Sladkosti jím ze zvyku. Jak s tím přestat?

Můj děda pracoval ve velkém závodě na výrobu sušenek. Domů nosil plno cukrovinek za výhodnou „zaměstnaneckou“ cenu. Přesně jsem věděla, ve které skříňce jsou tyhle poklady hojně k mání. Snad od té doby se datuje můj celoživotní návyk „na sladké“. Co s ním, když se ho chcete zbavit? Sladkost jako svačinka, sladkost s sebou na cestu, sladkost jako něco k „zobání“, sladkost po jídle, sladkost jako odměna za cokoli… Zkrátka sladkost vždy jako nejrychlejší a nejsnadnější způsob něco smlsnout. Oplatku, čokoládu, tyčinku… Stačí jen rozbalit, bez práce a námahy. A taky bez přemýšlení – sladkosti jím ze zvyku. A rozhodně nejsem sama.