Nákladové nádraží Žižkov, vybudované v polovině 30. let minulého století, sloužilo dlouhá desetiletí především k zásobování Prahy potravinami či uhlím. (Žižkovské nákladové nádraží na snímku z 1. listopadu 1947)

Dobový text: Každý den přijíždí na násep nádraží vlak, který přiváží z mosteckého dolu „Masaryk“ 20-40 vagonů hnědého uhlí. Vyložené uhlí se ihned nakládá do přijíždějících nákladních aut Pražské prodejny uhlí. (Snímek z 1. listopadu 1947)

Využívalo se ale také na vývoz zboží z Prahy. Na fotografii z 20. listopadu 1942 je vidět skládka brambor.

Urychlit rozvoz uhlí z nádraží po Praze pomáhaly koňské potahy. Snímek z roku 1951.

Svému původním účelu neslouží žižkovské nádraží už téměř čtvrt století. Pravidelný železniční provoz zde skončil v roce 2002. (Rozvoz uhlí na fotografii z 1. listopadu 1947)

Později se areál ještě využíval jako překladiště kontejnerů. V jedné části také vyrostly nové byty a další se staví. V centrální funkcionalistické budově jsou kanceláře nebo zubní ordinace. (Nákladové nádraží Žižkov na snímku z roku 2010)

Úvahy o vzniku zvláštního nákladového nádraží v Praze, které mělo zejména odlehčit těm osobním, se objevily již před rokem 1920. Tehdy se pro skladování a překlad zboží využívala hlavně nádraží ve Vršovicích a dnešní hlavní nádraží. (Nákladové nádraží Žižkov na snímku z roku 2010)

Projekt vypracoval v roce 1927 vrchní technický rada státních drah Miroslav Chlumecký, který zároveň navrhl originální provozní schéma nádraží. Budovy vyprojektovali během roku 1930 ve společné kanceláři Karel Caivas a Vladimír Weiss. (Nákladové nádraží Žižkov na snímku z roku 2024)

Stavba nádraží odstartovala 27. srpna 1928. O tři roky později začaly na tehdejší pražské periferii růst skladiště a rampy, v roce 1934 přišla na řadu správní budova. (Nákladové nádraží Žižkov na snímku z roku 2024)

Veřejnosti se nádraží představilo 27. října 1935, pravidelný provoz začal 1. března 1936. (Nákladové nádraží Žižkov na snímku z roku 2024)

Vlaky přivážely zboží k vnitřním rampám. Deseti ocelovými výtahovými věžemi poté mířilo do skladišť. Nakonec se zboží překládalo na automobily a předtím také na koňské povozy. (Nákladové nádraží Žižkov na snímku z roku 2024)

Význam nádraží začal od 60. let minulého století klesat. Především s ohledem na vzrůstající význam automobilové přepravy a také rozšiřování Prahy daleko za její hranice z dob první republiky. (Nákladové nádraží Žižkov na snímku z roku 2024)

Od roku 1966 se areál využíval už jen jako překladiště uhlí. Dráhy zde ukončily provoz v roce 2002. Později nádraží na severní straně sloužilo jako kontejnerové překladiště, a to až do roku 2016. (Nákladové nádraží Žižkov na snímku z roku 2024)

Podle původních plánů mělo ustoupit výstavbě celé nádraží, po tlaku aktivistů ale z demolice sešlo a od roku 2013 je budova kulturní památkou. Rozsáhlé funkcionalistické nádraží tak zůstane zachováno, zcela se ale změní jeho využití. Snímek z roku 2003.

Nyní pražští zastupitelé po téměř 17 letech schválili změnu územního plánu, která umožní zástavbu velké části pozemků v areálu kolem bývalého žižkovského nákladového nádraží. (Vizualizace severní část území - rezidence Parková čtvrť)

Jde o dosud největší změnu územního plánu v Praze, která umožní bytovou výstavbu pro až 20 tisíc obyvatel. (Vizualizace severní část území - rezidence Parková čtvrť)

Pro bydlení bude využito 95 procent území. (Vizualizace severní část území - rezidence Parková čtvrť)

V okolí nádraží už staví firma Central Group, a to na pozemcích, kde nebyla změna územního plánu potřeba. (Vizualizace již dokončené stavby)

Podle dojednaných dohod dá společnost městu na kontribucích 441 milionů korun, a to v podobě vybudování mateřské školy a parku či převodů pozemků. (Vizualizace severní část území - rezidence Parková čtvrť)

Sekyra Group přispěje 624 miliony, z toho 411 milionů bude v hotovosti a zbytek v pozemcích. (Vizualizace severní část území - rezidence Parková čtvrť)

Budovu bývalého nádraží a příslušné pozemky dosud vlastnily České dráhy, které v minulosti založily pro rozvoj areálu společný podnik s developerskou firmou Sekyra Group. Firma má proto předkupní právo na parcely jižně od budovy nádraží, kde hodlá stavět byty. (Vizualizace severní část území - rezidence Parková čtvrť)

Donedávna měla i právo na odkup nádraží, kterého se však po jednání s Prahou a ČD vzdala výměnou za záruky od města, že nepřijde o možnost stavět byty v plánovaném rozsahu. (Vizualizace severní část území - rezidence Parková čtvrť)