Myšlenka postavit sovětskému diktátorovi Stalinovi pomník se objevila po skončení druhé světové války. O místě, kde by měl stát, se různě polemizovalo, ale nakonec vyhrála pražská Letná, konkrétně lokace naproti Čechově mostu.

Na podobu památníku se vyhlásila architektonická soutěž v roce 1949. Z více než pěti desítek návrhů zvítězilo studio architekta Jiřího Štursy, jeho ženy Vlasty a sochaře Otakara Švece. Na snímku Švec u modelu Stalinova pomníku ve svém ateliéru.

Vítězný návrh se skládal kromě Stalina z dalších osmi postav, které symbolizovaly československý a sovětský lid. Právě kvůli tomuto zpodobnění se mu později přezdívalo fronta na maso.

Soutěž sice autoři vyhráli v roce 1949, ale se stavbou se začalo až o 3 roky později. Na snímku materiál na Letenské pláni v prosinci 1952.

Na pomníku se podílelo šest stovek stavbařů . Vnitřek monumentu tvořila železobetonová konstrukce, která byla obložena 235 žulovými kvádry ze severočeských lomů.

Položení prvního žulového kvádru na zbudované betonové těleso pomníku. Průčelní stěna podstavce pomníku s rudou hvězdou a pracovním závazkem položit první základní kámen 25.února 1953.

Zvláštní vydání Mladé fronty se zprávou o úmrtí Josifa Vissarionoviče Stalina v březnu 1953. Sovětský vůdce se tak dokončení památníku na svou počest nedočkal.

Dokončené kamenické práce na hlavách bočních postav sousoší, listopad 1953

V kamenolomu v Rochlicích u Liberce lámou a opracovávají zaměstnanci Severočeského průmyslu kamene žulové kvádry pro stavbu pomníku, červen 1953.

Dokončovací práce během roku 1954. Pomník vážil celkem 17 000 tun a jeho výstavba přišla na 140 milionů korun.

Pařížská ulice během stavby pomníku

Podstavec zapuštěný do letenského svahu, který zde stojí dodnes, měří 15 metrů na výšku. Samotné sousoší mělo 15,5 metru na výšku a 22 metrů na délku.

Pohled na pomník před odhalením 29. dubna 1954. Ve své době šlo o největší sousoší v Evropě.

Slavnostní odhalení pomníku 1. května 1955. Zprava prezident Antonín Zápotocký a předseda vlády Viliam Široký

Socha se však metaforicky na Letné moc dlouho neohřála. Již o necelý rok po odhalení se konal 20. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS). Na něm v projevu tehdejší první tajemník strany Nikita Chruščov odsoudil kult Stalinovy osobnosti.

Českoslovenští komunisté tak následně rozhodli o zničení pomníku. K tomu však došlo až v listopadu 1962.

Původně byl návrh sousoší postupně rozebrat, ale pro náročnost byl zamítnut. Místo toho byla socha natřikrát odstřelena.

Detonace byla slyšet po celé Praze. Na snímku už částečně zničený pomník.

Stalin se na Letnou vrátil po více než 60 letech v roce 2016. Filmaři na místě jeho bývalé obří sochy postavili maketu, kvůli natáčení filmu Monstrum o životě autora pomníku sochaře Otakara Švece.