Na intru v 1972 (kam k řediteli chodili důstojnici ruské posádky) nás jednou "školil" vedoucí vychovatel. Stejně nás vyškolil nyní i Foltýn.

Madame je v zeleném, já empaticky natáhnu zelené montérky, podle Pávka budou gumáky zase černé, krumpáč a lopatu do ponosu a vyrážím.

Šel bych bruslit, ale nemám brusle.

Stalo se mi vícekrát, že mě předjede a vzápětí odbočuje. Horší varianta je - bez blinkrů.

Dodatek, rozbité cesty mě štvou.

Bez mlíka už jenom s jiným názvem!

Bát se nemusí, pouze vzít na vědomí.

Když jsou lidi na ně naštvanější, tak jsou oni lepší než ti minulí?

Na komouše jsme taky nadávali a oni si mysleli, že jsou nejlepší.

No fajn, až padne Fiala, kde bude Foltýn? To není o něm, ale o tomto zajímavém a výnosném úřadu.

Jaký to byl rozdíl, přijímat socialistické emigranty a ty současné. 😞

"Nebezpečí nehrozí", ale další příklad už tady je.

Udržitelnost rostlinné stravy? 10 minut.

Asi jako desetiletý jsem našel u dědy v jeho psacím stole namáčecí pera s násadkou, hroty byly skleněné, vypadaly jako štěteček stočený do spirálky.

Plnící pera v 1. třídě byla s takovou mačkací černou gumkou, pro nasátí inkoustu, stejně jako byla kapátka do očí.

Holky dostávaly červená pera, kluci modrá a ti opoždení zelená.

Ve druhé třídě už jsme byli velcí machři a psali jsme i zeleným nebo černým inkoustem.

Pouzdra a aktovky byly kožené, krásně to ve třídě vonělo.

Ale, na druhou stranu - mrkněte co nám předvádí hlavní strana Seznamu. Kdo co odhodil(a), kdo se neoblékl(a) atakdále, atakdále. To těm objektům nevadí, a dychtí po zveřejnění.

Takže kdo to dělá, oni dělají, no co máme dělat?

Kolega měl na kole odborně opravený název plášťů Kenda.

Říkat si může každý co chce, ale nesmí se potom divit.

Už jsem kdysi prosil na Informacích, zda by to nešlo ztišit, že jsem nepřišel do Kaufu tančit, ale nakupovat.

Prej ne, že to je z centrály. Tak jsem si to napsal do jejich sešitu pro centrálu, no, možná je to lepší. Ale pro mně k ničemu.

Ale v polské Castoramě jsem jednou vybíral kliky do dveří přímo pod reprákem. Zážitek.

No, zrovna předevčírem chtěli platit Poláci v restauraci útratu hotově, a bylo těžké (ne moc) jim vysvětlit, že stokoruny s úzkým proužkem možná berou ještě tak v bance.

Taky jsme jednou asi před 4 lety v Polsku komunikovali s místními ženami, které plánovaly výlet k nám a ukazovaly nám, zda ještě platí bankovky s Žižkou a partyzánem.

Pokud pamatuji, tak nás ke klidu vyzýval sám Československý Rozhlas.

Foltýnův Bretschneider.

Ááá,! Petr Míča nebo Metr.... zase píše!

Žalovat ho za nactiutrhání?