Hlavní obsah

Mít děti dříve, nebo později? Studie ukazuje výhody pozdního mateřství

Americká studie řeší otázku odkládání těhotenství.

Proč se stále zvyšuje věk rodiček a jaké to může mít dopady na jejich dítě? Je pro výchovu potomka vhodnější mladší, nebo starší matka? Na tyto otázky odpověděli američtí vědci.

Článek

Data z Národních demografických statistik, která v USA zveřejnili v lednu, ukazují na to, že Američané stále více odsouvají rodičovství. Například v roce 2015 klesl počet porodů na 22,3 na 1000 žen ve věku od 15 do 19 let. Naopak u žen ve věku 30 až 44 let byl počet narozených dětí na tisícovku rodiček vůbec nejvyšší od počátku devadesátých let. S posouvající se věkovou hranicí matek se tak vědci čím dál více zabývají otázkou, jaký vliv má věk matky na jejich potomka.

Trend moderní doby

V západním světě se z odkládání rodičovství stal v posledních letech trend. Ve Spojených státech se v období od roku 2000 do roku 2014 průměrný věk prvorodiček zvýšil z 24,9 let na 26,3. Razantně také přibylo žen, které rodí ve věku 35 let a více.

Ve shrnující studii citované listem The New York Times se výzkumníci zabývali daty ze třech dlouhodobých studií, které vznikaly ve Velké Británii v letech 1958, 1970 a 2000 až 2002. Každá z nich se týkala zhruba 10 tisíc dětí. Vědci zkoumali především souvislosti mezi věkem matky při narození dítěte a jeho kognitivními schopnosti. Těmi se rozumí myšlenkové procesy, díky kterým se člověk učí, pamatuje si, přizpůsobuje se měnícím se podmínkám okolního prostředí nebo se soustředí či chápe informace. Testováním prošly děti ve věku 10 až 11 let.

Charakteristiky starších matek se mění

Děti, jejichž matky porodily ve věku 35 až 39 let, měly podle výsledků dřívějších studií chudší kognitivní skóre. Naopak, děti narozené matkám ve věku 25 až 29 let, si při testování vedly daleko lépe. Nejnovější studie se ale s těmito závěry rozchází a ukazuje na zcela opačný výsledek. Rodičky ve věku 35 až 39 let měly děti při testování kognitivních schopností úspěšnější potomky než mladší matky.

Podle autorů výzkumné práce vyšlo testování zcela odlišně proto, že charakteristiky starších matek se časem podstatně změnily. V dřívějších letech byly ženy, které měly děti do 30 let, spíše z chudších poměrů a často do tohoto věku porodily více dětí. Zatímco v novější studii jsou ženy vyššího věku většinou vzdělanější a sociálně i ekonomicky vyspělejší. Tyto rozdíly se pak promítají do výchovy dětí a odrážejí se na jejich chování. Výzkumy z roku 2000 až 2002 také uvádí, že 26 procent matek porodilo právě ve věku 35 až 39 let, zatímco v roce 1958 v tomto věku porodilo jen 11 procent.

Mít dítě hned, nebo radši později?

Mají tedy ženy s otěhotněním vyčkávat, aby měly chytřejší děti? Na to studie odpověď nezná. Naznačuje ale, že starší ženy jsou oproti mladším zvýhodněné. V těhotenství se o sebe dokážou lépe postarat a jsou opatrnější. Jejich zkušenosti zkrátka těhotenství prospívají.

Jiná skupina vědců se zabývala otázkou, jak se na chování dítěte odráží přístup a výchova starších matek. V prosinci pak zveřejnili výsledky zkoumání ze 4 741 rodin v Dánsku. Starší matky své děti ve věku 7 až 11 let tolik nekomandovaly, a potomci tak měli menší sklony k emocionálním nebo sociálním problémům. Starší matky jsou podle výsledků psychicky vyzrálejší a jsou schopné leckteré chování dětí tolerovat.

yvarpzumanzesanyknalc

Názory k článku

Reklama