To může napsat jen chlap, který se v životě nestaral celodenně o dítě. Za mě mateřská a rodičovská je daleko větší záhul než práce. Já už se do práce těším.
A víte, proč jsem s dítětem do 3 let doma? Jednak proto, že má zdravotní komplikace, takže i kdybych chtěla, tak mi ho nikde v dětské skupině nevezmou a jednak proto, že maminkám málo kdy vyplatí platit si ze své mzdy chůvu, protože většinou nula od nuly pojde. Takže to je to, co je hlavně demotivuje se vrátit dřív do práce.
A teď k porodnosti. Ano, nyní je klesající tendence. Ale víte proč? Protože se dnes dlouho studuje. Téměř na všech lepších pozicích chtějí vysokou školu, takže jen do 24 let se studuje. A to je věk, který je nejideálnější pro početí. Jednoduše se vše odehrává později a mnohdy ženy po třicítce víc dětí ani nestihnou nebo po prvním jim dojde, že by na další už nemusely mít sílu.
Zároveň musí počítat, že pokud nebudou mít děti rychle za sebou, což je zase pro ně velmi extrémně náročné, tak zaměstnavatel drží místo jen 3 roky, a to ještě nemusí držet to původní, to drží jen po dobu mateřské, tedy nějakých 5-6 měsíců.
Ženy to demotivuje vypadnout z oboru na 3 roky, pak další rok si budovat novou kariéru a pak to zase na 3 roky opustit a tak dokola? To nedává smysl.
Dále by ženám pomohlo, kdyby se víc můžu zapojovalo do chodu domácnosti a péče o dítě. Klidně formou dělené rodičovské dovolené, jako je to jinde v zahraničí běžné. Pomohlo by to i trhu práce, protože tím, že by muselo chodit více mužů na rodičák, tak by je nezvýhodňovali oproti ženám a vyrovnaly by se jak mzdy, tak i šance na přijetí.
Chtělo by do článku vložit více souvislostí. Třeba jaká věková kategorie nyní vymírá. Protože pokud to je 65+, tak stát krátkodobě ušetří na důchodech, pokud počet zemřelých bude vyšší než počet lidí, kteří budou nově nastupovat do důchodu. A ty ušetřené peníze by stát měl investovat jako rezervy pro období, kdy bude ubývat pracujících a počet důchodců bude naopak vyšší.
Cílem není jednorázově zvýšit porodnost, to ve finále vyjde dráž než zachovat ji dlouhodobě na této hranici. Nutné je ji spíše zachovat a zabránit dalšímu klesání. Protože pak bude nátlak na důchody pouze dočasný a pak už to bude zase lepší.
Ona ale nemá povinnost podřizovat svůj život jejím vnoučatům. Ona má skutečně právo na svůj, své děti už vychovala. Babičky ani dědečkové tu skutečně nejsou od zoho, aby dřepěli na zadku doma a čekali na telefon, že mají nečekaně vyzvedávat vnoučata ze školky a že každý den se budou o vnoučata starat. Ne, tak to opravdu není.
Měli by mít spolu kontakt, ale ne přes vydírání. Stále tu píšete, kdo se o ně postará. Samozřejmě, že Vy! Vy jste rodič, Vy jste si je udělala, tak se Vy musíte postarat. Nikde ani zmínka o otci dětí. Ten se má starat také. A ne Vaše matka. Tak už si své děti vychovala a může Vám být nápomocná, ale taky nemusí.
Vy respektujte její život a uspořádejte si ten svůj. Měla jste si lépe zvolit životního partnera. Ostatní ani nemá smysl komentovat. Zamyslete se laskavě sama nad sebou!
Já bych to nedělala, protože čeho jste tím docílila? Rodiče Vás stejně nemají rádi, tam se nic nezměnilo, a svým chováním jste jen ublížila dalším svým sourozencům, kteří za nic nemohou.
Ano, rodiče se k Vám zachovali hnusně, ale proč to samé děláte sourozencům? Já bych byla vůbec ráda za to, že mohu žít.
Většina žen, pokud by byly v takové situaci, by dítě z románku daly pryč, aby se nemusely zodpovídat manželovi z nevěry a vlastně by to ututlaly.
Vaše matka, ať byla jakákoliv, si Vás nechala a šla s pravdou před manželem ven. Dokonce Vás nedala ani do jiné rodiny, ale adoptovali si Vás její rodiče, teda Vaše biologická babička a dědeček. Dali Vám rodinu a nakonec Vám řekli i celou pravdu, a to vůbec nemuseli dělat.
A Vy jste zradila i jejich důvěru, když jste to prozradila dál. Je třeba se vždycky před každým jednáním hluboce zamyslet. Už jen to, že se s tím někomu svěřujete a žádáte v článku o názor ostatních, dokazuje, že sama jste v rozpacích a nemáte ze vzniklé situace radost.
Takže za mě ne, neudělala jste dobře, nic Vám to nového nepřineslo, jen jste se pomstila jak vinným, tak i nevinným lidem.
Úkol je pro dítě, nikoli pro rodiče, to za prvé. Za další, úkolem si má dítě danou látku z hodiny procvičit, nikoiv aby učitelka zadala úkol z neprobrané látky, to je samozřejmě špatně a v takovém případě bych si to s učitelkou vyřídila.
Jak tady ale někteří správně poukazují, jsou předměty, kde se musí látka ne pochopit, ale naučit. A to opravdu v jedné hodině denně nelze. A proto jsou domácí úkoly, aby přesně tato látka byla doma procvičena automatizovaná. Třeba malá násobilka. Na tom není co nechápat. Musí se prostě naučit nazpaměť. A každé dítě potřebuje jinak mnoho času. Někomu stačí jen půl hoďka, někdo jiný potřebuje víc hodin až dní. Z češtiny třeba vyjmenovaná slova. Učitel je ukáže, rozdá pomůcky k naučení, aby se mu to lépe pamatovalo a vysvětlí, že po těchto slovech se píše tvrdé y. A za domácí úkol dostane se tyto slova naučit nazpaměť, to je v pořádku.
Co ale v pořádku není jsou úkoly ze dne na den a hlavně jejich známkování. Není totiž vůbec objektivní. Žák může dostat za 1, i když to za něj udělala maminka. Jiný žák to zpracoval samostatně, strávil nad tím čas a stejně dostane horší známku, i když se víc snažil, to v pořádku rozhodně není. Takže domácí úkoly ano, ale bez známkování. Měly by skutečně sloužit jen jako zpětná vazba učiteli, nic víc. Když odpadne známkování, tak odpadne i chuť rodičů je dělat za dítě a nechají ho být samostatné.
Nikde v článku nevidím, jak pracuje Ivana a kolik vydělává? Snad živitelé rodiny mají být oba rodiče, ne? Nežijeme přeci v 19. stol., kdy žena stála u plotny a vyhlížela z okna, kdy se jí vrátí muž z práce.
Pokud není na rodičovské, tak musí taky pracovat. Kdyby i ona přinesla 30 000,- čistého, tak mají 60 000,- a to je snad slušné ne?
Nebo pokud si myslí, že je schopnější a je v současné době na rodičáku, tak co jí brání v tom se prohodit? Tedy aby ona šla do práce a muž se staral o děti?
Já bych mu prostě řekla, že takhle to dál nejde. Že musí konečně dospět a chovat se jako dospělý muž. Upřímně se divím, že jste do takového vztahu vůbec šla, když jste to věděla už od počátku. Já osobně bych z takového vztahu vycouvala, protože takoví lidé se nezmění. Setrvávání ve vztahu z Vás udělá akorát socku a půjdete na žebrotu i se synem. Myslete i na něj.
Ano, kojení je pro dítě to nejlepší. Ale ne každá matka chce nebo může kojit. Stejně jako reklamy v televizi na umělou výživu může ale působit i propagace kojení.
Uvědomujete si, jak musí být ženě, která své dítě nemohla kojit, když na každé krabici kojeneckého mléka čte tuto větu stále dokola? Přijde si najednou jako úplně k ničemu. Jak kdyby na kojení stál svět, proboha.
Neřešme to další kampaní na podporu kojení, ale hlavně správným přístupem v porodnici. Kdy už sestry nebudou bezostyšně radit kojení po 3h, kdy nebudou házet ksichty na maminky, které potřebují s kojením pomoct a kterým nebude vadit, když na ně matka uprostřed noci zazvoní, že dítě pláče, ale přisát se nechce.
Za mě chybí hlavně ten intimní a empatický přístup v počátcích. Chybí i zhodnocení bradavek ještě v těhotenství. Nebo aspoň mně je nikdo nekontroloval a až v porodnici mi nevybíravým způsobem řekli, že se nemůžu divit, že je mám ploché, takže jedině zkusit s kloboučky. Navíc dcera byla lenoch, nechtěla tahat. A lenoch je i dnes ve všem. Jakmile jí něco nejde hned na poprvé, tak s tím sekne a dělat to prostě nebude.
Takže ano, já nekojila, ale díky tomu, že jsem měla mléka i přesto hodně, jsem se rozhodla odsávat mléko odsávačkou a krmit lahví.
Možná by i místo další černé díry propagace kojení pomohlo, kdyby laktační poradkyně byly hrazené z veřejného zdravotního pojištění. To by bylo za mě obrovským přínosem pro ty ženy než nějaká další nesmyslná reklama na podporu kojení.
Myslím si, že Marie až příliš tkví na minulosti a nedokáže pochopit dnešní dobu. Nedokáže pochopit věk svých vnuček a to, že jsou mladé, mají svůj život a nedokáže vlastně ocenit to, že jí ostatní vnučky věří a sdělují jí kus svého života.
Ono je těžké najít tu správnou úroveň a hladinu mezi opravdovým dialogem. A vzhledem k tomu, že ona je ta starší,tak by měla být ta moudřejší a měla by umět říct, co by chtěla a pokud má co říct, měla by to říct.
Ta Tereza žije vlastně její život, její sen, nikoliv svůj. Tereza jí má tak ráda, že se jí může stát, že promešká veškeré mladí a najednou zjistí, že už je ve středním věku a že nic nezažila.
Babička zmiňuje i oslavu starší vnučky. Je jí 18 let. Tak nemůže předpokládat, že bude slavit někde v kostele nebo doma u televize s chlebíčky.
Kdyby jí rodina znala a důvěřovala by jí, tak by si udělali všichni jednu společnou oslavu s rodinou doma a jí by dopřáli volnost, aby si svou plnoletost mohla oslavit i na druhé oslavě pouze v přátelském kruhu v klubu. Všichni by byli spokojení. To by si ale museli sami vzpomenout na své mládí, své pocity, své zážitky i starosti v té době, když jim bylo 18 let.
Ačkoliv už mi dávno není 18 let, stále to zatím dokážu pochopit, chápu problémy i radosti život mladých a ráda nenápadně poslouchám jejich rozhovory na hřištích i v parcích, kam chodím s mladší dcerou.
Kdyvy si tohle zkusil někdo ze sousedů, tak psa nechám volně na mé zahradě a pořídím kamerový systém, abych měla jasný důkaz pro policii.
Nemá žádné právo lézt přes Váš oplocený pozemek. Jasně bych mu zdůraznila, že je to naposledy, jinak voláte policii. A ať zkusí pípnout na psa. Ten je narozdíl od něj doma, na svém pozemku.
To byl nějaký výběrový tábor pro pupíky ne? U nás v Plzni se pohybují tábory mezi 5 a 10 000,- v závislosti na délce. Jsou 5denní, 7denní i 14denní.
V životě jsem neslyšela o táboru za 27 000,- a ani bych tam dceru nedala. Za mě je to fakt předražené, i když jsem před rodičovskou brala větší mzdu než autorka. I tak by to pro mě bylo nepředstavitelné.
To by mě zajímalo, kdo na takovou cenu přistoupí. Max. nějací manažeři, výkonní ředitelé, politici, IT či lékaři a právníci. Běžný člověk s průměrnou nebo lehce podprůměrnou mzdou sotva.
Udělala jste dobře, že jste na to nepřistoupila a nevzala si půjčku. Gratuluji ke správnému rozhodnutí. Kéž by bylo více lidí jako Vy. Bohužel hodně lidí je co se týče financí nerozumných.
Je obdivuhodné, jak se děti zachovaly. Úkolem dospělého není vtrhnout do bitky a přidat se na nějakou stranu, ale nebýt lhostejný a tu policii zavolat.
Já jsem takhle byla svědkem několika činů. Jednou kdy opilec napadl prodavačku v malé večerce, ihned jsem k ní běžela a spolu jsme zavolaly policii. Mimochodem večerka byla u zastávky mhd, která byla narvaná lidma. Nikdo se ale neobtěžoval něco udělat, všem to bylo fuk.
Podruhé když jsem jela na kole z práce a viděla jsem hořící lesík po cestě domů. Vedle silnice, aut mraky a opět nikdo nezavolal. Volala jsem hasiče a rovnou řekla popis, kde jsem a že nevím, jestli je už třeba někdo nevolal. Opět mi řekli, že ne, že jsem první. Opět to všem očividně bylo fuk.
Potřetí zase při cestě do práce jsem na cyklostezce viděla ležet kočku. Měla přitom otevřené oči a byla úplně letargická, což u koček nebývá obvyklé. Přijela jsem k ní a zjistila jsem, že je zraněná. Zavolala jsem městskou policii, která mě přepojila na oddělení odchytu zvířat. Pak jsem volala šéfové, že přijedu do práce později a v rychlosti řekla, co se stalo a že tu čekám do příjezdu policistů na odchyt koček a podepsat protokol. Opět přede mnou jeli 2 další cyklisté a 2 lidi pěší, kočku vidět museli a nikdo se nezajímal.
A jiný den jsem zase našla při cestě do práce mokrý mobilní telefon zapadlý v mokré trávě kousek od tramvajové zastávky. Vzala jsem ho do práce, rozebrala, vysušila a odpoledne s ním šla na policii. Podařilo se ho zprovoznit, tak hned zavolali na nějaký kontakt ze seznamu. Paní mi pak přišla osobně poděkovat, byla to starší paní, které vypadl
Měla jste si zkusit s ním promluvit v soukromí. Mohlo to tak špatně vyznít, ale třeba to nemyslel zde.
Já bych být Vámi přede všemi prostě něco řekla. Řekla bych mu, že jsem myslela, že se mu to bude líbit, když má rád retro věci a pokud se mu to nelíbí a dělá si z toho srandu, tak ať mi to vrátí, že něco podobného nemáte zapotřebí a že jste si o něm nemyslela, že je takový.
Klíč je zkrátka komunikace a hlavně umět komunikovat i v trapných situací. Protože trapná nejste Vy, ale právě on a potažmo kolegové, co se s ním ještě smějí na Váš účet. Už přece nejsme na základní škole, kde se vytváří tajně slupinky, které mezi sebou soupeří a bojují a ztrapňují ty ostatní. Toto už opravdu nemáte zapotřebí. A rozhodně nemáte zapotřebí se s takovými lidmi vůbec bavit. Koneckonců se do práce nechodí za zábavou, ale udělat svou práci a vydělat si, zábava je jen bonus.
To je opravdu směšná odměna. Já už v té době dělala v pekárně za 80 Kč za hodinu a o rok později brigádu v účtárně za 95 Kč na hodinu. Všechno legálně, na smlouvu, se zápočtem do důchodu a neměnila bych.
Určitě to chce se nejprve poptat na podmínkách. Není to nic troufalé ani divné. I zaměstnanec se zajímá před svým nástupem, za kolik bude dělat. Brigádník nemá být levná pracovní síla. Brigáda má být práce adekvátně ohodnocena vzhledem ke schopnostem a zkušenostem a hlavním motivem by mělo být rozšíření obzorů, zjistit, jak to v takové práci chodí, co se očekává, co je zase naopak zbytečné řešit a taková první zkouška dospělosti, zkouška práce.
4
Sledujících
0
Sleduje
4
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Jak mohla dědit ze závěti, když závěť je v rozporu se zákonem? Co já vím, tak neopomenutelní dědici musí dědit minimálně půlku majetku.
Tedy pokud by paní měla i závěť, tak osobě ze závěti nemůže dát víc jak půlku majetku, protože půlka musí připadnout dětem. Pokud je dítě jedno, tak je to jasné a zdědí celou půlku. Pokud je dětí víc, tak každé musí dědit stejným dílem.
Nelze přeci, aby jedna osoba, zde uvedená jedna z dcer, zdědila půlku ze zákonné poloviny pro neopomenutelné dědice a další půlku ze závěti, kde je uvedená, to je přeci hloupost.
Toby snad nepřipustil ani notář či právník sepsat závěť, která je nezákonná. A vydědit potomka rovněž není tak snadné. Rozhodně by nestačil jako důvod to, že Bára nedala půlku z výhry své sestře. Navíc v tomto případě se ani o vydědění nejedná, když Bára údajně dostala 1/3 a druhá sestra 2/3. Taková situace jednoduše není možná.
Šlo by leda za života přepsat majetek na druhou sestru a zbylý majetek rozdělit po smrti mezi obě sestry rovným dílem. Za mě je to tedy asi nejspíš smyšlený celý příběh.
2 odpovědi