Ruský veterán, který se účastnil bojů na Ukrajině, se svou protézou nohy stále pokulhává. Kondice třiapadesátiletého muže se ale v rehabilitačním centru nedaleko Moskvy zlepšuje, jak se přesvědčil fotograf, se kterým spolupracuje agentura AFP. (Vyfoceno 14. března na chodbě centra regenerační terapie pro veterány v Ruze, asi 80 kilometrů západně od Moskvy.)

Muž, který vystupuje pod vojenskou přezdívkou „Děd“, přišel o nohu, když šlápl na minu.

„Už ani nevím, kolik jsem měl otřesů mozku. Je to jako mít rýmu,“ řekl agentuře AFP v rehabilitačním centru. „Po týdnu zdejší léčby jsem ale začal znovu chodit,“ řekl muž, který bojoval v ruské soukromé polovojenské jednotce a pochvaloval si „rychlou a účinnou pomoc“. (Pacienti v rehabilitačním centru pro ruské veterány, Ruze, 14. března).

Stejně jako on se ve státem financovaném centru léčí fyzicky i psychicky asi 30 lidí zraněných na Ukrajině.

Ve válce na Ukrajině za více než tři roky podle střízlivých odhadů ruských nezávislých médií zahynulo asi 120 tisíc ruských vojáků. Ke konci loňského roku také utrpělo 367 tisíc Rusů na frontě těžká zranění a stali se invalidy, napsal server The Moscow Times s odvoláním na zprávu britského Mezinárodního institutu strategických studií (IISS).

Počet invalidů, kteří potřebovali technické pomůcky, ke konci roku 2023 dosáhl rekordní výše za 11 let, po které se tyto statistiky vedou. Celkem šlo v Rusku o 468 tisíc lidí, přičemž od vypuknutí války počet těchto invalidů vzrostl o 42 procent. Peníze poskytnuté na tento účel nestačí a veteráni musejí měsíce na protézy čekat, napsal The Moscow Times s odvoláním na líčení lékařů z jednoho z rehabilitačních center.

Rehabilitační centrum v Ruze pochází ze sovětské éry, kdy sloužilo pro elitu komunistické strany. (Restaurační zařízení ve středisku, 14. března.)

Poté se proměnilo na rehabilitační centrum pro veterány sovětské invaze do Afghánistánu (1979-1989). Od 90. let 20. století se zde léčí také veteráni válek v Čečensku. (Hala v rehabilitačním středisku, 14. března.)

Centrum nabízí fyzioterapii, vodoléčbu, masáže a služby psychologů. (Ve zdejším centru se nachází také muzeum věnované ruským vojenským tažením, včetně těch v Afghánistánu, Čečensku a na Ukrajině, vyfoceno 14. března 2025.)

Jsou zde také modlitebny a po večerech si veteráni žijící v centru mohou vybrat mezi tancem, zpěvem karaoke nebo sledováním vlasteneckých filmů.

Další veterán, který trpí následky traumatického šoku, řekl agentuře AFP, že se mu v centru lépe spí. Dříve se prý budil každou hodinu, aby zkontroloval, zda je všechno v pořádku, stejně jako to dělal během své mise na Ukrajině.

Rehabilitační centra, jako je to v Ruze, poskytují druhou fázi péče o pacienty po amputaci. Lékaři očekávají další příliv pacientů, až válka na Ukrajině skončí. (Zaměstnanec regenerační terapie pro veterány ve městě Ruza stojí v protetické dílně, 14. března 2025.)

Mnoho zraněných vojáků se obává toho, jak si po návratu do civilního života najdou práci.

„Každý má svou bolest a své vzpomínky. Ale mezi námi o válce nemluvíme. Když se mě někdo na něco zeptá, řeknu mu: ‚Jestli tě to zajímá, běž se sám podívat, co se tam děje‘,“ řekl voják s přezdívkou Děd. „Jsme tady kvůli léčbě a odpočinku,“ dodal. (Exponát v muzeu věnovaném ruským válkám, písmeno Z je jedním z propagandistických symbolů ruské invaze na Ukrajinu).

„Nemám na výběr. Válka dříve nebo později skončí. Musíte si zvyknout na život v době míru,“ řekl.