V poslední době se nové filmové pohádky nějak nedaří. Jestli si produkce myslí, že je Zlatovláska sázka na jistotu, já si to nemyslím. Zrovna tuto pohádku mají lidé hodně oblíbenou, a tak by musela její nová verze být opravdu bomba, aby ji diváci přijali. Domnívám se, že by vynaložené peníze na znovu natočení něčeho co tu již je, mohly být lépe využity na zcela novou pohádku typu Krkonošských pohádek, které jsou nejen hezké, ale i poučné.
České rodiny přestanou z finančních důvodů tyto kulturní památky navštěvovat a cizinci to nevytrhnou. Tržby klesnou a tak se začnou po státu vyžadovat stále větší dotace na provoz a údržbu. Až nebude z čeho dotovat, přijde se na to, že je potřeba cenu snížit, aby lidé zase začali chodit a se zvýšeným počtem návštěvníků se zvýšil příjem, potřebný na údržbu té které památky. Současné ceny vstupného na některé památky jsou nehorázné.
Už jděte s tou uhlíkovou stopou do háje. Hlavně že se dělají ohňostroje, létá a jezdí na různá sympozia, která by se dala udělat přes videohovory, staví se soláry na zemědělské půdě ,atd. Hlavně že vadí, že krávy prdí a bůhví co ještě. Pěstuji si na zahradě všechno možné. Stopa nestopa, mám to čerstvé a bez chemie.
Ta dívka zřejmě velmi trpí. Jinak by se nerozhodla skončit se životem, v němž má hezký partnerský vztah ( vyplývá to z toho, že jí partner chce být nablízku i v posledních chvílích života ). Kdo nemá tu nemoc, nemůže posoudit, jak velké trápení to je. Někdy jsou psychická muka horší než fyzická. Včera jsme zde četli o opici, které byla provedena eutanázie, aby zbytečně netrpěla. Zvíře má nárok na důstojný odchod a člověk ne? Před 14 dny odešel mně blízký člověk v Kanadě tak, jak si sám přál. Tamní zákon mu to umožnil. Cítil, že se jeho život, který miloval, stává utrpením. Proto odešel důstojně v klidu, pohodě, v objetí své manželky. Tak, jak si to přál. V naší zemi by to nešlo. Musel by na to být dobře propracovaný zákon a to je u nás nereálné. Naši zákonodárci šijí své paskvily horkou jehlou a to by bylo katastrofální.
No vida. Starci, kteří se chtěli sami léčit a ušetřit tak za svou léčbu státní peníze, dostali 5 let za pár rostlinek na vlastní potřebu a muž znásilňující svou nevlastní dceru ( zpočátku dokonce v 15 letech ) dostal podmínku. Rozum normálního člověka nad tím zůstává stát. Rozumný člověk by to z moci svého postavení napravil alespoň tou milostí.
Takže když si mazaný milionář přesune své peníze jinam, třeba do nákupu akcií či jiných možností finančních aktivit, bude pobírat příspěvky? Nebo bude stát kontrolovat kdo má podíly v nějaké firmě, kdo má akcie, či jinak investované peníze? Zato třeba seniorský pár, žijící ve svém domku, který se nevyzná ve finančním světě, šetřící na novou střechu či jinou větší opravu své nemovitosti, možná také i na svůj pohřeb a něco málo peněz na nenadálé výdaje, má smůlu. Jeho úspory překročí limit 400 tisíc, což dnes na střechu nestačí. Nedej Bože aby musel měnit kotel za ekologičtější, rozbily se mu brýle, potřeboval nové zuby, či ho postihla jiná katastrofa v podobě dosluhujících domácích spotřebičů. Budou vidět jediné řešení - strkat peníze do strožoku . Je to demotivující. Kdo nebude šetřit, nic si pořizovat, vše prokouří propije, nemusí mít starost, stát se postará. Ten kdo bude mít hodně a šikovně to "schová" do různých fondů či podniků, ten si bude užívat příspěvky jako milé kapesné na svačinky. Ten, kdo se bude snažit šetřit na své životní potřeby a udržení svého bydlení v obyvatelném stavu, nedostane nic.
No nevím. Chybovat je lidské, proto existuje ve zdravotnictví trojí kontrola, aby v případě selhání jedince byla chyba zjištěna další kontrolou. Proto je nepochopitelné co se stalo. Život, obzvlášť dítěte ( byť teprve plodu ), se nedá vyčíslit žádnou částkou. Dva miliony se mi zdají v tomto případě směšnou částkou. Co když se již ženě nepodaří znovu otěhotnět fyzickým či psychickým následkem toho zákroku? Možná se rozpadne i manželství z důvodu, že se s tou ztrátou dítěte nedokáží vyrovnat. Prostě to může negativně ovlivnit další život té rodiny. Té rodině přeji, aby se s tou krutou ztrátou stmelila a aby se jí povedlo přivést na svět co nejdříve zdravé dítě a aby jim lidé odškodnění, které doufám dostanou, nezáviděli.
Je zajímavé, že našim hlavounům se zdá sto tisíc na účtu hodně. Příspěvek na bydlení berou hlavně matky samoživitelky či důchodci ( hlavně vdovci či vdovy ). Na jednu stranu slyšíme, že si má každý šetřit na důchod ( prý alespoň půl milionu ) a pak když si na něj někdo ze svého běžného platu ( mnohdy nedosahujícího ani průměru ), bude za to potrestán tím, že příspěvek nedostane. Při jeho smůle, jak zákon schválnosti funguje, se mu rozsypou zuby, rozbijí brýle a sto tisíc bude náhle to tam. A aby toho nebylo málo, spotřebiče zakoupené v době pracovní aktivity, nyní v důchodu či době mateřské dovolené, doslouží a na nové už nebude. Nedej Bože, aby bylo potřeba opravit střechu, vyměnit kotel,... Ti, kteří berou kdejaké sociální dávky, téměř ( nebo nikdy ) nepracovali a vše co od státu dostanou prokouří a propijí, budou dostávat dávky i nadále.
Dnešní móda? Co je to? V obchodech převažuje kvantita na kvalitou. Jít si koupit něco nového na sebe je až stresující. Najít v těch nekonečných řadách kousek, který by nevypadal jako hadr ( někdy i zmačkaný ), alespoň trochu seděl a hned se nepáral, to je opravdový kumšt. A ponožky ( bavlněné ) v sandálech vyrobených z různých umělotin, chrání alespoň trochu nohy před plísněmi.
Čeština upadá i proto, že lidé málo čtou knihy. Kdyby více četli, měli by vizuálně zafixováno, jak se které slovo správně píše. I když v současné době, v touze snížit náklady na vydání knihy ( které jsou opravdu dost vysoké ), se někteří vydavatelé snaží ušetřit bohužel i na jazykové korektuře. Takže chyby se už dají najít i v knihách. Lidé přestali psát dopisy, místo nich si posílají e-maily nebo sms, které píší dokonce ve zkratkách. Lidé dokonce přestávají mezi sebou i normálně komunikovat. Náš jazyk je krásný a nejbohatější ze všech světových jazyků. Některé výrazy se dají vyjádřit spoustou jiných, které mají stejný význam. Ráda se dívám na staré filmy, v nichž je slyšet někdy až příliš spisovná čeština. Dnes se mluví jinak než třeba před sto lety, vše se postupem času nějak vyvíjí. Každopádně se domnívám, že by svůj rodný jazyk měl každý ovládat alespoň natolik, aby se při svém písemném projevu nemusel stydět za pravopisné chyby. Věnuji se dětské literatuře a velmi mne baví si "pohrávat" se slovy tak, aby malý čtenář poznal jak různorodě se dá popsat třeba krása přírody, situace nebo pocity pohádkového hrdiny.
21
Sledujících
0
Sleduje
21
Sledujících
0
Sleduje
Z Budějovic přes Lišov do Prahy?