Hlavní obsah

Drahoš: Číňanům podestýláme, ale naše firmy tam mají problémy

Omluvu Číně za setkání s dalajlámou bych nepodepsal, říká Jiří Drahoš.

Jiří Drahoš je nejúspěšnějším kandidátem při získávání peněz na prezidentskou kampaň. V Rozhovoru pro Seznam mimo jiné vysvětluje, proč ho někteří čeští byznysmeni podporují a jaké by po případném zvolení hlavou státu byly jeho postoje k Číně nebo dalajlámovi. Přečtěte si přepsanou verzi rozhovoru s Jiřím Drahošem.

Článek

Kolik už máte podpisů?

V tuto chvíli ověřených asi 40 tisíc.

To je hodně, nebo málo, nebo jde to podle plánu?

Jde to v zásadě podle plánu. My jsme se sběrem začali relativně pozdě. A podpisy přibývají každý týden. Takže nemám pochyb, že to dáme dohromady.

Nelitujete trochu, že jste odmítnul nabídku Michala Horáčka na pomoc?

Myslím, že by to o moc rychleji nešlo, ale víte, ona to byla taková nabídka… Pan Horáček nám oznámil, že se rozhodl pro nás sbírat podpisy a dal to zároveň do médií. Musím přiznat, že jsem s tímto způsobem nabídky nebyl úplně spokojen. S panem Horáčkem jsme se dohodli, že toho nevyužijeme.

Sponzoři přišli sami

Jste zatím ze všech kandidátů nejúspěšnější při získávání peněz na kampaň. Až to podle jmen dárců vypadá, že jste se stal favoritem jisté části českého byznysu. Souhlasíte s tím?

Já nevím, nemám žádnou statistiku, kolik byznysmenů mě podporuje...

To víte, určitě.

Nevím, kolik je celkem českých byznysmenů. Je pravda, že část z nich mě podpořila. Ale nevím kolik.

Také nevím přesně kolik. Ale vím, že vám významné dary poskytli lidé jako Dalibor Dědek, Jan Dobrovský, Petr Pudil, Gabriel Eichler, Libor Winkler. To jsou velmi často tvrdí obchodníci, kteří neinvestují peníze jen tak. Proč myslíte, že je investují do vaší kampaně? 

Předpokládám, že věří tomu, že bych mohl uspět. A když říkáte, že to jsou tvrdí obchodníci, já je znám jako velmi příjemné lidi, se kterými jsem se občas setkával. A těší mě, že se rozhodli do mé kampaně investovat.

Jednal jste s nimi? Oni oslovili vás, nebo váš tým oslovoval potenciální sponzory? 

Musím říct, že drtivá většina těch podporovatelů s většími částkami se ozvala sama. Jak říkám, známe se z různých společenských akcí, když jsem býval předsedou Akademie věd, také jsme s řadou z nich spolupracovali v aplikovaném výzkumu. A pak už se to začalo tak trochu nabalovat jako sněhová koule. Nemusel jsem nikde škemrat o peníze.

Pusťte si celý rozhovor s Jiřím Drahošem:

Drahoš: S dalajlámou bych se setkal, pokud by s tím souhlasila vláda.

Povzbuzovali vás v tom, abyste kandidoval? Třeba ve smyslu: Pokud budete kandidovat, my vám dáme na kampaň.

V době, kdy jsem zvažoval kandidaturu a už se v médiích proslýchalo, že Drahoš přemýšlí o tom, že by kandidoval, tak mě někteří z nich oslovili v tom smyslu, jak říkáte. To znamená: Pane profesore, jděte do toho, pokud do toho půjdete, zvážíme podporu.

Kdo to byl? 

Například Dalibor Dědek.

Což je v tuto chvíli se dvěma miliony největší individuální sponzor vaší kampaně.

Ano, v této chvíli ano.

Víte z hlavy, kolik jste už vybral? 

Do této chvíle zhruba 20 milionů.

To znamená zhruba půlku částky, která je povolená pro první kolo.

Přesně tak.

Nemá Michal Horáček, který si kampaň platí sám, pravdu, když říká, že kandidát, jenž takhle vybírá příspěvky, může být v úřadu svým sponzorům zavázán?  

Já nevím, proč si to pan Horáček myslí.

Asi by to napadlo i ledaskoho jiného. 

Ano, ale všichni ti lidé, s kterými jsem jednal, již mi nabídli svoji finanční podporu, vědí, že ode mě nemohou ve vztahu ke svým osobám nic očekávat. Pokud se prezidentem stanu, budu nadstranický a budu se snažit férově hrát se všemi, takže oni ode mě nic specifického neočekávají.

Je pravda to, co se říká po Praze, že se na vás v poslední době obrátily další jisté finanční skupiny, významné, s nabídkou sponzoringu? Slyšel jste to?

Ne. Ke mně tato zpráva ještě nedošla.

Vztahy s Čínou nejsou vyvážené

Část českého byznysu má dnes také velké zájmy v Číně, kde za ně osobně lobbuje prezident Zeman. Kdybyste byl zvolen prezidentem, chtěl byste vztahy s Čínou udržet na současné úrovni? 

Obecně je jedním z důležitých úkolů prezidenta podporovat a přispívat v podpoře ekonomických vztahů a k podpoře byznysu. Já samozřejmě chválím pana prezidenta, že jezdí na zahraniční návštěvy, bere s sebou podnikatelské delegace. To je bezesporu role prezidenta. Otázka je samozřejmě ta, co od toho jednotliví byznysmeni očekávají.

Dělal bych podporu českého byznysu, ale ne partikulárních firem, které by ode mě pak třeba mohly čekat nějakou protislužbu. Pokud jde o Čínu, je to důležitá světová velmoc a máme s ní mít vyvážené ekonomické vztahy.

Jsou dnes vyvážené?

Myslím, že nejsou. Čínské investice u nás samozřejmě existují, ale nevím, jestli koupě Slavie nebo úvahy, že tady otevře Čína nějakou banku, je to, co potřebujeme.

Pokud byste jako prezident jel do Číny, jednal byste tam v zájmu některých úplně konkrétních firem s čínskými úřady, třeba o licenci pro jejich jistý druh podnikání?

Já bych určitě jel do Číny s podnikatelskou delegací, samozřejmě. A při jednáních bych se snažil podpořit vyvážené vztahy s Čínou. Jak říkám, ty vztahy nejsou zdaleka vyvážené a vím o řadě našich podniků, které mají v Číně velké problémy. Mám někdy pocit, že my tady čínským partnerům tak trochu podesteleme, ale na druhé straně není tato situace v Číně stejná.

Podepsal byste prohlášení, ve kterém by se Česko omlouvalo za to, s kým se stýká ministr jeho vlády? Mluvím samozřejmě o příkladu z loňského října, kdy se prezident, předseda vlády, předseda Senátu, předseda Sněmovny podepsali pod dopis omlouvající se čínskému lidu za setkání dalajlámy s ministrem Hermanem. 

Určitě nepodepsal. Já jsem přesvědčen, že to po nás ani nikdo z čínské strany nevyžaduje.

Setkal byste se s dalajlámou, kdyby byla ta šance?

Pokud bych byl prezidentem a dohodl bych se s vládou, která by na tom měla zájem, pak ano. Jinak dalajláma není reprezentant žádného suverénního státu, takže v roli prezidenta bych formálně neměl důvod ho přijmout. Ale záleželo by to na domluvě s vládou.

Kde podle vás leží hlavní český ekonomický zájem?

Tak pokud se podíváme na naši ekonomickou bilanci, tak je to určitě Evropská unie. Státy Evropské unie a naši spojenci, Spojené státy. Rusko a Čína jsou také důležití partneři, ale drtivě převažuje zatím obchodní bilance se zeměmi Evropské unie.

S kvótami na imigranty nesouhlasím

Evropská unie teď evidentně dochází znovu na křižovatku a je možné, že dál pojede dvěma směry nebo dvěma rychlostmi. Do jaké části Evropy by měla patřit, podle vás, Česká republika? Je to to tvrdé integrační jádro, nebo ne?

Jsem přesvědčen o tom, že chceme-li o něčem rozhodovat, musíme sedět u toho stolu, kde se o těch klíčových věcech debatuje. Takže bych byl velmi rád, aby Česká republika u toho stolu seděla, ale aby u něj seděla, tak by měla také vysílat jasné signály, co chceme, co nechceme, jaká je naše představa. Já si často nejsem jistý, jestli to naši politici dělají.

Chovala se česká vláda správně v otázce migrační krize a kvót, s nimiž osobně nesouhlasíte? Jak způsob odmítnutí, tak poté v reakci na žalobu.

Tak já už jsem to řekl. Ano, nesouhlasím se systémem kvót, protože kvóty nic neřeší. Domluva o kvótách vznikla v okamžiku, kdy v Evropě bylo tolik a tolik migrantů, víme všichni, že denně přibývají další. Systém kvót považuji za velmi nešťastný a řekl bych, že si to uvědomuje také Evropská unie. Teď samozřejmě je otázka, jak to dopadne s žalobou nebo s pokutou. Ale já s kvótami v žádném případě nesouhlasím.

Takže s tím, že vláda řekla: Nepřijmeme už ani jednoho uprchlíka do voleb, souhlasíte?

Je to politická strategie vlády. Já vycházím z toho, že máme standardní azylové řízení, že každý, kdo by chtěl u nás žít a koho bychom chtěli přijmout, by se měl podrobit tomu azylovému řízení. V tomhle směru vládě rozumím.

Je pro Česko nadále perspektivním spojencem Visegrádská čtyřka, to znamená Maďarsko, Polsko a Slovensko?

No, myslím, že ano. Ano i ne. Záleží na tom, v jakém směru. Já se trochu obávám, že politicky si teď země, jako třeba Česká republika a Slovensko s Maďarskem nebo s Polskem, úplně nerozumí. Na druhé straně jsou oblasti, třeba armáda, kde se bavíme o tom, jestli máme navyšovat rozpočet na armádu.

Máme, mimochodem?

Já bych byl velmi pro, ale uvážlivě. A tam by to chtělo koordinovat právě s našimi nejbližšími sousedy.

Opouští Polsko s tím, co se tam teď děje, cestu liberální demokracie, kterou nastoupilo po roce 1989?

Já bych nebyl tak příkrý v soudech. V tuto chvíli nejsem schopen říct, jestli Polsko opouští cestu liberální demokracie. V každém případě to, co se tam děje, se mi také příliš nezamlouvá.

Co se vám ale nezamlouvá?

Situace v ovlivňování soudnictví, přece jenom moc soudní má být nezávislá. To jsou věci, které se mi nelíbí, ale nevím, jestli to povede k opuštění liberální demokracie. To nevím.

Měla by Evropská unie být na Polsko teď přísná?

Dobrá otázka... Tak je to věc ke zvážení pro Evropskou unii.

A co si myslíte vy? 

Já bych postupoval strategicky. Určitě bych jednal s polskými partnery, snažil bych se s nimi ty věci probrat, ale jak říkám, nejsem v čele Evropské unie a nemám všechny informace, které mají pánové a dámy v Bruselu.

Jak byste nazval to, co se teď v Polsku děje?

Tak je to určitý odklon od liberální demokracie. Říkám odklon, nemyslím si, že to musí být nějaká nevratná cesta. Uvidíme, kudy se bude vývoj ubírat dál, jak to dopadne při dalších volbách. V každém případě je to výrazně jiná situace než za předchozí vlády.

O euru můžeme uvažovat za pět let

Prezident nerozhoduje o tom, kdy země přijme euro, to je věc politického rozhodnutí vlády. Přesto: Mělo by Česko přijmout euro a kdy? 

Vidím řadu průmyslníků, zejména exportních firem, kteří by velmi rádi měli euro. Já bych osobně proti euru nic neměl, i když tedy jsem člověk, který ctí tradice. A my máme korunu od roku 1872, tuším. Ale otázka přijmeme euro, nepřijmeme euro není jen otázka ano - ne.

Při vstupu do EU jsme se zavázali, že euro přijmeme, nicméně se tomu už delší dobu úspěšně bráníme. Proto mě zajímá, kdy si možný budoucí prezident přeje přijetí eura.

Z mého pohledu by k přijetí eura byla vhodná doba, kdyby se výrazně snížil rozdíl mezi oficiálním kurzem eura a paritou kupní síly. Tam je dnes rozdíl, tuším, osm korun, 26 versus 18. Ve všech zemích, které přijaly euro, toho obchodníci využili a zdražili zboží. To znamená, že část úspor obyvatelstva byla znehodnocena. Kdyby se zvýšila produktivita práce a mzdy, měla by vláda zvážit přijetí eura.

A kdy to podle vás bude?

Víte, i kdyby se teď vláda rozhodla, že přijme euro, tak je to proces, který bude trvat dva nebo tři roky. Takže počítám, že do pěti let bychom mohli velmi vážně uvažovat o přijetí eura.

Horáčka proti Zemanovi podpořím

Máte radost z toho, že pravděpodobně zmizí prasečák z Letů u Písku z místa bývalého koncentračního tábora?

Mám.

Pokud zmizí, měl by tam vyrůst památník. A náhodou se to může stát v době, kdy budete vykonávat mandát - pokud budete samozřejmě zvolen. Pojedete pak jako teprve druhý český prezident do Letů?

Určitě ano.

A ještě jedna otázka, na kterou jsem se ptal i vašeho hlavního soupeře v poli vyzyvatelů, Michala Horáčka. Pokud by byl Michal Horáček v prvním kole úspěšnější než vy a postoupil do druhého kola proti prezidentu Zemanovi, vyzval byste své voliče, aby Horáčka podpořili?

Pokud do té doby Michal Horáček neprovede něco, co by bylo úplně v rozporu s mým cítěním demokracie, podpořil bych ho.

yvarpzumanzesanyknalc

Názory k článku

Reklama