Profesor Mědinskij je údajně profesionální historik, takže by si měl o to více uvědomit, že dnes již není středověk, když hovoří o válkách cara Petra I.

Cožpak Rusko akceptuje jakékoli mezinárodní zásady pokud tzv. „odporují ruským zájmům“?

„Vojensko-technická odvetná opatření“ potom ovšem může přijmout i NATO!

"Její východní soused" rozpoutal v listopadu 1939 proti Finsku „internacionální pomoc“ finskému lidu, tedy nevyhlášenou válku, není proto důvod, „aby se mělo Finsko s Ruskem kamarádit“.

Paradoxní je, že nevíce nenávisti šíří právě Fico a jeho kumpáni!

Mentální úroveň profesionálního historika a bývalého ministra kultury ruské vlády, nyní poradce prezidenta Putina profesora V. R. Mědinského lze posoudit podle těchto dvou citátů. V roce 2017, když tvrdil, že "naším cílem je návrat historické suverenity Ruska, proto v hodnocení historických událostí má bezpodmínečnou prioritu stát", takže „vše, co škodí zájmům Ruska, je lež!“ (Vladimir Mědinskij vpěrvyje otvěčajet kritikam svojej disertacii. 04.07.2017. „Rossijskaja gazeta“., Odkaz 1  ). Ovšem později, kdy se z něj stal ve funkci čestného předsedy Ruské vojensko-historické společnosti přední dezinformátor zase prohlásil: „Důležitější je věřit legendě než archivním materiálům“ (Černoušek, Š., Kolenovská, D.: Pojďme věřit legendě. Jak Kreml manipuluje ruské dějiny. 30_09_2020, Odkaz 2  ). Takže osobnost tohoto typu má vyjednat ukončení speciální války (operace) na Ukrajině!

Maršál Koněv se na osvobozování Prahy od nacistů nepodílel, neboť přijel do Prahy pozdě, až byla osvobozena. Už by to měl konečně někdo kompetentní Rusům říci. A na sochu maršála Koněva nemají nárok vůbec žádný, neboť nikdy nebyla jejich majetek. Když ji před odklizem radní nabízeli ruskému velvyslanectví, tak byli velkohubě odmítnuti. Raději by se Rusové měli starat, kdy nás finančně odškodní za teroristické útoky ve Vrběticích.

Délku platnosti smlouvy na 20 let svévolně nezměnil prezident Beneš, ale jeho dobrý přítel agent NKVD velvyslanec Z. Fierlinger.

Pokud bychom s Koněvovou sochou naložili stejně, jak nařídil na Chruščovův pokyn prezident Novotný se Stalinovou „Frontou na maso na Letné“, mohli jsme mít dnes po starosti. Navíc, zatímco Stalinova fronta byl skutečný pomník „osvoboditelům“ v roce 1945, tak Koněvova socha je normalizační výtvor, který skládá hold sovětským okupantům z roku 1968.

A proč ne zrovna pěšky? Tím by nejlépe projevil svou bezbřehou loajalitu.

Zde uvádím příklad, jak vedení KSČ deklarovalo přípravné teze k důkladnému zabudování sovětských lží do naší společnosti již před 2. světovou válkou. Výkonný výbor kominterny (IKKI) na své schůzi 26. prosince 1938 ustavil zvláštní komisi, která šetřila chyby ÚV KSČ během Mnichovské krize. V květnu 1939 na jejím druhém zasedání tajemník IKKI D. Z. Manuilskij ostře vytkl vedení KSČ neustavení akčních výborů. K. Gottwaldem pověřený poslanec J. Šverma sdělil: „Naši agitátoři přesvědčili občany, že kritika až nenávist k SSSR oslabují ČSR a že nepřátelský postoj ke KSČ ohrožuje bezpečnost státu.“ (August, F., & JAB.: Ve znamení temna. „VOTOBIA“. Praha-2001., s. 88 pod čarou.) Na tento výrok navázala sovětská propaganda systematickými výpady, jež svého cíle dosáhly v únoru 1948.

Raději budeme zastrašovat ostatní!

Pokud to budeme hodnotit podle návodu komunistů "třídním pohledem". tak nám bude vše jasné!

V období říjen 1939 až červen 1941 byl Sovětský svaz blízkým spojencem Německé říše.

Když uvážíme, že po podpisu paktu Molotov-Ribbentrop byla Německá říše nejbližší spojenec SSSR, tak to srovnávání dobře ilustruje morální úroveň ruské věrchušky. Navíc, my jsme negratulovali Hitlerovi k vítězství wehrmachtu v dobytých evropských státech.

Pokud by T. Okamura lépe znal naši moderní historii, tak by věděl, že i "hrdinná Rudá armáda" přijela do již osvobozené Prahy. Floskuli o "osvoboditeli Prahy maršálu Konevovi" si vymyslel a prezentoval starý sovětský agent premiér Fierlinger při svém projevu po příjezdu do ČSR, který v době Pražského povstání v ČSR, natož v Praze, vůbec nebyl.

.

Po tom, kde je Koněvova socha Rusům nic není. Když jim byla tehdy nabízena, odmítli ji.

Ten donedávna povinný hold rudoarmějcům za jejich „hrdinství“ je již dávno nesmyslný. Konečně bychom se měli zbavit toho sovětského velkohubého propagandistického balastu a dát přednost faktům. To, že maršál Koněv přijel do Prahy s 1. Ukrajinským frontem až „s křížkem po funuse“ je již dávno známo. A ostatní dva ukrajinské fronty přijely ještě později. Dále bychom měli konečně přiznat, že jednotky ROA (tzv Vlasovce) zapojila do bojů v Praze až 5. května ráno lež náčelníka Generálního štábu Rudé armády generála Antonova generálu Eisenhooverovi, když ho požádal o dodržení linie Karlovy Vary-Plzeň-České Budějovice“, „aby se předešlo promísení jednotek“. Zatímco maršál Koněv odjížděl z Berlína až 6. května odpoledne, generál Patton se 3. armádou mohli být v Praze již 6. května v poledne.

Pravdu odhalil maršál Koněv až v létě 1945 na stranickém aktivu v Moskvě: „Úspěch Pražské operace spočíval do značné míry v tom, že se nám podařilo uskutečnit taková opatření, která zmařila snahy spojenců dostat se do Prahy… Osvobození Prahy našimi jednotkami bylo diktováno politickými a strategickými zájmy… my jsme ten úkol splnili a vytvořili si tak výhodnou mezinárodní situaci v poválečné Evropě.“ (Demarkační linie., Odkaz  )

Omezenost a prosovětská servilita komunistického vedení ČSR je zřejmá ze zákona, který deklaroval „Osvobození ČSR Sovětskou armádou“, čímž vyčlenil z území republiky většinu západních a jihozápadních Čech včetně krajského města Plzně.

Velmi dobrý komplexní článek!!