„Většina těch koní se používá na práci v lese, někteří to teda mají jen jako hobby,“ popsal hlavní rozhodčí Jan Louda.

Koně tahali v lesním terénu připravené klády.

Tažní koně si také snáz poradí s bahnitým terénem, kde by lesní technika mohla zapadnout.

Českomoravský belgik Marco

Po odtažení z lesa museli klády naskládkovat na louku, tak jako při práci.

Na první ročník (2023) se přišly podívat 2000 lidí, uvedl organizátor Vojenské lesy a statky na svém webu. Letos bylo číslo obdobné.

Při dovednostní disciplíně slalomu se z úst soutěžících hodně ozývaly povely jako „čehý“ nebo „hot“, které indikují na jako stranu má kůň jít.

Nasazování řetězů, za které kůň tahá kládu.

Soutěž přilákala nejen lidi od koní, a tak byl velký zájem je nakrmit trávou nebo si je pohladit.

Po zapřáhnutí klády ke koni ji musel kočí s pomocí povelů vyvézt z lesa.

„Používají se tam, kam se nedostane těžká technika, nebo tam, kde se těžká technika nevyplatí,“ popsal hlavní rozhodčí Jan Louda.

Letošního ročníku se zúčastnilo 14 soutěžících.

Klání se účastní chladnokrevní koně. Jde o plemena jako český norik, českomoravský belgik nebo kříženci.

Lesní klání tažných koní

Děti si také našly čas na hobbyhorsing.

Český norik je mohutné plemeno, které je pracovité a dobře ovladatelné. Má přiměřený temperament a dobrý charakter, uvádí webové stránky asociace chovatelů.

Koně byli zvědaví i na několik přítomných psů.

Podle odhadu organizátorů se této činnosti v republice věnují stovky lidí.

Lesní klání tažných koní