František Polák (vlevo) se spolubojovníky v Československých legiích v Rusku. Zcela vpravo Rudolf Medek.
František Polák na fotografii z cestovního pasu z roku 1925 zabaveného čs. úřady kvůli jeho nelegální návštěvě SSSR a účasti na sjezdu Kominterny v Moskvě.
Po návratu z Ruska se František Polák stal komunistou a obhájcem práv dělníků.
František Polák vydal r. 1927 propagandistickou brožuru vychvalující podmínky v sovětských věznicích. Brožura obsahuje inscenované fotografie z prostředí sovětských věznic.
O jejich skutečném charakteru se sám přesvědčil o několik let později.
Cela politického vězně.
Nechvalně proslulé ústředí NKVD a KGB (dnes FSB) na náměstí Lubjanka v Moskvě, kde byl řadu měsíců vězněn a vyslýchán František Polák po jeho prvním zatčení v roce 1939.
Norilsk v roce 1940, kdy zde byl vězněn František Polák. V popředí jeden z mnoha táborů gulagu ve městě.
Jedna z map táborů gulagu, které vznikly u československé vojenské mise v SSSR na základě výpovědí propuštěných Čechoslováků.
V archivu čs. vojenské mise se dochovala sbírka básní Františka Poláka, vytvořená v Norillagu a zabavená po jeho druhém zatčení a odsedlání do Unžlagu.
Hlášení plk. Svobody pro Čs. vojenskou misi v SSSR o propuštění čtyř příslušníků z čs. vojenské jednotky a jejich vydání sovětským úřadům. Následovalo druhé kolo výslechů a odsouzení a transport do Unžlagu.
Jednou z moskevských věznic, kde byl vězněn František Polák, byla Butyrská věznice, zvaná Butyrka. Největší věznice v Moskvě využívaná jako tranzitní pro odsouzence před odesláním na místo výkonu trestu.
Spolu s Františkem Polákem byl zatčen i jeho přítel advokát z Ostravy Karel Goliath. Celkem strávil v Gulagu 16 let (1939–1955).
Jeho vzpomínky na internaci v Sovětském svazu vyšly v exilovém nakladatelství Index krátce po jeho smrti.
Vlastnoruční nákres jednoho z táborů Unžlagu z pera Františka Poláka, který zde byl vězněn v letech 1943-1947
Ve stejnou dobu byl v Unžlagu vězněn i Generál Sergej Vojcechovský, který byl po válce unesen NKVD do Moskvy a odsouzen k mnoha letům nucených prací v Gulagu. Z Unžalgu byl převezen do Ozerlagu, kde roku 1951 zemřel.
Nikolaj Bystrov, se kterým se František Polák setkal v Unžlagu na fotografii po zatčení NKVD v Praze. Později byl odsouzen v Moskvě mj. za antisovětskou propagandu mezi ruskými emigranty na deset let Gulagu.
Výzva Davida Rousseta na podporu vězňů gulagu, kterou vyslyšel F. Polák a rozhodl se svědčit u soudu v Paříži.
Francouzský deník Laube otiskl 17 prosince 1950 příběh F. Poláka, který den před tím vystoupil u pařížského soudu.
Výpověď Františka Poláka u pařížského soudu se dostala v anglickém překladu k Prozatímní komisi OSN k nucené práci.
Titulní strana obvinění Sovětského svazu ze zneužívání politických vězňů v gulagu, které František Polák v roce 1953 adresoval OSN.
Neúspěch Františka Poláka na poli OSN přimět Sovětský Svaz k uzavření gulagu vedl k sepsání svědectví, které vydal v New Yorku vlastním nákladem i sám distribuoval mezi emigranty.
V roce 2015 je Ústav pro studium totalitních režimů souborně vydal pod názvem Sedm let v gulagu.
Poslední léta života prožil František Polák v tomto domě ve městě Coxsackie.
O osudech Františka Poláka a jeho úsilí zamezit využívání otrocké práce v Sovětském svazu několikrát referovaly různé americké noviny. V roce 1966 vyšel článek o jeho snahách i v lokálních novinách Greene County News.
Oznámení o úmrtí Františka Poláka otištěné příbuznými 26. 4. 1970 v New York Times.
František Polák byl pohřben na Riverside Cemetery v Coxsackie, New York, USA.
Zamítavá dpověd archivu FSB historikům ÚSTR na žádost o zpřístupnění spisu Františka Poláka a jeho druhů vydaných Ludvíkem Svobodou příslušníkům NKVD.
František Polák (1889, Hostomice – 1971, Coxsackie), hrdina I., II. a III. odboje.
27/33