

Meda Mládková se narodila 8. září 1919 v Zákupech do rodiny sládka zámeckého pivovaru. Tehdy se ještě jmenovala Marie Sokolová.


Už část druhé světové války strávila v zahraničí, kam zamířila i po skončení konfliktu. Odjela do Švýcarska, v Ženevě vystudovala ekonomii. Když v Československu roku 1948 převzali moc komunisté, odmítla se vrátit a zůstala v cizině.


Meda Mládková ve druhé polovině 50. let za volantem vozu, který patřil jejímu budoucímu muži Janu Mládkovi.


S ekonomem Mládkem, který stál u zrodu Mezinárodního měnového fondu, se seznámila v Paříži. V roce 1960 se za ním odstěhovala do Washingtonu a tam se za něj provdala.


Ve francouzské metropoli se Mládková seznámila i s malířem Františkem Kupkou, jehož díla začala sbírat. S manželem v následujících letech koupila přes 200 Kupkových obrazů.


Velká retrospektiva světoznámého malíře byla na přelomu let 2018 a 2019 k vidění ve Valdštejnské jízdárně v Praze.


Mnohé z jeho obrazů, vystavených Národní galerií, se podařilo zachránit právě díky iniciativě Medy Mládkové.


František Kupka: Velký akt (Plochy podle barev), 1910, olej, plátno, 150,1 x 180,8 cm.


Mezi blízké přátele manželů Mládkových v americké emigraci patřili i slavný novinář Ferdinand Peroutka a jeho žena Slávka.


"Ferdinanda Peroutku jsem osobně velmi dobře znala, byl blízkým přítelem mého manžela Jana Mládka. Častokrát nás v době emigrace navštěvoval v našem domě ve Washingtonu," uvedla ve svých vzpomínkách Mládková.


Po celou dobu života v zahraničí přispívala k šíření děl českých spisovatelů a novinářů. Později se rozhodla sbírat díla českých umělců.


Blízko měla i k první české hlavě státu Václavu Havlovi. Ten u Mládkových pobýval při svých návštěvách ve Spojených státech.


V roce 1999 jí prezident Václav Havel udělil medaili Za zásluhy, o čtyři roky dříve stejné ocenění in memoriam získal její manžel.


Od roku 1989 hledala Meda Mládková v Praze prostory vhodné pro vytvoření muzea moderního umění, aby mohla své sbírky zpřístupnit veřejnosti. Na snímku stojí před tehdejšími ruinami Sovových Mlýnů na Kampě.


A takhle vypadají Sovovy mlýny dnes.


Meda Mládková zde s kurátory uspořádala například velkou výstavu děl Jiřího Koláře.


Retrospektivu měl v Museu Kampa i návrhář Manolo Blahnik.


K vidění zde byla plátna Emila Filly...


... nebo Jana Zrzavého.


V roce 2015 získala Nadace Jana a Medy Mládkových na Kampě do nájmu též takzvanou Werichovu vilu, kterou po rekonstrukci otevřela v roce 2017.


Ve vile si návštěvníci mohou prohlédnout stálou expozici o herci Janu Werichovi.


Meda Mládková před sochou prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka.


Životní příběh Medy Mládkové popisuje kniha novináře Ondřeje Kundry nazvaná Meda Mládková: Můj úžasný život. V roce 2014 ji vydala Academia.
19/24

