Stanisław Lem

Klasika ožívá po 50 letech.

Během devíti dnů měli účastníci osmého ročníku mezinárodního filmového festivalu 3KinoFest možnost zhlédnout 22 soutěžních snímků, dopřát si největší přehlídku filmů na motivy příběhů Stanislava Lema, navštívit dvě výstavy, zúčastnit se besed s herci, režiséry, scénáristy a producenty, cvičit při filmové hudbě a mnoho dalšího.

Autor Solaris nebyl z adaptací svých děl nadšený, ale jeho krajané mu zjevně rozumí.

Minulou neděli uplynulo 100 let od narození polského spisovatele Stanisława Lema (1921–2006), jehož díla byla globálně tak oblíbená, že i lidé, kteří za celý život neotevřeli žádnou knihu, začali po zhlédnutí filmových adaptací jeho děl číst. O Lemově bouřlivém životě, který kopíroval dějiny Polska v 20. století, ale taky o tom, co se musí stát, aby se práce Východoevropana prosadila na západě, si autor povídal s Kacperem Kuźnickým, polským filologem a kunsthistorikem, žijícím ve Velké Británii, jehož zásadní vášní je literatura žánru sci-fi.

Před sto lety se narodil Stanislaw Lem. Spisovatel a klasik žánru science-fiction. Cesty do vesmírných dálav s jeho pilotem Pirxem nebo vesmírným agentem Ijonem Tichým stále patří mezi to nejlepší, co může sci-fi literatura čtenáři nabídnout.

Polské studio Starward Industries oznámilo odklad svého prvního projektu. Sci-fi thriller The Invincible nevyjde v letošním roce, jak bylo původně plánováno, ale později.

Dnešní "Noc Jurije" připomíná první let člověka do kosmu před 60 lety a tím i obdobný zlomový čin - start prvního raketoplánu Columbia před 40 lety.

Nevšední výběr ze všedních zážitků uplynulého týdne

Kyberpunk? Ne, Nepřemožitelný atompunk.

Vesmír je tak nepředstavitelně velký a prokazatelně se hemží téměř nekonečnou zásobou potenciálně životodárných světů, že otázka je jasná. Kde doopravdy všichni jsou?

Hvězda Betelgeuze v souhvězdí Orionu, která kdysi patřila k devíti nejjasnějším hvězdám na naší obloze, od října rychle ztrácí na jasnosti. Vědci proto nevylučují, že v budoucnosti exploduje. Informovala o tom televize CNN, která cituje výzkum profesora astronomie Eda Guinana z americké Villanova University.

Šedesátá léta. Léta revolty, rockové hudby, hnutím hippies a sexuální revoluce. A nejen to. Byla to doba, kdy poprvé v lidské historii burácení raketových motorů nevyvolávalo v lidech děs, ale toužebné očekávání. Podaří se? Nepodaří se? Člověk konečně objevil něco stejně vzrušujícího, jako byla válka. Politici na obou stranách Atlantiku se dmuli hrdostí, bili se v prsa, ale obyčejní lidé viděli v kosmonautech hrdiny. Gagarin, Glenn, Leonov, Armstrong. Symboly dvou velmocí? Na to lidé nemysleli. Cítili zvláštní, řekl bych, všelidskou hrdost. Ne Sověti, ne Američané, ale lidé to dokázali.