Berlínská operace započala 16. dubna 1945 poté, co Rudá armáda prolomila německou frontu v důsledku ofenzivy na Visle a Odře a rychle postupovala na západ přes Německo rychlostí až 30–40 kilometrů denně.

V závodě o slávu dobytí Berlína byli sovětští maršálové Ivan Koněv a Georgij Žukov ochotni akceptovat obrovské ztráty a způsobit kolosální škody. Poté, co 14. dubna padla Vídeň, přesunuli z různých úseků fronty 20 armád posílených 8 500 válečnými letadly a asi 6 500 tanky.

Berlín byl do 23. dubna zcela obklíčen. Nacistické síly byly v drtivé početní menšině a nemohly dělat nic jiného, ​​než zpomalit sovětský postup.

„Za této situace nabídl například říšský vůdce SS a šéf gestapa Heinrich Himmler západním spojencům tajně již 20. dubna návrh na uzavření separátního míru na západní frontě. To však spojenci 27. dubna nekompromisně odmítli jako pokus rozbít protihitlerovskou koalici,“ popsal na svých stránkách VHÚ.

Sovětští vojáci se připravují na útok na Berlín.

Celkem obklíčilo a poté zaútočilo na hlavní město asi 1,5 milionu sovětských vojáků. Byla to poslední velká ofenzíva války v Evropě.

Mnoho Berlíňanů zoufale začalo z oken vyvěšovat bílé nebo červené vlajky a nabízet kapitulaci nebo dokonce vítání Rudé armády. Tato praxe však znamenala riziko zastřelení popravčími četami SS a existuje jen málo důkazů o tom, že by sovětská vojska věnovala těmto vlajkám pozornost.

Adolf Hitler spáchal sebevraždu ve svém berlínském bunkru 30. dubna 1945. Jako svého nástupce jmenoval admirála Karla Dönitze. V té chvíli už nezbývalo mnoho bojeschopných Němců, kteří by zvládli bránit Berlín a tak došlo 2. května ke kapitulaci.

Sovětští vojáci před Braniborskou bránou po tuhých bojích v Berlíně.

Město se oficiálně vzdalo 2. května, ačkoli boje pokračovaly až do konce války v Evropě 8. května.

Sovětští vojáci v ulicích zničeného Berlína.

Okupační sovětská vojska rozdávala chléb a základní zboží, ale někteří vojáci se dopouštěli zvěrstev i na civilním obyvatelstvu. Odhaduje se, že po kapitulaci mohly být znásilněny desetitisíce žen.

Z Berlína zbyly po válce ruiny.

Sovětský diktátor Josef Vissarionovič Stalin, nebyl spokojen, že k bezpodmínečné kapitulaci nacistického Německa došlo v Remeši, kde ji za Sovětský svaz podepsal jen sovětský generálmajor Ivan Susloparov a tak donutil Němce ke znovupodepsání 9. května po půlnoci. Na snímku polní maršál Wilhelm Keitel podepisuje v sovětském velitelství v Berlíně ratifikované podmínky kapitulace německé armády.

Berlín byl po válce okupován vítěznými spojeneckými mocnostmi. Civilisté začali město vyklízet a vůdci USA, Velké Británie a SSSR se setkali v berlínském předměstí Postupimi jen několik měsíců po skončení války, aby dohodli poválečné uspořádání.