Někde jsem četl, že oči lhoucího člověka obvykle bloudí pohledem nahoru sem a tam, jakoby chtěly odshora vyčíst ten správný lživý příběh. Měl jsem to na mysli, když jsem suverénně lhal tehdejší manželce, abych se zarputile díval na podlahu 🙂 A pamatoval jsem i na to, že nejlepší lež je téměř úplná pravda, jen s vynecháním toho jediného sporného detailu. Myslím, že to vyšlo pokaždé 😉.
Po zhlédnutí fotek a filmu jsem začal hledat, kdy se v F1 vlastně objevilo auto s motorem vzadu (Auto Union jezdilo před dobou, kdy F 1 ještě nebyla vyhlášená). Bylo to 1958 a představila ho malá firma Cooper Car Company. Vůz řídil legendární Stirling Moss a dokázal vyhrát. A příští rok už o přední místa závodily jen vozy s motorem vzadu.
Dobré shrnutí. Jistě "rudí pohrobci" sem přispěchají s křikem, že se "zas falšují dějiny", když se jen napíše, že Rudá armáda přijela do už svobodného města, navíc, proti těm, kterými na německém území projížděli, téměř nepoškozeným. Jenom možným kritikům připomenu, že úloha vlasovců není "moderním" posametovým vynálezem. Poprvé jsem to totiž slyšel od jednoho starého pána v r. 1981 (rok vím jistě vzhledem k změně zaměstnání), který u toho v Praze přímo byl.
"Biggles od velbloudích stíhaček",to byla úžasná četba každého, komu přišla do ruky. V příbuzenstvu měli prvorepublikové vydání, které jsem si několikrát půjčil, a pak po r. 1968 vyšla moderní verze jako příloha časopisu VTM, s technickými dodatky a spoustou ilustrací tehdejších letadel. Jednotlivé části se daly z časopisu vyjmout a pak svázat do normální knihy. Ještě ji mám v své knihovně.
Hodím vzpomínku na slovenský Playboy někdy v r. 2000. To se do něj nechala nafotit Darinka Rolincová, pomazaná nějakým blátem a doplněná černochem. Po lavině výsměchu na nedostatek ženských tvarů, a přitom nadbytek zas jinde, se rázně rozhodla pořídit si "apgrejd" figury, no a pyšní se jím dodnes. 🙂
Nechci nijak přeceňovat Viewegha, ale podobný efekt, ve třech podobách, se mi líbil v jeho knize "Zapisovatelé otcovský lásky". Nejraději jsem měl větu z pohledu otce, jak se tehdy těšil, že se mu narodila dcera. "Kdybych ale jen tušil, co nám bude vodit do domu za nápadníky, to bych si mnohem raději přál kluka." :)
Dvojčata jsou docela všední, ale jednou jsem náhodou viděl PB, kde byla trojčata. Žádné sexbomby, natož umělé, "normální" hezké holky, ale naprosto identické kopie. I míry a váha byly uvedeny jen jednou a za tím "(všechny tři)". Na dotaz" "Jakou nejpitomější otázku dostáváte?" uvedly: "Vy tři jste dvojčata?" (Angličtina místo číslovky používá výraz "gemini")
No vize o cca tříletém rozkvětu české kultury a literatury je pěkná, jen trochu opomenula profil Fridricha Falckého. Byl to Němec jak poleno, česky neuměl a je jisté, že Čechy pohrdal. Vítězství, jakkoliv jen dočasné, by znamenalo utužení spojenectví s německými protestanty a Čechy by se staly dalším "německým" státem a státní správu by ovládla němčina. A Fridrich byl kalvinista. Je známé vyplenění chrámu sv. Víta na Hradčanech, protože výzdoba odporovala kalvinismu. Ten byl militantně nesnášenlivý a Jan Amos jako bratr z konkurenční církve by možná musel balit narychlo svá "zavazadla" (on to slovo skutečně vynalezl!) tak jako tak.
Ve výčtu československých pilotů trestuhodně opomněli toho nejlepšího, četaře Josefa Františka. Byl nejúspěšnějším pilotem vůbec v období "Bitvy o Británii", měl přiznaných 17 sestřelů. Na Hurricane určitě létal. Ovšem československé velení se na něj dívalo nevraživé, protože pro neshody s ním odešel létat do polské 303. perutě. Asi se ta nevraživost táhne až dodnes ...
Citace na okraj článku, z wiki: [ Dle generála Davida Allvina je označení F-47 poctou druhoválečnému bojovému letounu P-47 Thunderbolt, připomínkou založení Letectva Spojených států amerických v roce 1947 a zároveň uznáním klíčové podpory vývoje prvního stíhacího letounu šesté generace na světě ze strany 47. prezidenta Spojených států amerických.] Ten 47., to je právě současný, Trump 🙂 (Mně se nejvíc líbí odkaz na P-47, byl to úžasný stroj.)
31
Sledujících
0
Sleduje
31
Sledujících
0
Sleduje
Mám moc rád slovenský seriál "Alžbetin dvor". Mimochodem, křehkou dívku Agnešku hrála Adriana Tarabková, slavná u nás jako Jeskyňka, druhá láska "básníka" Šafránka. Ale zpět k tématu: Jedna zajímavost: Brzobohatého obsadili do role Slováka, a Kvietik hrál Čecha. Dál citace: [ Postavu, ktorú hral Radoslav Brzobohatý, nahovoril Štefan Kvietik a naopak postavu, ktorú hral Štefan Kvietik, nahovoril Radoslav Brzobohatý.] 🙂 Naštěstí oba vystupovali v různých dílech, takže přímo na scéně se nesešli, kde by se hlasy tříštily s hrajícími postavami.
1 odpověď