S Petrem Uhlem jsme seděli v base s komunisty i Romáky; a nikoho nediskriminovali. Sortýrovat lidi je vždy podezřelé. Svět Tomáše Koloce
Před 2 roky
Ve středu 1. prosince zemřel Petr Uhl (1941 – 2021). Tentýž den jsem zavolal jeho bývalému spoluvězni a příteli Milanu Danielovi (1946), který byl průkopníkem českého nezávislého tisku už za normalizačního režimu (a právě proto se dostal do vězení) a dnes je komentátorem Časopisu Argument. Pan Daniel si právě balil zavazadla do nemocnice, ale přesto sršel svým obvyklým humorem jako před lety, v roce 2016, kdy jsem ho potkal poprvé. Jemu, člověku, který kdysi strávil čtyři roky vězení za protesty proti režimu v ČSSR okupované SSSR, tehdy náhle zazvonil mobil hlasem slavného sovětského rozhlasového hlasatele Levitana: „Vnimánije, vnimánije!“ Půlka chrudimského autobusového nádraží tenkrát, v době kulminace protiruského diskurzu mainstreamových médií, otočila hlavu po mém respondentovi – a mozek jim začal horečně šrotovat. Čtenáři Krajských listů a jejich mozky – i bránice – mají tutéž možnost dnes.