Hlavní obsah

Babiš použil Kalouskův daňový trik a ušetřil tak desítky milionů

Byla to Kalouskova chyba, proč bych to nevyužil, říká k daňové výhodě dluhopisů Agrofertu Andrej Babiš.

Nebyl jsem v politice, když jsem dluhopisy kupoval, hájí se Andrej Babiš.

Článek

Zrušme zdanění dividend, aby podnikatelé nevyváděli kapitál do zahraničí, vyzývá šéf státní kasy Andrej Babiš. Sám jako podnikatel přitom využil jiné legální cesty, jak ze své firmy získat desítky milionů tak, aby nemusel jejich část poslat jako daň do rozpočtu sestavovaného Ministerstvem financí.

Jde přitom o momentálně největší soukromý příjem šéfa hnutí ANO. Ten plyne z výnosu z dluhopisů jeho vlastní společnosti Agrofert. A díky tomu, že jde o emisi jednokorunových cenných papírů z roku 2012, neplatí se z nich žádná daň.

„Nebylo to protizákonné. Když to bylo možné, tak jsem toho využil, a rozhodně jsem nebyl sám. Takových dluhopisů bylo vydáno strašně moc. Byla to chyba tehdejšího ministra Miroslava Kalouska, takže je to jeho problém,“ uvedl pro Seznam k dluhopisům Andrej Babiš.

Celkem vlastní ministr financí desetiletých dluhopisů Agrofertu za bezmála 1,5 miliardy korun. Úročené jsou šesti procenty ročně. Za minulý rok tak inkasoval Andrej Babiš jako výnos ze své investice do vlastní firmy 90 milionů korun. A ty nemusel danit.

Pokud by byly normálně daněné, dostala by díky 15procentní srážce státní kasa 13,5 milionu korun.

V hypotetickém případě, že by mateřská firma zastřešující celý konglomerát firem Agrofert tyto dluhopisy nevydala a 90 milionů, které vyplácí jako výnos svému majiteli, by navýšilo daňový základ, dostal by stát díky dani 17,1 milionu navíc.

Jak je to možné, že se z tohoto výnosu daně neplatí? Jde o mezeru v zákoně o dani z příjmu, která v něm byla od počátku, tedy roku 1993. Nikdo si ji ale neodvážil využít až do podzimu 2011. Tehdy v listopadu Ministerstvo financí vedené Miroslavem Kalouskem vydalo emisi státních spořicích dluhopisů za dvacet miliard korun. A každý z nich měl nominální hodnotu 1 koruna.

Srážková daň, která se z výnosu dluhopisů platila a platí, se pak podle tehdejších předpisů zaokrouhlovala na celé koruny směrem dolů. V tomto případě by šlo o patnáct haléřů, čili se neplatilo nic.

Musíme udržet peníze podnikatelů v Česku. Zlevním jim dividendy, plánuje ministr Babiš.

Ministerstvem posvěcený výklad zákona pak začaly ve velkém využívat velké firmy a do konce roku 2012 jich desítky vydaly korunové dluhopisy za desítky miliard korun. Zapojilo se třeba státní ČD Cargo, které vydalo dluhopisy za dvě miliardy, UniCredit Bank dokonce za deset nebo ČSOB za pět miliard.

Novela zákona ovšem tento „trik“ na konci roku 2012 zatrhla a od roku 2013 jej nejde využít. Řada korunových dluhopisů proto byla vydána těsně na konci roku 2012. To je i případ Agrofertu. Emisi korunových dluhopisů celkem za tři miliardy korun s šestiprocentním úrokem a datem splatnosti v prosinci 2022 registroval 28. prosince 2012.

Podle poslední výroční zprávy z roku 2015 jich prodal za 1,482 miliardy korun. Kromě dluhopisů firma žádné dlouhodobé závazky, jako by byly například bankovní úvěry, nemá. Zadlužené jsou až dceřiné společnosti mateřského holdingu.

A právě tyto dluhopisy nakupoval Andrej Babiš, který si jinak z firmy dlouhodobě nevyplácí dividendy. Na účtu nerozděleného zisku je tak již bezmála 30 miliard korun.

Ministr financí nevidí na své investici nic špatného. „Tehdy jsem ještě nevěděl, že půjdu do politiky. Tehdy jsem byl ještě podnikatel,“ uvedl šéf hnutí ANO, které ovšem vzniklo v roce 2011. „Tehdy to byl jen projekt,“ míní Babiš.

Dluhopisy své firmy nakupoval na dvakrát. Nejvíce jich nakoupil v roce 2013. Konkrétně za 1,25 miliardy korun. V roce 2014, kdy od konce ledna byl ministrem financí, si pořídil ještě další za 230 milionů.

Střet zájmů v Agrofertu? Vždyť se ho zbavím, říká Babiš.

K čemu Agrofert potřeboval peníze získané z dluhopisů? „Hlavním důvodem vydání emise dluhopisů v roce 2012 bylo zajištění zdrojů financovaní, a to v souladu s plánovanými masivními investicemi skupiny Agrofert do energetiky, ekologie či rozvoje pro případ, že by nedošlo k zajištění dlouhodobých bankovních zdrojů,“ říká Karel Hanzelka, mluvčí Babišova Agrofertu.

„Je to naprosto normální přístup v souladu s platnou legislativou, kdy si pro rozvoj skupiny zajištujeme záložní zdroje. Jde o standardní zdroj financování, jaký používá celá řada tuzemských firem,“ dodal Hanzelka.

Pro porovnání: Podle statistik České národní banky se úrokové náklady úvěrů poskytnuté firmám v roce 2012 pohybovaly mezi 2,5 až pěti procenty. Následující rok ještě klesaly.

Dle výroční zprávy Agrofertu pak všechny firmy v holdingu měly napůjčováno u bank na 24 miliard korun, úrokové sazby se pohybovaly v závislosti na financující bance od půl procenta až k 27 procentům. A stejně jako na trhu v roce 2013 klesly.

yvarpzumanzesanyknalc

Reklama