Tak jsem se z vaší brožury dozvěděl, že v Maďarsku jsou 2 ( slovy DVĚ ) slovenská gymnázia. Z googlu jsem se dozvěděl, že maďarských gymnázií je na Slovensku minimálně 10 + vysoká škola v Komárně + maďarské " obory" na ostatních vysokých školách na SK. Multinárodnostnost je v Maďarsku jenom na papíře. Ten snese hodně. Multinárodnostnost Maďarska nejlépe vystihl Orbán když se nechal vidět se šálou Velkého Maďarska a povídala mi o tom i moje prababička, která byla bita za to, že nechtěla mluvit maďarsky.... multinárodnostnímu Maďarsku zdar
Tak to se pane Zvanciger se koukáme do různých googlů. Já před chvilkou jsem napočítal 36 škol s chorvatským jazykem vyučování (abych zůstal u slovanských jazyků). Maďarsko je patrně jediný stát, kde je i škola s rusínským jazykem vyučování. Taková není ani na Slovensku, byť Rusínů je tam požehnaně. Patrně se jedná i o počet zastoupeného etnika. Ano, souhlasím s tím, že za starých času maďarština se nasazovala drasticky, i bytím. O tom by mohl povědět i můj otec. Ale i košické tety, maďarského původu, které na ulici byly zatčeny za to, že mluvily maďarský. A to již byla panečku sedmdesátá léta minulého století. Nic není černobílé.
🤣🤣🤣🤣
Pane Bečvárovský, neznalost není argument. Ono i takový Sándor Petöfi byl dítětem srbského otce Petroviče. Ale otevřete prosím google, a zjistěte, kolik národnostních škol v Maďarsku existuje. Jen tak, pro nakousnutí vám posílám brožurku. Ale to by jeden musel umět aspoň pár cizích jazyků, viďte. Odkaz Jinak pak té informace dost dohledáte i v rodném jazyce.
To je sice hezké,nicméně kvůli blbému iPhonu nepoletím do USA.
To ne. Tam to je prostě hra. Něco jako když kupujete stírací los jenom pro potěšení. Nevím, když jedu do zahraničí, tak vždy tam zaplatím místní sportku. Ale české Sportce jsem nedál ani 10 haléřů již takových něco 30 let. Zloděje nepodporuji.
Které ale nepotřebuji, protože kdybych je potřebovala, tak bych si je normálně koupila a nečekala, jestli na mě vykouknou z nějakého takového "štěstíčka". To, že je něco někde normální, ještě neznamená, že to není volovina.
Určitě máte pravdu. Ale já jsem se odvolával na praktiky v USA. Doopravdy tam můžete přijít k zajímavým věcem za pár šušňů (je-li libo, tak for peanuts). Mám to osobně ověřené, jen tak, z plezíru. Nic jsem nepotřeboval, a když, tak jsem si to koupil.
Jeden z 10 tisíc? Jeden ze sta?
Jo, až budu mít milion zbytečných korun, tak si jeden objednám. Přece nebudu tak hloupý, abych poslední pětikilo vrazil do balíčku s neznámým - nejspíše aktuálně nepotřebným - obsahem s jistotou zlomkové ceny, e s vidinou, že tam bude složený originální bankovní balíček amerických stodolarovek.
Ale já vás, Petře, k tomu nenutím. Svobodná volba každého. Jaká je asi pravděpodobnost jackpotu v automatu? A hrají? Asi nejvíc ti nemovití.
Je zajímavé, jak se někteří lidé, kteří pro svoji hloupost a často i chamtivost, snaží tvrdošíjně hledat viníka kde mohou . Někdy na straně konkrétních osob, jindy na straně státu. Při tom právě stát, pokud musí žehlit něčí problémy, protože dotyčný trpí akutním nedostatkem zdravého rozumu, nebo sebereflexe, to platí z našich daní. Nedostatek zákonů na ochranu spotřebitele, který jde dobrovolně do rizika na první pohled pochybného nákupu, nebo nějaký zákon jak ochránit hlupáka, který dobrovolně odevzdá své údaje k platební kartě, ba co víc, dobrovolně vloží své úspory do "Bitcoinmatu"... Bylo by to směšné, kdyby mě to neuráželo. Proč investovat do tak předem ztraceného projektu z našich daní? Proč utrácet za člověka, který si myslí, že má právo na ochranu za každých okolností. Co si myslí, že za něj vše vyřeší stát? Že nemá žádnou vlastní odpovědnost? Pravda je taková, že na ochranu proti lidské hloupostí nelze vymyslet žádný zákon a ani žádný všelék.
Nemáte pravdu. V Americe, jak se píše v článku, odprodej takových balíčků je naprosto běžný a můžete přijít za málo peněz k zajímavým věcem.
3
Sledujících
0
Sleduje
3
Sledujících
0
Sleduje
Jsem to, čemu se dnes říká biomatka, syn jako malý nežvejkal čokoládu, ale mrkev a denně jsem s ním chodila na hřiště. Přesto jsem ho nikdy nepřebalila na stole nebo židli v kavárně a do restaurací jsem s ním začala chodit, až když jsem byla přesvědčená, že to zvládne a dokáže se chovat přijatelně. Teď je dospělý, takže by mi mohl bát postoj bistra jedno. Ale protože v práci uznávám heslo Náš zákazník, náš pán a arogance podle mě do služeb nepatří, prostě bych zvolila jiný podnik, kterých je v Praze jistě hromada.
1 odpověď
2
Sledujících
2
Sleduje
2
Sledujících
2
Sleduje
Velmi správný postup. Právě o to jde. A já bych pak šel do restaurace bez dětského kvílení a pobíhání.
1 odpověď