Drzost těchto kreatur je neuvěřitelná.

Diví se snad ještě někdo, že cokoliv, co je v tomto státě jakkoliv spojeno s největším dobrodincem, běží nějak podle úplně jiných zákonů, než obecně platných?

Velice bych uvítal od tohoto marketéra radu, jak se nepozvracet, když se na sebe podívá do zrcadla.

Nebo jako v makakově impériu.

To musí být ale radost se dnes živit jako plánovač čehokoliv.

Vydírat nebudou, protože v některých koupelnách je kluzká podlaha a mohlo by se jim něco stát.

Mám osobní zkušenost před asi 20 lety v Rakousku, kdy na stopce nezastavil 92-letý praděd. Moje auto bylo na odpis a z druhého auta se vybelhal zmatený viník. Přivolaná místní policie s ním sympatizovala a evidentně jej znala. Nebyl schopen díky revmatismu ve zchromlých rukách udržet propisku, takže za něj museli vyplnit protokol o havárii přítomní orgáni. Prostě, možné je vše a nejenom tady. Přece však je benevolence lékařů zde pověstná. Zejména v pátek je vidět v ulicích a na parkovištích panoptikum tragických postav, které mají problém vystoupit z auta. Chtít po nich, aby byli při couvání schopni se otočit a neodřít nějaké sousední vozidlo, by už bylo příliš.

Jak je možné, že tady vůbec něco otevírají, místo aby kompletně zmizeli?

Hlavně jako obvykle bude vše zdržováno, aby bylo rozhodnutí až po volbách.

Tak co proti tomu konečně něco začít dělat?

Vypadá to, že je to z dílny jedné tuzemské ekonomické kapacity, která dostala na postu ministryně financí zadání zakleknout na kohokoliv jakkoliv.

Je možné se divit, že na takový stát nelze pociťovat hrdost a že se nenajde potřebný počet lidí, kteří by něco takového byli ochotni bránit?

Každý krok s tímto tvorem spojeným je jen dalším důkazem, v jakém bezpráví za obrovské daně v tomto státě žijeme.

I v této sféře panuje pořádek jako všude jinde. Souvisí s tím nespravedlivý přístup lékařů a úřadů. Je-li senior naprosto nesoběstačný a přitom je v domácí péči, je mu obvykle přiznáván po dlouhém řízení stupeň nemohoucnosti I. Jakmile však nějaký ústav ucítí příležitost získat nějakého solventnějšího žadatele, je jako kouzelným proutkem obratem přiznán stupeň IV i tomu nejkřepčejšímu důchodci.

Ne kina, ale nechtěl to ten, komu to vadilo.

Pro mé účely (auto, kolo, turistika) nejlepší ze všeho, co jsem dosud používal. Využívají i profesionálové - např. na Madeiře a Azorských ostrovech taxikáři.

Jestli nebude chyba v desetinné čárce? Stále stoupající částky u všech obviněných dobrodinců nasvědčují, že se kradlo ne v milionech, ale v miliardách.

Naše právní prostředí je prosyceno takovými morálními giganty. Podle toho to tak vypadá.

Má pravdu, předsedo. My starší, kteří jsem zažili dobrodiní výuky jazyka téměř mateřského, si můžeme v originále přečíst např. bylinu "Žili, byli děd i babka, děd byl geroj, babka šlapka."

Kdo instaloval současného ředitele? Komu je toto ku prospěchu? Samozřejmě, tomu největšímu nebezpečí pro tento stát.