Naše největší požáry: Za zabitou manželku podpálil Windischgrätz mlýny

Jeden z největších pražských požárů naší minulosti je spjat s revolucí v roce 1848 a s neobjasněnou smrtí generála Windischgrätze. Staroměstské mlýny jsou ovšem jedním z nejhořlavějších míst v Praze dodnes. Pojďme si připomenout „slavné ohně.“ Mlýny na Novotného lávce stojí zcela jistě už víc než tisíc let. Dříve nazývané Staroměstské mlýny jsou v listinách poprvé zmíněny už v roce 993. Postupně jich tu vyrostlo celkem deset. A velmi často v nich hořelo. Možná právě proto byla právě u nich roku 1489 postavena vodárenská věž, aby k vodě na hašení nebylo daleko. První velký doložený požár zažily už v roce 1576, kdy shořely všechny mlýny i s vodárenskou věží. Bohužel dobové záznamy neposkytují více podrobností. Staroměstské mlýny doplatily i na obléhání Prahy Švédy v roce 1648, kdy byly zasaženy a podpáleny švédským dělostřelectvem z Petřína. Nejpozoruhodnější příběh se na místě odehrál v roce 1848. Od května v Praze pobýval generál Alfred kníže Windischgrätz i se svou rodinou a s úkolem udržet v Praze klid. Windischgrätzova rodina pobývala v budově vojenského velitelství v Pachtově paláci na rohu Celetné ulice a Ovocného trhu. Osudným dnem byl 12. červen, kdy se davy nespokojených Pražanů srotily před Windischgrätzovým sídlem a jeho manželka, Marie ; Windischgrätzová, kněžna ze Schwarzenbergu, se šla z okna podívat, co se děje. Jakmile přistoupila k oknu, ozval se výstřel a Windischgrätzova žena padla mrtvá k zemi. Zuřivý Windischgrätz se následně rozhodnul se vzpurnými Pražany zatočit a na Letnou rozkázal rozmístit dělostřelectvo a dal pálit na Prahu. Hned první výstřely opět zapálily staroměstské mlýny. Podle dobových svědectví byl požár tak silný, že v mlýnech explodovala mouka i uskladněné obilí.