Asi nerozumím řeči vašeho kmene, ale nevadí, mám 5 semestrů matematiky na VŠ, nemyslím si, že by byl někdo popotahován, pokud měl jiný postup, než se učil, byl-li výsledek správný 😉.

Nechci se zastávat bazaru, ale spousta lidí si myslí, že skrytá vada je vše, co nastane do doby záruky. I když dle zákona prodával vozidlo bazar, tedy firma a pak je to v zákoně takto:

Záruka na skryté vady se vztahuje na ojeté vozidlo a je důležité rozlišovat, zda je prodávající firma či podnikatel nebo fyzická osoba, jelikož se délka záruky liší.

1. Pokud je prodávající firma či podnikatel, záruka na skryté vady je 24 měsíců, kterou lze v kupní smlouvě zkrátit na 12 měsíců.
2. Pokud se skrytá vada projeví do 12 měsíců od převzetí vozidla, zákon automaticky předpokládá, že byla závada na vozidle již v době prodeje a je na prodávajícím, aby dokázal, že tomu tak nebylo.
3. Pokud vozidlo prodává soukromá osoba, záruka na skryté vady je pouze 12 měsíců, přičemž důkazní břemeno leží na straně kupujícího.

Mělo by to tedy být tak, že by na to mělo být nahlíženo tak, že závada na vozidle byla, protože ho prodávala firma. Já jsem kdysi prodal auto, které mělo najeto 242 tis. a po cca 6 měsících mi dotyčný psal, že mu umřela převodovka a chce zaplatit opravu. No neuspěl, ale u firmemních prodejů je to jiné a kupující má větší možnosti.

Jezdím na celoročkách třetí rok a v pohodě. Je fakt, že jsem nebyl na horách a jezdím nejvíce Praha - D1 - Podblanicko. Kupovat zimní mi nedává smysl.

OK, beru to, že celoročky jsou na zimu v pohodě - přeci jen jejich vzorek je více přizpůsobený tomu, aby se guma kvalitně zakousla do sněhu, případně odvedla břečku. Teplota je obecně nižší, takže na tuhosti směsi to tolik nevisí a většinu zásluh lze opravdu připsat hlavně dobře navrženému vzorku.

Ale co v létě? Jak si takováhle guma (a myšleno směs) poradí s asfaltem nezřidkakdy rozpáleným přes 40 °C? Jaká je pak brzdná dráha, jaké jsou celkové jízdní vlastnosti? Tohle jsou přesně podmínky, kdy s pozná kvalitní letní guma - precizně vede, dobře brzdí, ale holt potřebuje vyšší teplotu.

A na závěr - a souvisí to i s výše zmiňovanou teplotou - co životnost? Směs pro dejme tomu "střední teploty" se bude ve vyšších více opotřebovávat, a lze tedy očekávat i rychlejší sjíždění. Tzn. snadno se po dvou sezónách dostanete do stavu, že na třetí zimu už je prostě nemůžete použít jenom kvůli hloubce dezénu.

Tohle jsou za mě ty hlavní informace, které by měl článek přinést, ale bohužel nepřinesl...

Sranda, jak řada lidí tady na diskuzi nechápe, že se jedná jenom o designerské cvičení a že to rozhodně není návrh, který by měl jít do výroby. Podobných hrátek je plný internet, ale řadu diskutujícíh to hned vede k velkohubým prohlášením nebo směšným závěrům. Takže smysl článku splněn, kliků mraky a redakce má vyděláno.

A spojka se zničí za rok ??? Mám auto staré 23 let. Zlozvyk s nohou na spojce mám dost často. A ještě neodešla ani neprokluzuje a zabírá jak má.

Uplne nechapu, proc se porad počítá, co stát stojí matky. Pak ma nekdo chtit tady v ty zemi rodit.

Vztah matka dite je k nezaplaceni. Zdravý psychický vývoj taky.

Co takhle zlepšit podmínky mámám OSVČ? Ja, i několik kamarádek jsme si na mateřské jako OSVČ zvládly vydělat slušne peníze. Jenže s koncem mateřské, kdy bysme musely platit zdravotní a sociální, by nám zbyl plivanec. Takze co zbývá? Podnikání ukončit a hledat práci. Kdyby byla možnost třeba do 5 let dítěte podnikat za výhodnějších podmínek, vyřešilo by to tolik problému. Matka po mateřský by měla čas rozjet podnikání víc, sehnat si konečně víc klientů, a zároveň by zvládala obstarávat dál rodinu.

Ale to tady nikoho nenapadne, radsi budeme brát mámy dětem, ty hnat do prace, děti dávat do neexistujících školek a pak je v 6 letech narvat do první třídy, at co nejdřív začnou taky vydělávat, bez ohledu, zda na tu školu připraveni jsou, nebo nejsou.

A dál budeme dávat dávky nepracujícím, bez nátlaku. Dal budeme přidávat politikům. 👌

Tepelná roztažnost je pro každý materiál jiná a jedná se o tabulkovou hodnotu. U oceli bude činit cca 0,15mm/100°C/100mm (což je zhruba délka jen tyčky mezi prasátkem a vidličkou). K tomu setrvák, lamela, přítlačák, ložisko, vidlička a i samotný blok motoru a skříň převodovky v nichž jsou komponenty ukotveny. U plastů, hliníku a kompozitů, které se v současné době hojně používají i násobně více. Také je každý komponent zatěžován jiným rozdílem teplot.

A zjednodušeně řečeno. Pumpa spojky dává stále stejné max. množství kapaliny. Tím je limitován i chod válečku v prasátku. Má stále stejný zdvih od jeho počáteční polohy. A je lhostejné, zda začne v úplně zasunuté, či částečně vysunuté pozici. Pokud tedy nic nevrátí váleček do úplně zasunuté pozice (zpětný tlak od pružiny přítlačáku, přes ložisko, vidličku a tyčku), váleček se zastaví a potřebný rozdíl kapaliny, vzniklý mezi úplně zasunutým válečkem prasátka a jeho aktuální pozicí, je doplněn ze zásobní nádobky po úplném uvolnění spojkového pedálu, kdy dojde k otevření sacího/vypouštěcího otvoru pumpy. Tím dochází k eliminaci takřka veškeré zbytné vůle v celé soustavě převodu sil. V opačném případě - zmenšení vzdáleností mezi jednotlivými komponenty, dojde k většímu zasunutí válečku a po uvolnění pedálu k vytlačení přebytečné kapaliny zpět do zásobní nádobky.

Nesčetněkrát 🙂.

Ohřívá se nejen "prasátko", ale vše co vede teplo. Tedy v našem případě vyjma samotné spojky i celá převodovka, ložisko, vidlička a samozřejmě i vedení ovládání. Ať už se jedná o hydrauliku, nebo lano. A to vše dilatuje. Zkuste si cokoli z motorového prostoru vymontovat po jízdě z Prahy do Brna a zjistíte, že to není možné, protože se o něco popálíte. Vychází to z principu tepelného motoru a vedení tepla.

A arogance opravdu není něco, co by jste měl dávat na odiv.

Pak kapalina odtéká do nádobky. Ale to je dlouhodobý efekt. Který se u mechaniky eliminuje seřizováním. Zde bych proto rozdíl nehledal. Ten největší je ve změnách v provozním režimu. Z důvodu dilatačních změn, při změnách teploty jednotlivých komponent. Ty právě hydraulika eliminuje. Mechanika však nikoli a proto musí být seřízena na maximální hodnoty.

Domnívám se že rozdíl není žádný, protože tření je realizováno až mezi lamelou / setrvák + přítlačák a to už se ovládacího systému netýká.

Také největší škoda při "odkládání" nohy na pedál spojky, se týká ložiska, případně přítlačáku, nikoli vlastní lamely.

Ale vůle u hydr. jsou obvykle opravdu menší, z důvodu samostavitelného efektu hydraulického systému - zvětšená vůle se následným uvolněním pedálu vymezí, nasátím většího množství kapaliny.

Dobrá otázka. Má elektrokolo motor? Řekl bych, že bude mít elektromotor - ještě upřesním třeba stejnosměrný nebo synchronní s permanentními magnety, možná asynchronní s kotvou nakrátko, ale má motor. Je elektrokolo vozidlo? Tady si už nejsem tak jistý, moje asociace se slovem vozidlo se spíš váže k Porsche, Mercedes vyšší třídy, Lamborgini, Ferrari atp. Elektrokolo nezapadá do kategorie mých vozidel, je to tedy "prázdná množina". V souladu s absurdním řešením daného příkladu, bych řekl, že elektrokolo je motorové vozidlo, stejně jako elektroauto i elektroautíčko pro děti - všechny jsou luxusní motorová vozidla.

Tak co má tato kara v článku není. A těch parametrů je tam taky málo. Benzín 1,5?

Springsteen je živoucí legenda zatímco Trump je ubohý sebestředný egoista.

Springsteen bez talentu? 😄 Kolik písní napsal Trumpetka? 😄