Do kočičích kaváren chodíme rádi. I s desetiletou neteří. Už jsme byli v Praze, v Písku a v Jeruzalémě. Před první návštěvou dostala neteř přesné instrukce, jak se má chovat. Ani to nebylo potřeba, chovat se umí. Ale prostě některé děti a matky ne, takže majitelku naprosto chápu. Několikrát jsem byla svědkem, jak děcka řvou, lítají po kavárně, tahaj kočky za ocas, uši, dloubou je do očí... A matky??? Nic, nechte je, jsou to děti.
Problém je hlavně v tom, že zubařů je zoufale málo. Když jsme se před deseti lety přestěhovali z Prahy do vesnice u Příbrami, bylo naprosto nemožné v okolí sehnat zubaře pro manžela. Nakonec to zařídila sousedka, neboť její kamarádka má dceru, která dělá sestřičku v zubní ordinaci. Tak nás tam procpala...
Jsem proti názvu manželství. Manželství je prostě svazek muže a ženy. Ale upírání některých práv homosexuálním párům mě prostě vadí. Například: Neexistuje něco jako SJM. Takže, já si s partnerkou pořídím bydlení. Já zaplatím půlku, ona taky. Jedna z nás zemře. Příbuzní budou dědit a ta, co zůstala, je rázem bezdomovcem. Tedy pokud není psaná jako věcné břemeno, což je poněkud ponižující. A těch příkladů by bylo víc...
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Fajn. Je moje svobodná vůle, jestli budu kouřit, nebo ne. Nemusím, samozřejmě. Stejně tak, jako se lidi nemusí vyžírat do váhy 200+ kg, pro které se momentálně staví za x milionů XXL centrum v nemocnici na Karláku. Cigára zdražili několikanásobně, nezdravá strava ne. Jako kuřák si klidně za nadstardartní péči klidně zaplatím. Pokud si tyhle lidi tuto péči budou hradit taky...
1 odpověď