Studovaný člověk vidí dál, než k rovnítku mezi vysokou základní úrokovou sazbu a drahým zbožím. Protože tak jednoduché to není a je spousta dalších vazeb mezi ekonomickými subjekty a ději. Nemůžete vazby jsou kladné, jiné záporné, některé slabší, jiné silné.

Bez urážky: když budete měřit 5 cm a budete stát před kopacím míčem, uvidíte před sebou jen ten míč. Když se podíváte z výšky 1 metru, uvidíte za ním zeď hráčů a mnohé vám dojde. Ale až z výšky 50 metrů uvidíte v celku hřiště a pochopíte, o co jde...

A můžu se já zeptat, co jste měl že státnic z ekonomie?

Takže budete raději za nižší úrokovou sazbu a vysokou inflaci?

Jojo. Opil. S kamarádem u nás na chatě. Našli jsme tam načatou litrovku domácího čůča, co táta kvasil a seznal nepoživatelným. A pak už stačila jen taková ta "prosímtě, tomu nerozumíš, takhle se to pije, koukej" a bylo 😄. Litrovka zasyčela a byla prázdná. Ale teda to smutné ráno opilcovo potom... tři dny mi bylo blbě, o zblitém spacáku a kamarádovi nemluvě 😄.Ale jak říkáte - prostě to vyšlo a já jsem se ani neudusil, ani neutopil. Ale řekl bych, že po skoro 40 letech už je to promlčené 😄.

😄 😄 😄 😄

Hurá 🙂. Hlavně, že jsme se nakonec shodli 🙂. Ani já jsem nebyl na tom učilišti (čímž učně nijak neshazuji - i ti zedníci jsou potřeba). Měli jsme to podobně. Až na to pivo. Já se prvně (a naposled) důkladně (do bezvědomí) opil ve třinácti v šesté třídě a pak jsem nemohl mnoho let alkohol ani cítit 😄. Naštěstí to tenkrát dopadlo dobře - ani jsem neumřel, ani se nestal otcem, hihi.

Tady je otázka, co se stalo a všichni tady spekulujeme. Mohla to být blbá nehoda, hloupá sázka, mohla to být nešťastná láska... kdo ví? Určitě je to tragédie a mě ani nenapadlo jej soudit, nebo kázat morálku. Nějaké ty blbosti jsme udělali v životě všichni (kdo ne, ať hodí první kamenem) a rozdíl je jen v tom, že nad někým anděl strážný létal a někomu zrovna odešel na svačinu.

Ale samozřejmě, že mohlo. Nevím, na jakou školu jste chodila (a tím i do jaké sociální skupiny jste tehdy patřila - přeci jen mezi výběrovým gymnáziem a zednickým učilištěm budou nějaké ty rozdíly). Také jsme neseděli pořád doma. Chodili jsme i na diskotéky, podnikali všelijaké výpravy, o víkendu jsme buď někde tůrovali fichtly, nebo je u někoho v garáži rozebírali, tunili a "vylepšovali". Ale neznamenalo to, že když je nám 17, prosedíme večer v baru nad zástupem panáků. To jsme fakt nedělali. Nicméně tím neříkám, že i tehdy bylo dost takových, kteří to dělali. Dokonce si myslím, že jich bylo víc, než dnes. Přijde mi, že dnešní mládež má k alkoholu a tabáku daleko rozumnější přístup, než měla generace moje.

Terezo, nic takového jsem neřekl. Také jsem jezdil na diskotéky. Do 18 na kole, pak na motorce. Takže jsem tam byl "nasucho" a chodil jsem si tehdy užívat hudbu, případně zatrsat s holkama. Jen jsem reagoval na paní Škubovou tím, že ne vše je černobílé a ne všichni patří do jednoho pytle, resp. ne všichni jsou "nezodpovědní mladiství alkoholici".

Tak v 17 už není dítě. Nebo je o tom aspoň přesvědčený 😉. Ale jinak děkuji.

Otázka, jestli jich tolik přijde a otázka za kolik - to, co visí na webu neznamená, že se to za tolik nakonec prodá. Předloni jsme kupovali chatu. Původně nabízeli na webu za milion a půl, po roce a půl slezli na 1,2M, pak jsme se objevili my, řekli jsme, že se nám líbí, ale ať udělají něco s cenou. A na první dobrou jsme se během dvou minut dohodli na 1,1M. Vedle nás se prodává rozestavěná chalupa (původně vechtr, pak vyhořel a majitel ho začal předělávat - jenže skončil tím, že nedodělal ani hrubou stavbu - nemá stropy a podlahy - jen střechu). Loni v létě začal nabízet za 2,4M. Teď už je na 1,9 a zjevně nemůže zakopnout o kupce, protože se tam zatím nebyl ani nikdo podívat. Ještě 4 roky zpátky už by to bylo dávno prodané i za těch 2,4.

To netvrdím. Každopádně je otázka, co za tím bylo - jestli blbá náhoda (spadnul opilý do řeky), nebo pitomý nápad (vsaď se o kilo, že to přeplavu), nebo sebevražedný úmysl (nešťasná láska, problém se sebepřijetím třeba odlišné orientace, šikana ve škole...). My tady nevíme nic a jen spekulujeme a tyhle kecy akorát přisypávají sůl do ran rodičům, prarodičům a bráchovi...

Jitko, máte pravdu. Na druhou stranu - Tereza se vyjádřila slušně, popsala své pocity, popsala, co by se honilo v hlavě jí. Nikoho nenapadla, do nikoho se nenaváží. To jsou tady myslím debilnější komentáře...

Proč svatý? Stačí, že měl jiné zájmy, než se toupat po hospodách, ne? Sport, modelařina, četba, hra na cokoliv, nebo třeba makat s tátou na stavbě. U nás ve třídě jsme po hospodách nechodili skoro nikdo až do maturity. Až na výjimky a výjimečné případy.

A proč by nemohly? Stačí, když se dospělí nebudou chovat tak, aby u toho děti nemohly být, ne? Naše děti jsou do půlnoci "živé" normálně, natož na Silvestra. Protože jsou sovy a odjakživa (v podstatě od narození) zvečera prostě neusnou. Na Silvestra s námi bývají běžně - když jsme byli za Covidu doma, tak doma, když nejsou lockdowny, tak v naší bandě. Bývá nás kolem 60 dospělých + děti. Děti si stejně nakonec udělají !svůj program" a my je v podstatě zajímáme jenom když si přijdou pro jídlo a pití. Akorát my se teda neožereme. Nejsme nasucho, ale zase nejsme upraveni tak, abychom museli mít ráno blbý pocit, že nás v tom stavu viděly. To je celé.

Ten důvod je jinde. Pro AI chybí legislativní rámec - najednou se naučila skládat zkoušky na VŠ, ale v legislativě není napsáno, že nemůže. A také (a to je podle mě to hlavní) - chybí kontrolní mechanismy a hrozí, že se vymkne z kontroly. A bude schopná minimálně zkreslovat informace nám podávané, v horším případě s nimi nenápadně manipulovat tak, že nás přiměje rozpoutat válku tím, že nám podsune falešné informace "z druhé strany". Nebo tu válku rozpoutá sama - autonomních systémů už dneska existuje dost. Nevím, kolik Vám je let, ale za nás vycházel v Ábíčku seriál Vzpoura mozků. Děsil mě už tenkrát a poslední dobou se mi připomíná nějak nepříjemně často.

Jj. Jakmile spustili ChatGPT, tak jsem si vzpomněl na komiks, co jsem jako dítě hltal - Vzpoura mozků.

No, myslím, že dneska bude m Monika Lewinská spíš už ráda, že jí ho vůbec někdo půjčí 😄.

No právě, že když jeden skápne, nastane tam boj o jeho místo. A že jich tam je, co se na to třesou. Tak doufejme, že dojde k tomu ideálnímu scénáři, kdy se sežerou navzájem.

Zajímavé téma a moc hezký rozhovor. Je to přesně tak. Zbraň vytahuji, když se cítím ohrožen na zdraví, nebo životě. Ne, že bych chtěl střílet - zatím v obou případech stačilo ji vytáhnout. Ale je pravda, že když už ji taháte, tak musíte být uvnitř sebe nějak porovnaný s tím, že se může stát, že budete muset zabít člověka.

Spousta lidí mi říká něco jako "jseš magor, když ti nevadí střílet na lidi". Jenže mě to vadí, ale co mám dělat, když se ten druhý chce prát? Z nich si to nikdo nezkusil a rozhodně to není o tom, že ten, kdo chodí ozbrojen se těší na to, až bude moct na někoho střílet, nebo aspoň machrovat se zbraní. Spíš naopak. Chodím ozbrojený, protože "budu raději, když mě bude jeden soudit, než aby mě čtyři nesli". Ale to neznamená, že ji chci vytahovat při každé příležitosti, abych podpořil svoje argumenty v debatě, nebo že se těším, až si zkusím, jaké to je na někoho vystřelit.

Také si to myslím 😉