice je zřejmě lidový obraz potrestání zrádce vedením na popraviště a upálením, jak bylo běžné ve středověku.
Podle křesťanské víry byl Jidáš jedním z Kristovy družiny, ve které měl úkoly pokladníka. Poctivost ale nebyla jeho silnou vlastností a tak se jeho zrada vykládá nejenom jako snaha získat třicet stříbrných, které byly vyhlášeny jako odměna za nalezení Ježíše Krista, ale zmocnit se i pokladny o kterou se staral.
13/14