Karel Zvářal: Tichá voda nám ornici odnáší

Eroze byla na Zemi dlouho před příchodem člověka. Ale s jeho hospodařením na půdě nabrala místy na intenzitě. Zejména po novodobém rozorání úzkých políček a vytvoření stohektarových lánů s kukuřicí, a to i na svažitých pozemcích! S každým deštěm a táním vytváří hluboké rýhy. Staří sedláci se musejí v hrobě obracet... Dalo by se očekávat, že s kritikou minulé kolektivizační éry přijde rychlá náprava a krajina se stane ekologičtější. Vybudují se zasakovací meze, zatravněné údolnice, vysadí větrolamy, přestane se zkrátka devastovat. Žel, stal se pravý opak. Byly rozorány staleté polní cesty, o posledních mezích nemluvě. Kukuřice a řepka se staly nosnými plodinami zprůmyslněného velkoplošného zemědělství a na vedlejší efekty, jako je například eroze, se tolik nehledí.