Myslela jsem si, že nahrávka pořízená bez souhlasu dotyčného se ani nesmí u soudu použít. Navíc jistě není celá a je vytržená z kontextu. A je tedy přístupná veřejnosti, když už paní učitelku kvůli ní tahají bahnem a špínou? Ráda bych si ji poslechla. Nepotřebuji, aby mi ji někdo tlumočil. Ani u vraha neukážete obličej a tady vše. Hanba našim médiím !!!
Hodně záleží na mentalitě obou partnerů i na tom, co od manželství očekávají. Rozumný člověk chápe, že je čas na romantiku a lásku, na výchovu dětí i na péči a oporu ve stáří a nemoci. Přitom se tato období mohou vzájemně prolínat, třeba nemoc nemusí přijít až ve stáří. Pokud člověk nechce převzít zodpovědnost třeba za výchovu dětí nebo pomoc v nemoci, pak si v každém vztahu užije jen tu smetanu a jde dál. je otázka, jestli je šťastnější.
Také jsem se setkala s hádavými staršími lidmi. Ale ani někteří mladí nejsou bez kazu. Je jasné, že mladí lidé často mluví lépe cizími jazyky, procestovali kus světa a lépe se vyznají v mnohém. Ale jsou zkušenosti nesdělitelné a nepřenosné a to jsou obvykle zkušenosti starých lidí. Ne, mnozí nemáme naivní vzpomínky, nemáme mysl zastřenou. Sama jsem rodičům v mnohém oponovala a teprve roky mně naučily, že bych jim nyní v něčem dala za pravdu. Nikdy mě ale nenapadlo, že by jsem na ně měla být pro jejich jiný názor zlá nebo že bych si třeba myslela, že by neměli mít např. volební právo.
Se svými dětmi se něčem shodnu a v některých otázkách respetujeme názor toho druhého. Jsem v důchodu, ale pracuji na poloviční úvazek. Vidím v zaměstnání, že mladí preferují jiné hodnoty, takže jsem se rozhodla včas odejít. Jsem ráda, že máme s mladými skoro stejné názory na výchovu vnoučat a že se ke mně chovají mladí hezky.
Ale je pravda, že doba je opravdu ošklivá, co se vztahů lidí týká. Myslím, že jde o záměrné rozeštvávání lidí proti sobě. Ať je to mladé proti starým, vesničany proti obyvatelům měst, vysokoškoláky proti řemeslníkům, jednotlivé profese. Z voleb se dělá nechutný cirkus a kdo má více peněz poráží protivníka zaplacenými akcemi. Mladí lidé, kteří na vlastní kůži ani zprostředkovaně od rodičů a babiček nepoznali válku, hladovění a neštěstí nemají žádný pud sebezáchovy.
Když došlo k jaderné havárii v Černobylu, tak o tom v tehdejším Československu nepadla ani zmínka. Byly jsme s kolegyní učitelkou a několika třídami na ozdravném pobytu ve Slovenském ráji. Kolegyně poslouchala v rádiu Svobodnou Evropu a takticky zvolila místo výletu do hor návštěvu jeskyň. Pršelo a ona nechtěla děti vystavit radiačnímu dešti. Je dobré mít informace z více zdrojů.
Válka je hnusná věc. Bydlím v pohraničí a rodiče kdysi vzpomínali na chování henleinovců před válkou, na chování Němců za Protektorátu i na chování Rudoarmějců i Čechů k Němcům po válce. Nevypravovali toho moc, protože nás nechtěli jako děti děsit, ale pochopila jsem, že ve vyhrocené době neznamená lidský život nic. Američané u nás nebyli, ale ti si mohli sex a pozornost za pár plechovek koupit. Jinak působení amerických vojáků na dobytém území ( třeba Vietnam) bylo dostatečně zdokumentováno a bylo hrozné taky. Nechápu lidi, co nás ženou do války, která obvykle nemá vítěze.
Dítě se v první třídě nenaučí číst, pokud si s ním doma rodič nesedne a neposlechne si tu stránku ve slabikáři, kterou si má doma přečíst. Ve škole při hodinách čtení vychází na každého žáčka ( a to předpokládám půlené hodiny !) asi dvě až tři minuty. To samozřejmě k nácviku čtení nestačí.
Starší dítě si má doma napsat třeba slovíčka a naučit se je. Co je na tom k nepochopení?
V dnešní době, když sháníte řemeslníka a oslovíte nějakou větší firmu, tak čekáte na provedení práce několik měsíců a cenová nabídka je tak vysoká, že to ani nevěříte vlastním očím. Když se vám podaří sehnat ( většinou po poptávání všech známých) menšího živnostníka, který pracuje sám na sebe a je dostatečně schopný a řemeslně zdatný, tak také čekáte několik týdnů, ale jste tak rádi, že vám práci za "přijatelnou" cenu udělá. Bohužel v dnešní době nejste vy ten zákazník a pán, co si může vymýšlet.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Znám seniory, kteří nakupují pro své už nepohyblivé přátele i pro své mladé. Snaží se tím hlavně prospět ostatním. Řekla bych, že článek dost přehání a je schválně psán výsměšným tónem. Přitom pro někoho ušetřená stovka či dvě je dost významná. Chápu, že vysoko příjmové skupiny obyvatel to považují za trapné.
1 odpověď