Tyl, vlastenec z dob národního obrození a jeho ženy

Slavné osobnosti nemíváme moc rádi, zvláště pokud jsme ještě školáci, kteří se o nich musí učit. Jsou příliš dokonalé. Nelžou, nekradou a nepijí alkohol. O intimnějších stránkách lidských potřeb se nesluší vůbec přemýšlet. Takoví lidé jsou bezchybní a se svatozáří. V učebnici se o nich dozvíme, že trpěli, měli hlad, bojovně vysunutou bradu vpřed a zemřeli téměř v zapomnění a často i hlady. Společnost je odhání od svého prahu a po jejich smrti roní slzy, a staví jim pomníky. Jistě bychom je na ulici zdvořile pozdravili, ale za kamarády bychom je mít nechtěli. Pochopitelně, všechno je jinak.